Ján Poničan

Ján Poničan
Narození	15. června 1902 Očová
Úmrtí	25. února 1978 (ve věku 75 let) Bratislava
Pseudonym	Ján Rob
Povolání	spisovatel, dramatik, básník, prozaik, publicista a překladatel
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění	národní umělec (1971)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Poničan (pseudonymy Ján Rob Poničan, rob a i.) (15. června 1902, Očová – 25. února 1978, Bratislava) byl slovenský básník, prozaik, dramatik, překladatel a publicista.

Narodil se v rolnické rodině, ale po předčasné smrti rodičů ho vychovávali příbuzní. Vzdělání získával v Banské Bystrici (na maďarském klasickém gymnáziu) a Lučenci (reálné gymnázium, maturita). Později pokračoval na vysoké škole technické v Praze, ale po dvou letech přestoupil na právo, které ukončil v roce 1927. V roce 1924 vstoupil do KSČ. Příslušník skupiny levicově orientovaných intelektuálů DAV. Pracoval v Bratislavě jako koncipient, krátce i ve Zvolenu. Po přednáškách o SSSR, kde byl jako vedoucí delegace Mezinárodní červené pomoci navštívil Moskvu a Sibiř (1931), byl v Banské Bystrici odsouzen a vězněn (1931). V roce 1932 byl advokátním koncipientem u V. Clementisa, o rok později si otevřel vlastní advokátní praxi. Zastupoval zejména dělníků a komunistů. Advokátní praxi vykonával do roku 1947, později byl tajemníkem Advokátní komory, veřejným a státním notářem. Po roce 1945 byl tajemníkem a místopředsedou Spolku slovenských spisovatelů v letech 1958–1959 vedoucím maďarské redakce Slovenského vydavatelství krásné literatury, později pak až do roku 1964, kdy odešel do důchodu, byl ředitelem tohoto vydavatelství.

Spolu s A. Sirackým, D. Okálim a V. Clementisem založil v roce 1924 časopis DAV. Ve svých básních vyjadřoval své politické názory, revoluční a proletářské nadšení, ale také vlastní neklid, erotické a milostné motivy, městské zážitky (např. z Paříže), ale také sociální témata. Využívá melodičnost obrazů, poetické hledání rýmů. Kromě poezie, prózy a dramatu také překládal díla světových dramatiků a ruských autorů (Sergej Alexandrovič Jesenin, Vladimír Majakovskij), maďarských autorů (Endre Ady, Sándor Petőfi), ale také díla z bulharského jazyka.

• 1923-Jsem, myslím, cítím a vidím, miluji všechno, jen temno nenávidím, básnická sbírka, první sbírka slovenské proletářské poezie^[1]
• 1929-Demontáž, básnická sbírka
• 1932-Večerní světla, básnická sbírka
• 1934-Angara, sbírka básní (zážitky z cesty po Sibiře)
• 1937-Póly, sbírka básní
• 1941-Divný Janko, poéma (v časopise Elán vyšla již v roce 1940)
• 1942-Sen na mezi
• 1946-Ivan Klas
• 1946-Povstání, cyklická báseň
• 1947-Město, báseň o minulosti a přítomnosti Bratislavy
• 1949-Na tepně dob, sbírka básní
• 1954-Básně, výběr veršů
• 1958-Riava neutichá, sbírka básní
• 1962-Ohne nad řekou, výběr veršů^[2]
• 1967-Držím se země, drží mě zem, lyrické komentáře z cest po vlasti i zahraničí
• 1972-Spirála Luboš, výběr záclon
• 1973-Hloubky a dálky, sbírka básní

• 1935-Stroje se pohnuly, román
• 1945-Sám, sbírka povídek
• 1945-Pavučina (koncipován již v roce 1935), volné pokračování románu Stroje se pohnuly
• 1945-horních květ, milostná romance
• 1946-Je třeba žít, román
• 1949-Z dob-Něčí, sbírka historický novel
• 1959-Po horách-dolinách, obraz přírodní krásy Slovenska
• 1960-A svět se hýbe
• 1964-Červená sedma, výběr prózy
• 1973-Jánošíkovci
• 1975-Bouřlivá mládí
• 1979-Dobyvatel

• 1924-Dva světy
• 1935-Jiskry bez ohně
• 1936-Bačův žert, veršovaná rozhlasová hra (podle ní opera Bačovské žerty Ladislava Holoubka)
• 1936-Vzpoura na rozkaz
• 1941-Jánošík
• 1944-Básník a král, veršovaná rozhlasová hra
• 1945-Vzpoura žen, rozhlasová veselohra
• 1949-Čistá hra
• 1958-Čtyři
• 1962-Všetkostroj, utopistická veršovaná hra (napsána v 30. letech, vydána až ve výběru z díla)
• Máje, libreto, které zhudebnil Bartolomej Urbanec

• 1953-Děti, děti, podívejte, sbírka básní pro děti
• 1979-Zkáza hradu, historický román pro mládež (vydaný posmrtně)

• Jean-Baptiste Poquelin Moliére: Mizantrop, Lakomec, Tartuffe
• Alexander Sergejevič Puškin: Kamenný most, Mozart a Salieri
• Friedrich Schiller: Vilém Tell
• Pedro Calderón de la Barca: Dáma skřítek
• Carl Maria von Weber: Čarostřelec (překlad libreta)

• 1962 - Řád práce
• 1971 - národní umělec

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Poničan na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Poničan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ján Poničan