Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Josef Kramer

Josef Kramer
Josef Kramer v zajetí.
Josef Kramer v zajetí.
Narození10. listopad 1906
Německá říše Mnichov, Německé císařství
Úmrtí13. prosinec 1945
(ve věku 39 let)
Německo Hameln, Německo
Vojenská kariéra
HodnostSS-Hauptsturmführer
Doba služby1932–1945
Sloužil Německo
Složka Waffen-SS (do roku 1945)
VelelKoncentrační tábor Auschwitz-Birkenau
Koncentrační tábor Bergen-Belsen
VálkyDruhá světová válka
VyznamenáníVálečný záslužný kříž II. třídy s meči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Josef Kramer (10. listopadu 1906, Mnichov[1] – 13. prosince 1945[2] Hameln[3]) byl německý důstojník SS a válečný zločinec, mj. velitel koncentračních táborů Auschwitz-Birkenau a Bergen-Belsen.[3] U SS dosáhl hodnosti SS-Hauptsturmführer (kapitán).[4]

Mládí

Narodil se 10. listopadu 1906 v Mnichově jako jediné dítě Theodora Kramera a Marie Kramerové. Od rodičů se mu dostalo přísné katolické[5] výchovy. V roce 1915 se rodina přestěhovala z Mnichova do Augsburgu. Vyučil se jako elektrikář.[3] Během ekonomické krize v letech 1925–1933 byl po většinu času nezaměstnaný.

Josef Kramer dva dny po zatčení v KL Bergen-Belsen, 17. dubna 1945.

Kariéra v NSDAP a SS

1. prosince 1931 vstoupil do NSDAP[4] (stranické číslo 733 597)[6] a 20. června 1932 se stal členem SS[1] (číslo 32 217).[6]

Od roku 1934 pracoval v koncentračních táborech. Začal jako obyčejný strážný v KL Dachau, ale ve své kariéře rychle postupoval k vyšším místům. Od listopadu 1934 do června 1936 působil na komandatuře KL Esterwegen, odkud se vrátil zpět do Dachau. V červnu 1937 byl převelen do KL Sachsenhausen, kde pracoval až do srpna 1938.[1] Poté byl převelen do KL Mauthausen, kde nastoupil na místo adjutanta (zástupce tehdejšího velitele tábora Franze Ziereise).

Od května 1940 byl přidělen jako adjutant Rudolfa Hösse do nově založeného tábora Auschwitz. Od listopadu 1940 do dubna 1941 prošel školením pro velitele táborů v KL Dachau. Následně působil jako vedoucí tábora (Schutzhaftlagerführer) v KL Natzweiler-Struthof a od května 1942 se stal jeho velitelem (Lagerkommandant).[1]

Na jaře 1944 se vrátil zpět do Osvětimi, kde působil od 8. května do listopadu 1944 jako velitel tábora v Auschwitz-Birkenau. Během evakuace tohoto tábora byl jmenován velitelem tábora Bergen-Belsen, kde se ujal funkce 1. prosince 1944. Kvůli své krutosti si získal přezdívky „bestie z Bergen-Belsen“[4] či „bestie z Bergen-Belsenu“[7] a také „bestie z Belsenu a Osvětimi“[8].[9] Byl zatčen britskými vojáky, kteří osvobodili Bergen-Belsen 15. dubna 1945.[4]

Odsouzení

Josef Kramer byl spolu s dalšími 45 funkcionáři a členy strážních jednotek (včetně 17 žen) souzen britským válečným soudem v Lüneburgu.[1] Proces trval dva měsíce (17. září – 17. listopadu 1945). Josef Kramer byl v poslední den procesu odsouzen spolu s dalšími 10 osobami k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 13. prosince 1945 ve věznici Hameln.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f RENCZ, Štefan. Josef Kramer [online]. fdb.cz. Dostupné online. 
  2. ↑ SS – Hauptsturmführer Josef Kramer 10. 11. 1906 – 13. 12. 1945 [online]. druhasvetova.com. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c STRNAD, Patrik. Bestie z Belsenu a Osvětimi: Josef Kramer po válce dostal, co zasloužil [online]. dotyk.cz, 16. 12. 2019. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d SVOBODA, Jaroslav. Bestie z Bergen-Belsen aneb krutost dozorce, který byl ale přísným katolíkem. Náš REGION [online]. A11, 8. 9. 2022 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ СУРИН, Алексей. «Бельзенский зверь» Йозеф Крамер [online]. diletant.media, 25. 11. 2017. Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ a b Liste de criminels SS de guerre nazis. 17/34. [online]. centerblog.net, 6. 7. 2023. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ↑ HRADECKÁ, Evita. Nacistický lékař Fritz Klein: Stal se specialistou na smrtící metody v Osvětimi. DOTYK [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-04-21 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ STRNAD, Patrik. Bestie z Belsenu a Osvětimi: Josef Kramer po válce dostal, co zasloužil. DOTYK [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-12-16 [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ PRINGLE, Heather. Velký plán: Himmlerovi vědci a holocaust. Praha: BB/art, 2008. 261 s. ISBN 978-80-7381-385-7. 

Literatura

  • Auschwitz 1940–1945. Węzłowe zagadnienia z dziejów obozu, red. W. Długoborski, F. Piper, sv. I, Oświęcim 1995, s. 112–113.
  • Oświęcim w oczach SS, Oświęcim 2001, s. 223–224.

Související články

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya