Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Jaromír Šofr

prof. MgA. Jaromír Šofr
Narození20. září 1939 (85 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky1961–současnost
Český lev
Nejlepší kamera
2006 – Obsluhoval jsem anglického krále
Umělecké ceny
Festival československých filmů Praha – Zvláštní cena poroty za kameru
1975 – Kdo hledá zlaté dno
MFF Valladoid – Cena za kameru
1989 – Konec starých časů
Novoměstský hrnec smíchu –
Cena za výtvarný počin
2007 – Obsluhoval jsem anglického krále
MFF Manaki Brothers ve Skopje –
Ex Aequo Zlatá kamera 300
2007 – Obsluhoval jsem anglického krále
Lodž – Cameraimage
2007 – Cena za umělecký přínos
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Šofr (* 20. září 1939 Brno) je český kameraman a vysokoškolský pedagog.

Biografie

Narodil se v Brně. Jeho otec provozoval lékárnu v Třebíči, kde Šofr také prožil válečná léta. Od mládí tíhnul k hudbě a výtvarnému umění (od 13 let hraje na altový saxofon). Vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1956 odmaturoval.[1] Na FAMU byl přijat už ve svých sedmnácti letech (1956). Roku 1961 absolvoval filmem Věry Chytilové Strop, který byl uveden do distribuce v roce 1963 s dalším filmem Chytilové Pytel blech. V jeho dílech je patrný vliv francouzské nové vlny. Důkazem může být slavný interaktivní film Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který vzbudil pozornost na EXPU 67. Mezi lety 1961 a 1962 pracoval v ČST, mezi lety 1962 a 1964 pracoval v Československém armádním filmu a od roku 1964 do roku 1991 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov.[2] V roce 1980 se začal věnovat také malbě.[1]

Autorsky spolupracoval především s Jiřím Menzelem (Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny) a Věrou Chytilovou (Pytel blech, Strop, Panelstory aneb jak se rodí sídliště, Vlčí bouda). Ze spolupráce s dalšími tvůrci lze uvést filmy O slavnosti a hostech (s Janem Němcem), Ať žije republika (s Karlem Kachyňou), Farářův konec (s Evaldem Schormem), S čerty nejsou žerty (s Hynkem Bočanem) nebo Člověk proti zkáze (se Štěpánem Skalským).

Roku 2007 získal Českého lva za nejlepší kameru filmu Obsluhoval jsem anglického krále. V roce 2019 byl oceněn Cenou města Třebíče.[3]

Vyučuje na katedře kamery FAMU. Věnuje se profesionální digitalizaci a restaurování filmů.[4]

Věnuje se také malbě, v říjnu roku 2021 vystavoval své obrazy v Malovaném domě v Třebíči.[5]

Filmografie

Rok Film Režie Poznámky
1961 Strop Věra Chytilová studentský film
1962 Pytel blech Věra Chytilová studentský film
1965 O slavnosti a hostech Jan Němec
Ať žije republika Karel Kachyňa
1966 Ostře sledované vlaky Jiří Menzel
Kinoautomat: Člověk a jeho dům Radúz Činčera
1967 Rozmarné léto Jiří Menzel
1968 Náhrdelník melancholie – Sedm písní Marty Kubišové Jan Němec TV film
Farářův konec Evald Schorm
1969 Skřivánci na niti Jiří Menzel
1970 Velká neznámá Pavel Hobl
1971 Hry lásky šálivé Jiří Krejčík
1973 Dny zrady Otakar Vávra I. a II.
1974 Na startu je delfín Jaromír Borek
Kdo hledá zlaté dno Jiří Menzel
1975 Tak láska začíná... Hynek Bočan
Osvobození Prahy Otakar Vávra
1976 Na samotě u lesa Jiří Menzel
1977 Řeknem si to příští léto Július Matula
Hodina pravdy Václav Matějka
1978 Báječní muži s klikou Jiří Menzel
1979 Causa Králík Jaromil Jireš
Panelstory aneb jak se rodí sídliště Věra Chytilová
Zápisník zmizelého Jaromil Jireš TV film
1980 Útěky domů Jaromil Jireš
1981 Řetěz Jiří Svoboda
Postřižiny Jiří Menzel
Povídka malostranská Jiří Krejčík
1983 Vítr v kapse Jaroslav Soukup
Putování Jana Amose Otakar Vávra
Katapult Jaromil Jireš
1985 Vesničko má středisková Jiří Menzel
S čerty nejsou žerty Hynek Bočan
Albert František Vláčil
Čardášová Julie Garik Sako krátký, animovaný
1987 Vlčí bouda Věra Chytilová
1988 Stupne poražených Július Matula
1989 Konec starých časů Jiří Menzel
Člověk proti zkáze Štepán Skalský
1991 Žebrácká opera Jiří Menzel
1993 Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina Jiří Menzel
Il Giovane Mussolini Gianluigi Calderone TV film
2006 Obsluhoval jsem anglického krále Jiří Menzel
2013 Donšajni Jiří Menzel

Bibliografie

  • Teorie a praxe světlotonální koncepce filmu. NAMU, Praha 2013.
  • Živý film: digitalizace filmu Metodou DRA (kolektiv autorů). Lepton studio, Praha 2016.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 42. 
  2. ↑ MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 391 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 276. 
  3. ↑ MAHEL, Luděk. Cenu města Třebíče obdrží kameraman Jaromír Šofr. Třebíčský deník. 2019-09-04. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  4. ↑ LAUDIN, Radek. Slavný kameraman Šofr restauruje staré české filmy potají ve sklepení. iDNES.cz [online]. 2019-08-04 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Kameraman Menzela: třebíčský rodák Jaromír Šofr vystavuje v Malovaném domě. Třebíčský deník. 2021-10-27. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 

Literatura

  • KRČMÁŘ, Milan. S Jiřím Menzelem jsem se seznámil v nočním vlaku. Třebíčský zpravodaj 1/2009, s. 24–25.
  • LUKEŠ, Jan, et al. Jaromír Šofr: služebník krásné kinematografie. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2020. 189 s. (Edice ČT). ISBN 978-80-7404-335-2. Filmografie, ocenění. Obsahuje bibliografické odkazy a bibliografii. 

Související články

Externí odkazy

Český lev za nejlepší kameru
Jaroslav Brabec (1993) • F. A. Brabec (1994) • Juraj Šajmovič (1995) • F. A. Brabec (1996) • Vladimír Smutný (1997) • Martin Štrba (1998) • Jiří Macák, Jaroslav Brabec, Martin Čech (1999) • F. A. Brabec (2000) • Vladimír Smutný (2001) • Jaroslav Brabec (2002) • Vladimír Smutný (2003) • Vladimír Smutný (2004) • Diviš Marek (2005) • Jaromír Šofr (2006) • Ramunas Greičius (2007) • Vladimír Smutný (2008) • Karl Oskarsson (2009) • Jaromír Kačer (2010) • Vladimír Smutný (2011) • Adam Sikora (2012) • Martin Štrba (2013) • Štěpán Kučera (2014) • Petr Koblovský (2015) • Martin Štrba (2016) • Vladimír Smutný (2017) • Diviš Marek (2018) • Vladimír Smutný (2019) • Martin Štrba (2020) • Štěpán Kučera (2021) • Jan Baset Střítežský (2022) • Filip Marek (2023)
Kembali kehalaman sebelumnya