Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Jindřich Josef z Auerspergu

Jindřich Josef kníže z Auerspergu
4. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
1713 – 9. února 1783
PředchůdceFrantišek Karel z Auerspergu
NástupceKarel Josef z Auerspergu
Císařský nejvyšší komoří
Ve funkci:
1770 – 1774
PanovníkJosef II.
PředchůdceAntonín Karel Salm-Reifferscheidt
NástupceFrantišek Xaver Orsini-Rosenberg
Císařský nejvyšší štolba
Ve funkci:
1742 – 1765
PanovníkFrantišek I. Štěpán
PředchůdceFrantišek Antonín ze Starhembergu
NástupceKarel Jan z Ditrichštejna
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1735 – 1742
PanovníkKarel VI. a interregnum
PředchůdceAdolf Bernard z Martinic
NástupceJan Josef Khevenhüller-Metsch
Tajný rada
Císařský komorník
Narození24. června 1697
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí9. února 1783 (ve věku 85 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMarie Dominika z Lichtenštejna (1719–1724)
Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (od 1726)
RodičeFrantišek Karel z Auerspergu (1660–1713) a Marie Terezie z Rappachu (1660–1741)
DětiJosef František z Auerspergu
Jan Adam z Auerspergu
Karel Josef Antonín z Auerspergu
František Xaver z Auerspergu
Marie Antonie z Auerspergu
Profesestátní úředník a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1739)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Josef Jan 4. kníže z Auerspergu, vévoda minstrberský (německy Heinrich Joseph Johann Fürst von Auersperg, Herzog von Münsterberg; 24. června 1697 Vídeň – 9. února 1783 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan. Během několika desetiletí v 18. století zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nakonec nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna. Jako první z Auerspergů získal majetek v Čechách (Červený Hrádek) a na Moravě (Černá Hora).[1]

Kariéra

Knížecí erb rodu Auerspergů

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, byl nejmladším potomkem generála knížete Františka Karla z Auerspergu (1660–1713) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Rappachu (1660–1741). Vzhledem k úmrtí svých starších bratrů v dětství se Jindřich Josef stal v roce 1713 hlavou rodu, poručnickou správu po dobu nezletilosti zajišťovala matka. Od mládí působil ve dvorských službách, stal se císařským komořím a později tajným radou. Za vlády Karla VI. zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1735–1742) a v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.[2] Dlouholeté vysoké postavení u dvora si udržel i za vlády Marie Terezie, kdy byl postupně císařským nejvyšším štolbou (1742–1765) a nakonec císařským nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1770 obdržel velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána.[3]

Majetek

Zámek Červený Hrádek, majetek Auerspergů 1719–1771

Po otci zdědil rodové statky v Kraňsku, byl také majitelem Minsterberského knížectví ve Slezsku, které během dynastických válek 18. století připadlo Prusku (potomci nakonec v roce 1791 prodali knížectví pruským Hohenzollernům). Svým prvním sňatkem s princeznou Lichtenštejnovou získal majetek v Čechách a na Moravě. V severních Čechách byl spolumajitelem panství Červený Hrádek se statky Blatno a Údlice. Zámek Červený Hrádek sice nebyl hlavním rodovým sídlem, ale Auerspergové jej příležitostně navštěvovali.[4] Po smrti své první manželky zdědil Jindřich Josef polovinu panství, druhou polovinu vlastnili společně tři potomci z prvního manželství. K Červenému Hrádku přikoupil v roce 1738 od Kolovratů statek Bílence.[5] Zámek v Červeném Hrádku navštívil v roce 1765 císař Josef II.[6] Na základě rodinné smlouvy se výhradním majitelem Červeného Hrádku stal v roce 1766 mladší syn Jan Adam (1721–1795), který celé panství prodal v roce 1771 za jeden milión zlatých Rottenhanům. Panství Černá Hora na jižní Moravě, taktéž z dědictví první manželky, vlastnil Jindřich Josef až do své smrti, poté jej zdědili synové František Jan (1741–1795) a František Xaver (1749–1808) z druhého manželství. Sídlo v Černé Hoře zůstalo stranou zájmu, hrad byl po vyhoření v roce 1724 jen provizorně opraven. Na návrší poblíž hradu byla za Auerspergů postavena hřbitovní kaple sv. Josefa (1720/1726).[7]

Rodina

V roce 1719 se oženil s princeznou Marií Dominikou z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama z Lichtenštejna a Erdmundy Terezie, rozené z Ditrichštejna. Po otci byla dědičkou panství Červený Hrádek v severních Čechách a Černá Hora na jižní Moravě, zemřela však již ve věku pětadvaceti let.

O dva roky později se Josef Jindřich oženil podruhé s hraběnkou Marií Františkou Trautsonovou (1708–1761), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu. Z obou manželství pocházelo celkem dvanáct dětí, nejstarší dva synové díky sňatkům získali rozsáhlé majetky ve středních a východních Čechách. Obě nanželky Josefa Jindřicha z Auerspergu byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8
  2. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  3. ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40
  6. ↑ BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3

Literatura

  • SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya