Karel Wälzer (28. srpna 1888 Plzeň[1] – leden 1948 Praha) byl český hokejový brankář, který získal tři medaile na mezinárodních reprezentačních turnajích. Proslavil se dvěma reprezentačními zápasy, v nichž neobdržel žádnou branku, čímž výrazně přispěl ke dvěma medailím.
Život
Karel Wälzer hrál hokej za ČSS Praha a SK Slavia Praha. Na reprezentační úrovni byl prvním českým gólmanem, který musel čelit mužstvu rodilých Kanaďanů (studentů z Oxfordu). Přestože se mu zápas na začátku roku 1911 vydařil, na mistrovství Evropy si zachytal až o rok později. Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1912 ovšem bylo anulováno a Wälzer si tedy musel počkat na první uznaný titul ještě další dva roky. Cesta za ním pro českého brankáře nebyla lehká, protože jako bankovní úředník se obtížně uvolňoval ze zaměstnání. Na mistrovství Evropy 1914 odcestoval potají pouze k jedinému večernímu zápasu, v němž však nedovolil domácím německým hokejistům skórovat.
Wälzer byl známý tím, že chytal v „plesových rukavičkách“, což se mu stalo málem osudným na turnaji na Letních olympijských hrách 1920, který byl posléze uznán jako první mistrovství světa v ledním hokeji. Zranění mu zde nedovolilo nastoupit proti zámořským celkům. V zápase rozhodujícím o držitelích bronzových medailí však již chytal a nedostal od švédských hokejistů žádný gól.
Zemřel v lednu 1948 v Praze.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
