Jeho otec byl hořínský kantor a muzikant. Byl pátým z deseti dětí a základní hudební vzdělání získal od svého otce. Od dětství se učil hrát na housle a na klavír a od svých deseti let hrál v místním kostele na varhany. Další vzdělání získal v Praze díky podpoře od kněžnyLidmily Lobkoviczové, kde u Františka Xavera Duška studoval hru na klavír a u Jana Koželuhakontrapunkt. U manželů Duškových poznal osobně Wolfganga Amadea Mozarta a stal se jeho nadšeným obdivovatelem a všeobecně uznávaným vynikajícím interpretem jeho děl.
Byl jedním ze zakladatelů Spolku pro pěstování hudby církevní v Čechách a v roce 1830 se stal prvním ředitelempražské varhanické školy, která zásluhou tohoto spolku vznikla. Kromě varhanické školy vyučoval i soukromě.
Zemřel v Praze 7. prosince 1839 a je pohřben na Malostranském hřbitově. V roce 1858 mu byl na tomto hřbitově postaven pomník od sochaře Josefa Maxe.
Dílo
Jan Augustin Vitásek byl velmi plodný skladatel, který zasáhl do všech hudebních žánrů té doby. Vycházel zejména z díla Wolfganga Amadea Mozarta, ale i z českých lidových písní a tanců. Jeho skladby jsou přístupné širokému okruhu posluchačů a byly ve své době velmi oblíbené. Zejména jeho chrámová hudba ovládala české kůry až do ceciliánské reformy. Představuje jednoho z posledních reprezentantů českého klasicismu. Úplný soupis jeho díla nebyl dosud proveden. Jen málo z něj vyšlo tiskem, ale jeho skladby jsou v opisech rozšířeny v mnoha archivech.
Dále je autorem mnoha písní a sborů. Mezi nimi jsou i dva protinapoleonské pochody: Marš každého Čecha ctného (1809) a Vzhůru Češi, pojďme směle. Připisuje se mu i sborový hymnus Sláva vlasti.
Perutková-Dvořáková, Jana. Jan Nepomuk August Vitásek (1770–1839) – významný český hudebník první poloviny 19. století. In: Pospíšil, Ivo (ed.) Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity ročník 44: řada hudebněvědná H č. 30. Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1531-4.
Dvořáková, Jana : Jan Nepomuk August Vitásek (1770–1839) – významný český hudebník první poloviny 19. století. SPFFBU(H) 44, 1995 [vyd. 1997], č. 30, s. 41–49. Rés. něm. s. 48–49.