Ktož jsú boží bojovníci

Ktož jsú boží bojovníci (moderně Kdo jsou boží bojovníci, pravopisem Jistebnického kancionálu Ktoz jsu bozi boyownici), je jeden z nejznámějších chorálů husitské doby, kterému je někdy připisována funkce jakési husitské hymny.

Jeho vznik a autorství přitom v minulosti nebyly vždy zcela vyjasněny^[1] Až roku 1872, po objevení tzv. Jistebnického kancionálu, se začalo vycházet z autorství kněze Jana Čapka z Klatov – tuto domněnku vyslovil jako jeden z prvních roku 1913 Zdeněk Nejedlý.

První, nejznámější, sloka chorálu zní:

Ktož sú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a úfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.^[2]

Husitský chorál, mající v sobě značnou dávku vlastenectví, národní identifikace a boje proti utiskovatelům, inspiroval i mnoho dalších hudebníků, kteří tento chorál v té či oné podobě převzali. Nejedná se přitom pouze o tradiční komponisty vážné hudby, spektrum jde přes folk až po punk a metal. Výběr:^[3]

• Karel Šebor, opera Nevěsta husitská (1868) – první užití husitského chorálu v české novodobé hudbě^[4]
• Bedřich Smetana, symfonické básně Tábor a Blaník – Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast se společným tématem vlast a národ jako jeden z prvních zahrnul i ideovou myšlenku husitských božích bojovníků. Nápěv chorálu se objevuje i v opeře Libuše (5. výjev Libušina proroctví v závěru opery – Žižka, Prokop Veliký a husité)
• Leoš Janáček, opera Výlety páně Broučkovy (část II, Výlet pana Broučka do XV. století)
• Josef Suk, Praga, symfonická báseň op.26 – jako předloha sloužila Sukovi báseň Svatopluka Čecha o obležení Prahy vojskem Jana Žižky; citace chorálu má být nezáměrná
• Pavel Haas, Symfonie (1940–41)
• Karel Husa, Hudba pro Prahu 1968
• Zdeněk Lukáš, Malá humoreska pro klarinet, fagot a dechový orchestr

• Orlík, My proti nám a Vozová hradba (obě skladby na albu Miloš Frýba for president, 1990) – z repertoáru skinheadské skupiny Orlík
• Daniel Landa, Kdož jste boží bojovníci (album Valčík, 1993) – po rozpadu skinheadské kapely Orlík se Daniel Landa jako sólista ujímá i tématu o husitech
• Klíč, Pohár a kalich (album Omnia Vincit Amor, 1993) – mimo jiné husitská tematika známé renesančně folkové kapely
• Daniel Landa, Tradice (album Chcíply dobrý víly, 1995) – druhé album, zaměřené proti lhostejnosti, věnované předkům, jako byli legionáři, piloti RAF a další
• Arakain, Chorál (1985, album Arakain 15 Vol. 1, 1997) – skupina Arakain patří k významným thrashmetalovým legendám české scény

• DAŇHELKA, Jiří, ed. Husitské písně. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1952. 214 s. Dostupné online.  Tato kniha je dostupná online pouze po přihlášení knihovním účtem.
• HAVRÁNEK, Bohuslav, ed. et al. Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 533 s. Kapitola „Ktož jsú boží bojovníci", s. 324–325. Zde text písně i vysvětlující poznámky. 
• PRAŽÁK, Emil. Ktož jsú boží bojovníci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Roč. 4 (1969, vydáno až v roce 1972), s. 5–15. ISSN 0081-5896. 
• STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o. filiálka v Brně a v Banskej Bystrici, 1924. 84 s. Kapitola Hymna „božích bojovníků", s. 12–20. 
• HOLEČEK, František J. Makkabäische Inspiration des hussitischen Chorals "Ktož jsú boží bojovníci". In: Miloslav Polívka - František Šmahel, edd. In memoriam Josefa Macka (1922-1991). Praha: Historický ústav, s. 111-125.
• BOUBÍN, Jaroslav. Husitský chorál a jeho číselná symbolika. In: Eva Doležalová - Petr Sommer, edd. Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 26-33.

• Dílo Ktož jsú boží bojovníci ve Wikizdrojích
• granosalis.cz – obšírnější pojednání o chorálu
• myschwerk.webzdarma.cz Archivováno 8. 2. 2007 na Wayback Machine. – Text chorálu podle Jistebnickém kancionálu s přepisem výslovnosti