Jonathan Safran Foer

Jonathan Safran Foer
Narození	21. února 1977 Washington, D.C.
Povolání	spisovatel
Národnost	americká
Alma mater	Princetonská univerzita
Témata	literární tvorba, próza, literatura faktu a tvůrčí psaní
Významná díla	Naprosto osvětleno (2002), Příšerně nahlas a k nevíře blízko (2005)
Ocenění	Guardian First Book Award (2002) Berlin Prize (2007)
Manžel(ka)	Nicole Krauss (2004–2014)
Rodiče	Albert A. Foer[1] a Esther Safran Foer
Příbuzní	Joshua Foer a Franklin Foer (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Safran Foer (* 21. února 1977) je americký spisovatel známý především díky svým dvěma románům Naprosto osvětleno (2002) a Příšerně nahlas a k nevíře blízko (2005). Mezi jeho další dílo z oblasti literatury faktu patří kniha Jíst zvířata (2009) nebo grafický román Tree of Codes (2010). Jeho poslední román Here I Am byl publikován v roce 2016. Do češtiny zatím nebyl přeložen. Mimo svou autorskou činnost vyučuje tvůrčí psaní na New York University.^[2]

Foer se narodil ve Washingtonu, D.C. Albertu a Esther Foerovým. Jeho otec je právník a prezident amerického antimonopolního institutu. Esther Safran Foerová je potomkem přeživších holokaustu původem z Polska. Působí jako poradce v synagoze Sixth & I Historic Synagogue^[3][4]. Foer je prostřední ze tří synů v židovské rodině. Jeho starší bratr Franklin je bývalým editorem The New Republic a mladší bratr Joshua je zakladatelem magazínu Altas Obscura. Nadaný, výrazný a citlivý chlapec, kterým Foer v dětství byl, se v osmi letech zranil při nehodě ve školní chemické laboratoři. Následkem bylo „něco jako nervové selhání, které se táhlo po asi tři roky, a během kterého nechtěl dělat „nic jiného než moct vyskočit z vlastního těla.“^[3]

Foer navštěvoval soukromou střední školu ve Washingtonu, a v roce 1994 vycestoval spolu s dalšími mladými Američany židovského původu do Izraele v rámci programu sponzorovaného nadací Edgara Bronfmana.^[5] V roce 1995 v prvním ročníku Princetonské univerzity se Foer zapsal do úvodního kurzu kreativního psaní vedeného spisovatelkou Joyce Carol Oatesovou,^[6] kterou zaujal jeho styl psaní a tvrdila, že má „tu nejdůležitější spisovatelskou vlastnost – energii.“^[7] Foer později vzpomínal: „Jako první mě přiměla myslet si, že bych mohl psaní zkusit brát vážně. A to docela změnilo můj život.“^[7] Oatesová vedla i Foerovu magisterskou diplomovou práci, ve které zkoumá život své prababičky z matčiny strany Louisy Safran, která přežila Holokaust. Za svou práci obdržel Foer cenu Princetonu za kreativní psaní. 

Po absolvování Princetonu studoval krátce lékařskou fakultu Mount Sinai v New Yorku, kterou ale opustil, aby mohl pokračovat ve své spisovatelské kariéře.^[8]

V roce 1999 Foer absolvoval na Princetonské univerzitě, získal titul z filozofie^[3] a odjel na Ukrajinu, aby rozšířil svou závěrečnou práci. Roku 2001 editoval sbírku A Convergence of Birds: Original Fiction and Poetry Inspired by the Work of Joseph Cornell, do které přispěl vlastní povídkou s názvem „If the Aging Magician Should Begin to Believe.“ Diplomová práce postupně přerostla v román Naprosto osvětleno (2002; v ČR vydalo nakladatelství BB Art, přeložil Richard Podaný). Kniha získala národní cenu za židovskou literaturu (National Jewish Book Award; 2001)^[9], první cenu deníku The Guardian (Guardian First Book Award; 2002)^[10] i další ocenění. V roce 2005 byl Foerův první román zfilmován. Scénář napsal a režíroval Liev Schreiber a hlavního protagonistu si zahrál Elijah Wood.^[11]

Foerův druhý román Příšerně nahlas a k nevíře blízko byl vydán roku 2005 (nakl. BB Art, překlad Richard Podaný). Na pozadí teroristických útoků z 11. září v New Yorku vypráví příběh devítiletého Oskara Schella, který se vyrovnává se smrtí svého otce, který ve Světovém obchodním centru zahynul. V románu autor používá techniku vizuálního psaní. Proplétající se dějové linie jsou okořeněné fotografiemi dveřních klik a jiných zvláštností a zakončuje je flipbook složený ze 14 fotografií. Použití těchto nezvyklých technik sklidilo chválu^[12], ale bylo i terčem nemalé kritiky.^[13] Studia Warner Bros. a Paramount natočila podle románu film produkovaný Scottem Rudinem.^[14] Režie se ujal Stephen Daldry.^[15]

