Johann Christian Brandes se v 18 letech učil herectví. Angažoval se v Schuchově společnosti, v roce 1765 v mnichovském divadle a Seylerově souboru. V Drážďanech měl zorganizovat dvorní saské dvorní divadlo, ale v roce 1779 odešel k Seylerovi ke dvornímu divadlu do Mannheimu a nakonec do Hamburku,[1] kde v letech 1785 až 1786 řídil tamní divadlo.
V roce 1788 odešel do ústraní.
Jako herec zůstal Brandes relativně bezvýznamný, stal se známým spíše pro své hry a komedie.
Její dcera Charlotte Wilhelmine Franziska (21. května 1765, Vratislav - 13. června 1788, Hamburk), obvykle zvaná Minna, byla zpěvačkou a skladatelkou hudby pro klavír. Jejím kmotrem byl básník Gotthold Ephraim Lessing.
Dílo
Hry a komedie
Der Schein betrügt oder, der gute Ehemann, ein deutsches Originallustspiel in 5 Aufzügen. 1767. (Digitální verze)
Joachim E. Hettler: J. C. Brandes - Landstreicher, Komödiant und Schauspieldirektor. Heidenheimer Verlagsanstalt, Heidenheim 1971.
Gunnar Müller-Waldeck: Brandes, Johann Christian (1735–1799). In: Dirk Alvermann, Nils Jörn (Hrsg.): Biographisches Lexikon für Pommern. Band 1 (= Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Pommern. Reihe V, Band 48,1). Böhlau Verlag, Köln / Weimar / Wien 2013, ISBN 978-3-412-20936-0, S. 41–43.
Ute Reich Cezeaux: Die Theaterlustspiele von J. C. Brandes im Übergang von Typenkomödie zu bürgerlichem Rührstück.Ann Arbor (Michigan) 1983.