Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Jiřina Hauková

Jiřina Hauková
Narození27. ledna 1919
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí15. prosince 2005 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Přerově
Povoláníspisovatelka, jazykovědkyně, básnířka a překladatelka
Tématapoezie
Ocenění
Manžel(ka)Jindřich Chalupecký
PodpisPodpis
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiřina Hauková (27. ledna 1919 Přerov15. prosince 2005 Praha[1]) byla moravská básnířka a překladatelka.

Život

Narodila se v rodině Karla Haukeho (1889–1968), šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové (1891–1969). Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou (1921–1992) pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou (1923–2011).

Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově (maturovala 1938).[2] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze.

Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký.[3] Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka.[4] Sbírky Motýl a smrt (1983), Světlo v září (1984) a Spodní proudy (1987) byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice.[3] V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta.

Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově[5].

Dílo

Básnické sbírky

  • Přísluní, 1943
  • Cizí pokoj, 1946
  • Oheň ve sněhu, 1958
  • Rozvodí času, 1967
  • Spodní proudy, 1992 (poprvé v Edici Petlice, 1987)
  • Motýl a smrt, 1990 (poprvé v Edici Petlice, 1983)
  • Světlo v září, 1995 (poprvé v Edici Petlice, 1984)
  • Mozaika z vedřin, 1997
  • Večerní prška, 2002

Ostatní

  • To je můj kraj, 1970[2]
  • Záblesky života, 1996 (paměti)

Výbory

  • Básně, 2000

Překlady

Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats.

Pojmenování veřejných míst

Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenovaný park v Praze 10 ve Vršovicích. Je ohraničený ulicemi Ukrajinská, Vršovická a U Vršovického nádraží. Podnět k pojmenování dala tamní místostarostka Ivana Cabrnochová v roce 2014.[7] Manželé žili v Petrohradské (Leningradské) ulici čp. 35.[8]

Odkazy

Reference

  1. AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 
  2. a b Almanach k 100. výročí založení gymnasia v Přerově. Přerov: Ředitelství školy a výbor SRPŠ, 1970.  S. 8
  3. a b Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  4. Jiřina HAUKOVÁ | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  5. S.R.O, as4u cz. Hroby významných osobností na městském hřbitově. Město Přerov [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  6. Gertruda Steinová: Vlastní životopis Alice B. Toklasové. Online katalog Národní knihovny ČR [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  7. Praha 10 pojmenovala park po odvážném řediteli krematoria. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 
  8. Miroslav Hynšt: Deset parků a náměstí v Praze 10 má nový název. Městská část Praha 10. Veřejné prostory Prahy 10. [cit. 2018-05-04]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya