Jarka Mottl (2. února1900Praha – 31. března1986Praha) byl tvůrce stovek písní, které se objevily např. v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Je chápán jako tvůrce prvního trampského písňového textu,[1] je považován za klasika tohoto hudebního žánru. Jeho nejbližším spolupracovníkem a spoluautorem byl v 30. letech scenárista, textař a libretista Karel Melíšek (1905–1942).
Život
Mottl se od mládí pohyboval ve skautském prostředí a byl vyučený kuchař. Vystupoval také v tanečním a pěveckém sboru. V roce1919 se uvedl textem písně V záři červánků na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu.[2] První trampskou písní vydanou tiskem byla jeho píseň Kamarádi, kamarádi (vydáno 1923).[3] Připojil se k osaděZtracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž např. v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali např. se Settlery.
Trampská tematika se postupně dostala k širší veřejnosti a Mottl naopak čím dál více tvořil mimo tuto úzkou oblast. Jeho texty zpívali např. významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista a další). Další velké pole působnosti mu otevřel nástup zvukového filmu. Každý rok působil minimálně u jednoho z nich jako scenárista a u dvojnásobného počtu jako textař písní. Opět se zde často potkával např. s Burianem. Na několika filmech spolupracoval jakou autor námětu a zvukař, v jednom si pak dokonce epizodně zahrál. Společně s Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se od roku 1936 také podílel na vzniku mnoha operet. Ve výsledku písně z této produkce co do množství mnohonásobně převýšily počet trampských předchůdkyň.
Jeho mladší bratr byl filmový herec Bohumil Mottl (1906-198?). Pohřben je na Vršovickém hřbitově v Praze.
Citát
„
Devatenáctiletý Jarda chodíval za kamarády na Žofín a tady se doslechl o tom, že kdesi daleko proti proudu VELKÉ ŘEKY planou každou sobotu ohně chlapců, prožívajících krásné chvíle. Byl zachvácen touhou zúčastnit se těchto večerů a tak, když sem byl jednoho dne pozván, složil pro jemu neznámou osadu písničku "V záři červánků". Tato píseň, složená ještě v Praze, měla být vstupním doporučením do osady ZTRACENÁ NADĚJE. A také byla! A tak Jarka zahájil roku 1919 svoji obdivuhodnou kariéru v nově pokřtěné osadě ZTRACENÁ NADĚJE.