Karel z Lamberka

Karel Hrabě z Lamberka
Jeho knížecí Milost; Karel Hrabě z Lamberka
	11. arcibiskup pražský
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcibiskup pražský (1607–1612); velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (1607–1612);
Osobní údaje
Datum narození	1563
Datum úmrtí	18. září 1612 (ve věku 48–49 let)
Místo úmrtí	Osecký klášter
Rodiče	Zikmund z Lamberka
Příbuzní	Jan Albert z Lamberka (sourozenec)
Povolání	Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel hrabě z Lamberka O.Cr. (1563 – 18. září 1612 Osecký klášter) byl katolický duchovní, 11. arcibiskup pražský a 26. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (obojí 1607-1612).

Život

Karel z Lamberka pocházel že štýrského rodu svobodných pánů z Lamberka. Byl pasovským kapitulním děkanem a salcburským kanovníkem. V říjnu 1606 jej císař Rudolf II. jmenoval pražským arcibiskupem. Papež volbu stvrdil 14. května 1607, avšak k vysvěcení došlo teprve 7. října. Téhož roku byl zvolen za velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou.

Karel z Lamberka se stejně jako jeho předchůdci snažil pokračovat v zavádění reforem Tridentského koncilu a oponoval ústupkům vůči protestantům, které zavedl Rudolf II. Nebyl příliš úspěšný: jednak pro možný nedostatek schopností (nuncius Antonio Caetani o něm napsal, že "byl zbožný a velmi horlivý", avšak "měl málo zkušeností v pastorační činnosti"^[1]), jistě však pro svůj německý původ (čeští stavové používali jeho původ proti němu a nakonec si odhlasovali, že tento úřad smějí zastávat pouze Češi) a zejména pro těžkou epilepsii, kterou trpěl.

Po většinu času se kvůli nemoci zdržoval v oseckém klášteře, dokonce se nezúčastnil ani slavnostní korunovace Matyáše na českého krále (23. května 1611), kterou místo něj provedl kardinál Ditrichštejn.

Osecký klášter, který byl v té době v dočasné správě pražského arcibiskupství, se Lamberk snažil natrvalo připoutat k arcibiskupským majetkům. Osecká kronika uvádí, že za tím účelem dokonce nechal spálit některé archiválie týkající se kláštera. Opisy nejdůležitějších listin (shromážděné v tzv. Codexu Damascu) však zachránil klášterní písař.

Závěr života

Arcibiskup Karel z Lamberka skonal 18. září 1612 za zdmi oseckého kláštera v severních Čechách. Jeho nástupce Jan Lohelius pak osecký klášter navrátil zpět do rukou cisterciáckého řádu.