John Hicks absolvoval bakalářská studia na Oxfordské univerzitě. V letech 1929–1935 vyučoval na Londýnské škole ekonomie a politických věd. V letech 1935–1938 působil na Univerzitě v Cambridgi a v letech 1938–1946 byl profesorem politické ekonomie na Manchesterské univerzitě. V letech 1950–1965 byl profesorem a od roku 1965 do své smrti emeritním profesorem na Oxfordské univerzitě.
Svou statí Mr. Keynes and the Classics (Pan Keynes a klasikové, 1937) v časopise Econometrica přispěl ke vzniku tzv. neoklasické syntézy. V témže článku se poprvé objevuje model IS-LL, později modifikovaný Alvinem Hansenem do podoby učebnicového modelu IS-LM (někdy též Hicks-Hansen IS-LM model).
Nobelovu cenu za ekonomii obdržel v roce 1972 za přínos k rozpracování teorie celkové rovnováhy a k rozvoji ekonomie blahobytu, řešení problému indexních čísel a reinterpretaci pojmu přebytku spotřebitele.[1]
Dílo
Theory of Wages (Teorie mezd, 1932)
Mr. Keynes and the Classics (Pan Kenyes a klasikové, 1937)