Jan Šmarda (27. prosince 1904 Třebíč [2] – 7. prosince 1968 Brno) byl český botanik. Jeho bratrem byl mykolog František Šmarda. Po Janu a Františku Šmardových je pojmenována ulice bratří Šmardů v Brně-Líšni. Jeho synovcem byl Ivan Blatný.[3]
Po Janu Šmardovi je pojmenována Cena Jana Šmardy "za ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku", která je udělována od roku 1995 Regionálním sdružením Českého svazu ochránců přírody v Brně.
Jeho synem byl prof. MUDr. Jan Šmarda, DrSc. (1930–2021), mikrobiolog, popularizátor vědy a umění a vysokoškolský pedagog.[4]
Biografie
Jeho otcem byl železniční dělník, celkem se narodily čtyři děti, všichni synové, František, Jan, Jaroslav a Bohumil, rodina se následně přestěhovala do Kuřimi. Mezi lety 1910 a 1919 vystudoval základní školu a mezi lety 1919 a 1923 vystudoval učitelský ústav v Brně. Po skončení studia nastoupil na pozici učitele v malých venkovských školách v okrese Tišnov. Posléze nastoupil na základní vojenskou službu a v roce 1927 si rozšířil kvalifikaci a nastoupil na měšťanku v Drásově a v roce 1928 pak na měšťanku v Tišnově. Během studia v Brně se seznámil s budoucí manželkou Hedvikou Blatnou, kterou si roku 1928 vzal a roku 1930 se jim narodil syn Jan a roku 1933 druhý syn Jiří.[3]
Posléze v roce 1933 odmaturoval na reálce v Novém Městě na Moravě a mezi lety 1933 a 1938 dálkově vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal doktorát přírodních věd.[5] V letech 1946 (docent rostlinné geografie a rostlinné sociologie) a 1952 (docent soustavné botaniky) se stal na téže fakultě docentem, v roce 1946 začal také působit jako externí asistent na fakultě a od roku 1952 pak jako asistent. Po roce 1945 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně, kde mezi roky 1949 a 1952 působil jako ředitel.[3] Mezi lety 1946 a 1961 působil také na Přírodovědecké fakultě a od roku 1955 do roku 1961 pak působil v brněnském oddělení Geobotanické laboratoře ČSAV. Pracoval také jako ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU a to mezi lety 1954 a 1955 a posléze také mezi lety 1958 a 1961.[3] V roce 1930 vstoupil do České socialistické strany, ale po roce 1948 po sloučení s komunistickou stranou v roce 1954 vystoupil ze strany. V roce 1955 mu nebylo umožněno být jmenován profesorem a v roce 1961 byl z politických důvodů propuštěn z univerzity.[3] Mezi lety 1962 a 1968 působil v kabinetu geomorfologie ČSAV.[6][7] Zemřel na mrtvici v roce 1968.[3]
Dílo
Věnoval se primárně teplomilné flóře, napsal mimo jiné brožuru Tišnovsko – vlastivědné poměry okresu. Napsal celkem přibližně 350 článků a 6 monografií.[5][8] Zabýval se primárně Belanskými Tatrami.[5] Jeho primárním oborem zájmu byla bryologie, rostlinná sociologie, geobotanika a ekologie.[3]
Stal se zakladatelem Podhoráckého muzea a iniciátorem prohlášení Květnice za přírodní rezervaci.[6]
V roce 1966 obdržel Čestnou medaili Gregora Mendela a čestné uznání Ministerstva školství a kultury. Chráněná oblast Moravský kras pojmenovala část stezky v oblasti jako Cesta Jana Šmardy.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2019-11-29].
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, Matrika narozených farnosti Třebíč-Jejkov, sign. 10995, s. 129
- ↑ a b c d e f g h ŠMARDA, Jan. Assoc. Prof. RNDr. Jan Šmarda (1904-1968). Folia Mendeliana. 2008, čís. 1, s. 118–123.
- ↑ ŠMARDA, Jan. Léta mého dětství v Tišnově: 1930–1946. Universitas. 2016, roč. 49, čís. 1, s. 65.
- ↑ a b c RESNER, Vladimír. Za docentem dr. Janem Šmardou. Živa. 5. 1969, roč. 17, čís. 3, s. 100.
- ↑ a b Doc. RNDr. Jan Šmarda [online]. Tišnov: Město Tišnov, 2015-03-16 [cit. 2018-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-28.
- ↑ Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností / 4 S - T.. Vyd. 1. vyd. Brno: Vyd. Ante 154 s. Dostupné online. ISBN 80-7323-103-4, ISBN 978-80-7323-103-3. OCLC 220155226 S. 67–69.
Externí odkazy
