Ladislav Pachta

Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.

Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.

Ladislav Pachta
Narození	3. března 1928 Noskov Československo Československo
Úmrtí	6. ledna 2015 (ve věku 86 let) Česká Lípa Česko Česko
Povolání	pedagog, matematik ČVUT v Praze
Zaměstnavatel	České vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Pachta (3. března 1928 Noskov – 6. ledna 2015 Česká Lípa) byl český pedagog a matematik a deskriptivář. Zabýval se výukou matematiky a deskriptivní geometrie, výzkumem a aplikací matematických metod v teorii pružnosti, funkcionální analýzou, integrálním a diferenciálním počtem. Za dobu 40 let působení jeho pedagogické činnosti od roku 1951 prošlo jeho výukou a cvičením na stavební fakultě ČVUT úspěšně více než 1600 studentů.^[1]

Ladislav Pachta byl nejstarším z deseti potomků Josefa Pachty (nar. 7.1.1895 v Noskově) a Marie, roz. Vaškovské (17.1.1906 v Sitiny, Leština 20). Jeho otec byl rolník a „baťa“ v okolí Mladé Vožice a truhlář. Vyráběl dřeváky, nábytek a dřevěné konstrukce pro stavby, hlavně střechy, okna, dveře. Ladislav vynikal od dětství na základní škole^[2] zejména v matematických disciplínách, byl premiantem třídy,^[2] ale kvůli materiální chudobě si nemohl svobodně zvolit další studium. Pokračoval proto ve studiích na katolickém gymnáziu v Českých Budějovicích.^[3] V konci války byl nasazen v zákopech u Olomouce. S rodiči v dubnu 1946 přesídlili z jižních Čech na okraj západních Čech do Lipové u Chebu.^[4] Od tamního místního národního výboru byla rodičům přidělena k bydlení opuštěná, zemědělská usedlost.^[5] Ladislav po válce odešel studovat do Prahy na Karlovu universitu v Praze, přírodovědeckou fakultu.

Při studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, zaměřeném na matematiku a fyziku, si ho vybral pan profesor Vojtěch Jarník, jako talentovanou pomocnou vědeckou sílu.^[6] Mimo jiné byl členem skupiny matematiků, shromážděné vedoucím katedry matematiky a deskriptivní geometrie, a proděkanem prof. Františkem Vyčichlem, zabývajícím se studiem souboru písemností z deskriptivní geometrie Jana Sobotky. Odbornou atestaci pro učitelství 2. stupně matematiky a deskriptivní geometrie získal na Karlově universitě, přírodovědecké fakultě. Začal pracovat za doby působení prof. Františka Vyčichla^[7] na Fakultě inženýrského stavitelství (FIS) ČVUT, jako matematik – odborný asistent na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie, později po reorganizaci na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze.^[8] Učil matematiku a deskriptivní geometrii na ČVUT v Praze až do roku 1988, (převážně směr Konstrukce a dopravní inženýrství), školil i zahraniční studenty, přednášel studentům dálkového studia). Matematice a deskriptivní geometrii nejenže rozuměl, ale uměl problémy vysvětlit srozumitelně i lidem z jiných oborů. Byl bezprostřední, neuznával politické bariéry a zvýhodňování na základě stranické příslušnosti.

Z počátku se v 50. letech účastnil ve výzkumech a pracích skupiny, kterou u sebe soustředil prof. František Vyčichlo a Dr. Ivo Babuška.^[9] Z této doby pochází také inspirativní vědecká práce Ladislava Pachty "Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti" nebo kolektivní práce, např. "Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti" autorů soustředěných panem prof. Ivo Babuškou – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová.

Ladislav Pachta se věnoval recenzi učebnic pro děti základních škol.^[10]

Upadl v nemilost nového politického, prorusky orientovaného vedení katedry a fakulty, když například odmítl vstup do KSČ (když konání některých jeho členů v Praze nerozuměl), a začal být podezírán z prozápadní orientace a „modré krve“. Byla mu znemožněna samostatná vědecká publikační činnost (podobně jako některým jiným vyučujícím na ČVUT).

