Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Karcinom prostaty

Úmrtnost (přepočtená na 100000 obyvatel) na rakovinu prostaty v roce 2004.
     žádná data
     <4
     4-8
     8-12
     12-16
     16-20
     20-24
     24-28
     28-32
     32-36
     36-40
     40-44
     >44

Karcinom prostaty[1] (nebo také rakovina prostaty) je v Evropě druhý nejčastější zhoubný nádor u mužů a třetí nejčastější příčina úmrtí mužů na maligní nádor.

Výskyt

Postihuje muže ve starším věku (nejčastěji kolem 70 let) a často probíhá bezpříznakově nebo jsou jeho projevy zpočátku mírné a pacient jim nevěnuje pozornost (potíže při močení apod.). Je-li objeven včas, má dobrou prognózu, v pokročilých stádiích metastazuje, zvláště do kostí. Problémem je ale také zbytečná diagnóza.[2]

V roce 2000 byl výskyt karcinomu prostaty v České republice 54,4/100 000 mužů.[3]

Příčina

Příčina rakoviny je nejistá. Faktory jsou věk, obezita a dědičnost. Může však jít i o virovou nákazu, kterou způsobuje lidský papilomavirus (HPV)[4] (způsobující také rakovinu u dělohy žen a detekovaný i u rakoviny konečníku a penisu)[5] spolu s EBV[6] či o herpes simplex virus (HSV).[7]

Prevence a léčba

Jako indikátor onemocnění slouží hodnota tzv. prostatického specifického antigenu, který byl objeven americkým patologem Richardem J. Ablinem v roce 1970. Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2024 spustilo screeningový program časného záchytu karcinomu prostaty. Praktičtí lékaři a urologové v něm oslovovují muže od 50 do 69 let, kterým je pak vyšetřena hladina PSA z běžného odběru krve.[8]

Velice dobré výsledky přináší dle vědců léčba látkou, zvanou abirateron, jež je známa pod komerčním názvem Zytiga.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rakovina (karcinom) prostaty | Mojeprostata.cz. www.mojeprostata.cz [online]. [cit. 2017-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  2. ↑ BRAWLEY, Otis W. Prostate cancer screening: Clinical applications and challenges☆. S. 353–357. Urologic Oncology: Seminars and Original Investigations [online]. 2004. Roč. 22, čís. 4, s. 353–357. Dostupné online. DOI 10.1016/j.urolonc.2004.04.014. (anglicky) 
  3. ↑ Národní onkologický registr
  4. ↑ HISADA, M. Human Papillomavirus Antibody and Risk of Prostate Cancer. S. 340–a–341. JAMA: The Journal of the American Medical Association [online]. 2000-01-19. Roč. 283, čís. 3, s. 340–a–341. Dostupné online. DOI 10.1001/jama.283.3.340-a. PMID 10647795. (anglicky) 
  5. ↑ STRICKLER, H. D.; GOEDERT, J. J. Sexual Behavior and Evidence for an Infectious Cause of Prostate Cancer. S. 144–151. Epidemiologic Reviews [online]. 2001-01-01. Roč. 23, čís. 1, s. 144–151. Dostupné online. DOI 10.1093/oxfordjournals.epirev.a000781. (anglicky) 
  6. ↑ Two viruses link to prostate cancer: High-risk human papilloma virus found with Epstein Barr virus. ScienceDaily [online]. 2012-07-31 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ DENNIS, Leslie K.; COUGHLIN, Julie A.; MCKINNON, Brittany C.; WELLS, Timothy S.; GAYDOS, Charlotte A.; HAMSIKOVA, Eva; GRAY, Gregory C. Sexually Transmitted Infections and Prostate Cancer among Men in the U.S. Military. S. 2665–2671. Cancer Epidemiology Biomarkers & Prevention [online]. 2009-10-01. Roč. 18, čís. 10, s. 2665–2671. Dostupné online. DOI 10.1158/1055-9965.EPI-08-1167. (anglicky) 
  8. ↑ Program časného záchytu nádorů prostaty od ledna 2024
  9. ↑ Podařil se nám průlom v léčbě rakoviny prostaty, tvrdí vědci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kembali kehalaman sebelumnya