Jiří Cieńciała

doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc. (Jerzy Cieńciała)
10. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci: 10. července 2013 – 29. ledna 2014
Předseda vlády	Jiří Rusnok
Předchůdce	Martin Kuba
Nástupce	Jan Mládek
4. senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek
Ve funkci: 15. října 2016 – 15. října 2022
Předchůdce	Petr Gawlas
Nástupce	Zdeněk Matušek
3. rektor Vysoké školy podnikání
Ve funkci: 16. února 2012 – 28. září 2015
Předchůdce	Vladimír Krajčík
Nástupce	VŠ zrušena
1. rektor Vysoké školy podnikání a práva
Ve funkci: 1. června 2015 – 25. září 2016
Předchůdce	VŠ vznikla
Nástupce	Jaromír Veber
Generální ředitel Třineckých železáren
Ve funkci: 1997 – 2011
Předchůdce	Bronislav Cienciala
Nástupce	Jan Czudek
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Ve funkci: 28. dubna 2011 – 13. dubna 2017
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (bývalý člen)
Nestraník
v české vládě	nezávislý (2013–2014)
v Senátu	za „OSN“ (2016–2022)
Narození	10. března 1950 (74 let) Vendryně Československo Československo
Děti	syn Michal
Alma mater	VŠ báňská v Ostravě
Webová stránka	www.jiricienciala.cz
Commons	Jiří Cieńciała
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Cieńciała (Jerzy Cieńciała) [vysl. přibližně čjeňčaua] (* 10. března 1950 Vendryně) je bývalý generální ředitel Třineckých železáren, v letech 2016 až 2022 senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek, v letech 2007 až 2017 působil ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR a od roku 2012 byl rektorem Vysoké školy podnikání, resp. v letech 2015 až 2016 rektorem Vysoké školy podnikání a práva. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.

Pochází z polské menšiny v Českém Slezsku. Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (promoval v roce 1974). V roce 1982 obhájil kandidátskou práci (získal titul CSc.), deset let pak byl externím vyučujícím na VŠB Ostrava. Habilitoval se (získal titul doc.) na své alma mater v roce 2003, o rok později byl jmenován docentem pro obor řízení průmyslových systémů.^[1]

Svou profesní kariéru začínal v Třineckých železárnách. V této ocelářské firmě působil na různých hospodářských pozicích více než 37 let. Nejprve pracoval v útvaru výpočetní techniky, později jako pracovník automatizace výroby a následně byl ředitelem pro vývoj a obchod strojírenské divize. V roce 1997 se stal generálním ředitelem Třineckých železáren. Z této funkce odešel až na konci roku 2011. V říjnu 2012 byl zvolen členem dozorčí rady této akciové společnosti.^[2]

V prosinci 1999 se stal členem dozorčí rady nově založené akciové společnosti Moravia Energo,^[3] ve které setrval až do prosince 2008, kdy společnost po prudkém poklesu cen elektřiny nebyla schopna hradit své závazky vůči energetické burze.^[4][5] Po následném prohlášení konkursu museli věřitelé odepsat pohledávky v řádu miliard korun.^[6] Podle médií mohly na pádu Moravie Energo vydělat Třinecké železárny, které získaly možnost nakoupit si na počátku roku 2009 elektřinu za nižší ceny.^[7]

V červenci 2007 byl kooptován do předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR,^[8] v dubnu 2011 byl pak zvolen viceprezidentem pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.^[9] Na funkce rezignoval v dubnu 2017, jelikož se stal senátorem.^[10]

V únoru 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě.^[11] Ta byla na konci září 2015 zrušena a stala se součástí soukromé Vysoké školy podnikání a práva, jejímž rektorem se Cieńciała stal už od června téhož roku. Funkci rektora zastával do září 2016.^[12] Zároveň působí jako externí člen ve vědeckých radách VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity.

V roce 2008 získal ocenění „Manažer roku“.^[13][14] Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Zasedá v dozorčí radě asociace Hutnictví železa (sdružuje ocelářské podniky v České republice a na Slovensku). Předsedá představenstvu Česko-polské obchodní komory v Ostravě.

Jiří Cieńciała má syna Michala.^[15]

Do politiky vstoupil, když mu designovaný premiér Jiří Rusnok nabídl 2. července 2013 post ministra průmyslu a obchodu ve své vládě.^[16] Nabídku přijal 4. července 2013.^[17] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.^[18] Vláda Jiřího Rusnoka jej usnesením č. 952 ze dne 11. prosince 2013 jmenovala zmocněncem vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje.^[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ („OSN“) v obvodu č. 73 – Frýdek-Místek.^[20] Se ziskem 46,18 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 73,35 % : 26,64 % lidovkyni Pavlu Golasowskou. Stal se tak senátorem.^[21][22] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 svůj mandát již neobhajoval.^[23]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Cieńciała na Wikimedia Commons
• Senát
• Oficiální web Archivováno 2. 7. 2022 na Wayback Machine.