V roce 2005 napsal Foer libreto k opeře Seven Attempted Escapes From Silence, která měla premiéru v berlínské státní opeře 14. září 2005.^[16] O rok později nahrál komentář pro dokumentární film If This is Kosher..., který odhaluje proces certifikace košer produktů a zastává se židovského  vegetariánství.^[17]

Na jaře roku 2008 učil Foer poprvé kreativní psaní fikce externě na Yaleově univerzitě.^[18] V současnosti působí na New York University, kde vyučuje studenty magisterského programu.^[19] Foerův třetí román Tree of Codes byl vydán v listopadu 2010. Společně s Nathanem Englanderem editoval v roce 2012 novou americkou hagadu (The New American Haggadah).

V roce 2009 vydal Foer knihu Jíst zvířata, která se stala bestsellerem New York Times.^[20] Kniha nabízí bohatou morální diskuzi nad některými důsledky rozrůstání farmářských velkochovů. Snaží se vysvětlit proč a jak je možné, že lidé chovají tolik lásky ke svým domácím mazlíčkům a zároveň jsou tak lhostejní k ostatním tvorům^[21], a zkoumá, co o nás tento rozpor prozrazuje a jaké příběhy z něj vyplývají. Z velké části se kniha zabývá právě „vyprávěním příběhů“, stejný název ostatně nese první o poslední kapitola. Vyprávěním Foer proniká do hloubky celého tématu, tedy toho, že jíme zvířata, a nakonec naznačuje, že to, jak si vybíráme potravu, vypráví příběh o nás samotných, o naší historii a hodnotách.^[22]

V květnu 2012 podepsal Foer smlouvu na dvě knihy s vydavatelstvím Little, Brown and Company. Foerův další román Escape From Children‘s Hospital měl být vydán již v roce 2014, v edičním plánu nakladatelství už však nefiguruje.^[23][24]

Foer je také členem představenstva neziskové organizace Farm Forward, která zavádí inovační strategie a podporuje svědomité stravování. Tím se snaží redukovat utrpení farmářských zvířat a prosazovat udržitelné zemědělství.^[25]

Už od svých deseti let byl spisovatel občasným vegetariánem. Během dospívání a studií se považoval za vegetariána, ale i tak bezmasou dietu mnohdy porušil. V knize Jíst zvířata byla vydána 2. listopadu 2009. V ní spisovatel prohlásil, že si dlouho nebyl jistý svým názorem na konzumaci zvířat, ale narození jeho prvního syna ho inspirovalo k akci, protože teď v této věci rozhoduje i jeho jménem^[22].

V červnu 2004 se Foer oženil se spisovatelkou Nicole Kraussovou. Mají spolu dvě děti. Pár se rozešel v roce 2014, zůstávají přáteli a žijí blízko sebe ve svých domovech v Brooklynu^[26].

Někteří kritici vnímají Foera jako názorově polarizovanou postavu moderní literatury kvůli jeho experimentálním technikám psaní. Harry Siegel napsal v kritickém článku pro New York Press: „Foer má být novým Philipem Rothem, ale cukrování se sylogismem, nesmyslnými ilustracemi a typografickými triky na Rotha vůbec nesedí a nijak se nepodobá ani tomu nejpošetilejšímu z jeho díla.“^[27] The Huffington Post zařadil Foera na seznam patnácti nejpřeceňovanějších současných amerických spisovatelů.^[28]

• Naprosto osvětleno (2002)
• Příšerně nahlas a k nevíře blízko (2005)
• Tree of Codes (2010)
• Here I Am (2016)^[29]

• Jíst zvířata (2009)

• 2000 – cena časopisu Zoetrope: All-Story za beletrii
• 2003 – cena Young Lions Fiction Award newyorské knihovny
• 2007 – zařazen mezi nejlepší mladé americké spisovatele podle deníku Granta ^[30]
• 2007 – ambasador vydavatelství Holtzbrinck naAmerické akademii v Berlíně 
• 2010 – uveden na seznamu "20 pod 40" týdeníku The New Yorker ^[31]
• 2013 – jmenován členem rady U.S. Holocaust Memorial Council ^[32]
• 2016 – zařazen na seznam, padesáti nejvlivnějších amerických Židů roku časopisu The Forward ^[33]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Safran Foer na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jonathan Safran Foer na Wikimedia Commons
• "Jsem tady" – o autorovi a nové knize Here I Am na severu literární.cz
• Ukázka z knihy Jíst zvířata
• Jonathan Safran Foer's Eating Animals webová stránka k Foerově knize Jíst zvířata
• Who is Augustine? webová stránka ke knize Naprosto osvětleno
• "Who in the world is JSF?" – rozhovor pro St. Petersburg Times z Tampa Bay na Floridě.
• "Something happened" – článek v The Guardian
• "Author Podcast Interview" – rozhovor s Paula Shackleton z BookBuffet.com