Před rokem 1969 se Ladislav Pachta věnoval souběžně organizaci a ekonomice výstavby družstevních bytů svépomocí. Byl k tomu motivován vlastní materiální situací, kdy původně bydlel se svou manželkou a starší dcerou (nar. 1952) na studentské koleji (Na Pankráci, blízko dnešní stanice Metra Pankrác).^[11]

Také v sedmdesátých letech 20. století v dobách normalizace byl normalizačním vedením katedry znevýhodňován. Záminkou bylo např. odmítnutí podepsat prohlášení – Souhlas se vstupem Vojsk Varšavské smlouvy a obsazením naší země, spojenectví s panem profesorem Ivo Babuškou, který zůstal po roce 1968 v emigraci.

V 80. letech začal Ladislav Pachta svůj osobní zápas o život s rakovinou, nad kterou dočasně zvítězil. Před sametovou revolucí v září 1988 se Ladislav Pachta odebral do důchodu.

Pedagogické schopnosti Ladislava Pachty, obětavost, skromnost a znalosti oceňovali doktorandi, kterým dělal konzultanta na matematiku (pozdější docenti a profesoři) i studenti, kterým věnoval individuálně svůj čas, vzdor politické nepohodě. K úsměvným historkám po převratovém 17. listopadu 1989 je přidáván dialog ze setkání s panem profesorem Miroslavem Kutílkem, tehdy děkanem stavební fakulty, směru vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT: "Tak co, hrabě, kdy se vrátíš na hrad?" "Až mi poteče modrá krev, když se píchnu do prstu" odpověděl.^[12]

Ladislav Pachta byl od roku 1951 ženatý s paní Růženou, roz. Kuchaříkovou (* 1931 v Pekle u Kolína), se kterou má dvě dcery (Hanu, nar. 27.9. 1952 a Ludmilu, nar. 23. 2. 1957).

V severních Čechách na Českolipsku^[13] na Slunečné Ladislav přispíval po roce 1989 k veřejné osvětové činnosti, k občanskému uvědomění a k soběstačnosti obecní samosprávy.^[14] Obhospodařoval malé hospodářství s pozemky své manželky, které jí byly vráceny v roce 1992 v restituci po odebraném zemědělském přídělu odebraném v roce 1949 Josefu Kuchaříkovi. Někdy se za Ladislavem přijeli podívat na přátelskou návštěvu kolegové z matematické branže, např. tehdejší ředitel Matematického ústavu ČSAV pan A. Kufner.^[15] Obnova krajiny po působení dřívějších státních statků byla a je náročná. Ti, kdo dostali půdu zpět v rámci pozemkových restitucí, na základě zákona o půdě z roku 1992^[16] jako dědický vrácený příděl z roku 1947, neměli stroje, finanční prostředky a byli staršího věku.

V roce 2015 zemřel v tichosti po dlouhodobé slepotě a vážné nemoci.

Otec Ladislava Josef Pachta, nar. 7. 1. 1895 v Noskov čp. 12 u Mladé Vožice, zemřelý 20. 9. 1976 v Lipové čp. 3, byl synem Karla Pachty, nar. 18. 10. 1863 v Noskov čp. 11, zemřelého 14.1.1933 v Noskov čp. 12 a Anny, roz. Kubále 1865 v Noskov čp. 16, zemřelé 1953 v Noskov 12.

Anna (babička Ladislava) byla dcerou Jana Kubále, nar. 1838, zemřelého 1918 v Noskov č. 16, a Kateřiny, roz. 1838 Chmelinové z Nové Vsi 6, zemřelé 1905 v Noskov č. 16 (sňatek 21. 11. 1857 v Mladé Vožici). Jan Kubale byl synem Václava Kubale a Alžběty, roz. Vobořilovy, dcery Josefa Vobořila z Oldřichova 12. Kateřina Kubale byla dcerou Vojtěcha Chmeliny z Nové Vsi č. 6 a Anny, která byla dcerou Josefa Bartuňka, sedláka z Horní Stříteže č.d. 12.

Karel Pachta (děd Ladislava) nar. 18. října 1863 v Noskově u Mladé Vožice, zemřelý 14.1.1933, byl synem Františka Pachty, (nar. 1827) z Noskova čp. 11, a Anny, rozené 1828 Černá, v době sňatku 6. 2. 1849 v Noskov č. 7, zemřelé 30.4.1892 (na ochrnutí plic). Karel měl sourozence Marii, nar. 1850, Františka nar. 1852, Kateřinu, nar. 1854, Josefa, nar. 1856, Jana, nar. 1859, Františku, nar. 1861, Annu, nar. 1866, Vojtěcha, nar. 1869, Jakuba, nar. 1872 (narozené v Noskově č. 12).

