Po zamítnutém projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretta a na přání olomouckého arcibiskupa Fürstenbergra, byl schválen projekt vídeňského architekta Augusta Kirsteina, se samostatnou zvonicí. Vítkovické železárny se rozhodly v roce 1882 financovat výstavbu kostela.[1] Nejprve byla postavena a dokončena v roce 1882 vedle kostela dominantní věž, která měla tři funkce. Původní vodárenská věž se dvěma nádržemi na vodu[p. 1] byla zvýšená o patro zvonice s polygonální částí s věžními hodinami a jehlanovou střechou. Po ukončení první světové války byly zde zavěšeny první tři zvony odlité v Ocelárně II z ocelolitiny s výrobními čísly 1, 2 a 3.[2] Věž sloužila jako vodárna, požární hláska a zvonice.[3] V letech 1883–1886 byla přistavěna novogotická chrámová trojloď. Celá stavba byla provedena z neomítaných červených cihel. V těsné blízkosti byla postavena fara.[1]
Stavba nového farního kostela znamenala i nutnost zřízení nové farnosti. Kvůli stavbě chrámu Božského Spasitele se tehdejší představitelé postavili proti vzniku nové duchovní správy a zasáhnout tak musel až Nejvyšší správní soud. Vítkovická farnost byla vyfařena roku 1888 z Moravské Ostravy.
Současný stav
Kolem kostela vedla tramvajová trať, jejíž provoz narušoval statiku objektu. Trať byla v roce 1996 zrušena a kostel prošel rekonstrukcí exteriéru i interiéru. V současné době patří mezi chlouby městského obvodu Vítkovice. Kostel sv. Pavla byl zapsán jako kulturní památka ČR[4] a nachází se v městské památkové zóně Vítkovic.[5]