František Pachta (praděd Ladislava), nar. 10. 6. 1827 v Noskov č. 11, byl synem Jana Pachty, lesníka a Kateřiny nar. 15.11.1796 Vackovy. Anna, manželka Františka Pachty, roz. Černá byla dcerou Josefa Černého (Mrázka) nar. 22. 11. 1801 v Noskov 7, omylem zastřeleného na lovu 2. 1. 1864, a Kateřiny, dcery Václava Lhotáka, sedláka z Bzové č. 8. Měl sestru Marii Pachtovou, nar. 1822.

Jan Pachta (prapraděd Ladislava), nar. 1793, lesník, zemřelý 24. 1. 1864 v Noskově č. 11 u Mladé Vožice, byl synem Jana Pachty, zemřelého v Noskově u Mladé Vožice 12. 9. 1807, a Marie, roz. 1767-Beranové (Neradové), zemřelé 31.1.1840 v Noskově 12. Měl sňatek 20. 2. 1821 s Kateřinou Vackovou, nar. 15. 11. 1796, zemřelou 31. 10. 1858, která byla dcerou Jakuba Vacka z Bradáčova č. 15

Jan Pachta (praprapraděd Ladislava), nar. v Noskově 8, zemřelý 12. 9. 1807, rychtář, hajný, otec udáván jako Adam, měl sňatek s Marií, roz. Beranovou (Neradovou) z Noskova 12 4. 10. 1785. Marie byla dcerou Anny Beranové (nar. 1743, zemřelé 15.8.1798 v Noskově č. 12, a Jana Berana (Nerada) nar. 1728, zemřelého 12. 9. 1807 v Noskově č. 12.

(Předpokládá se, že jde o větev, navazující na Pachtu z Rájova a jeho manželku Ludmilu žijící v roce 1665 na Písecku.)

Josef Pachta (otec Ladislava) nar. 7. 1. 1895, byl domkář, truhlář, tesař, výrobce dřeváků a rolník (za 1. světové války odveden na vojnu, z Ruského zajetí se vrátil 1919). Měl tři sourozence, narozené Anně a Karlu Pachtovi v Noskov 12. Sestra Marie zemřela 12. 2. 1959 v Noskov 12. Anežka nar. 1898, provdaná s 1. manželem Karel Polákem Poláková, se kterým měla 1 syna Josefa v Záříčí u Mladé Vožice 18, po ovdovění provdaná za Josefa Svobodu, se kterým měla 7 dětí Svobodových (Ladislava, Anežku provd. Kubešovou, Františka, Bohuslava, Marii provd. Dvořákovou, Miladu provd. Bacilovou, Františku nar. 5. 12. 1941, provd. Adámkovou), zemřela 1994. Sestra Františka provd. Svobodová za Josefa Svobodu z Oldřichova, měla v manželství čtyři děti (Marii provd. Vávrovou za Josefa Vávru, Stanislava zemřelého ve Slapsku, Bohuslava žijícího v Táboře), žili ve Slapsku.

Matka Ladislava, Marie roz. Vaškovská 17. 1. 1906 v Sitiny (Leština) 20, k.ú. Slapsko), zemřelá 17. 9. 1993 v Chebu, byla třetí dcerou Karla Vaškovského, nar. 2. 12. 1863, a Marie, roz. Peterkové 17. 10. 1868, zemř. 12. 5. 1927 v Sitiny (Leština 20), dcery Josefa Peterky – cestáře ze Zhoře 11 a Alžběty (nalezenkyně v Praze-Mlíkové). První dcera Karla Vaškovského a Marie, roz. Peterkové – Josefa nar. 25. 2. 1892, provd. Kolářová za Františka Koláře, zemřelá. Měla také bratra Bohumíra Vaškovského nar. 1909, který má syna Bohumíra Vaškovského nar. 1938, který má syna Petra, nar. 1964.

Všichni narození v Noskov č. 2 Josefovi Pachtovi a Marii, rozené Vaškovské: Zdeňka (* 20. 4. 1929, zemřela 25. 9. 2014 v Chebu, provdaná Volková, měla tři syny, Jaroslava (zemřel 2019, žije jeho syn Jaroslav s manželkou a třemi dětmi), Milana, Václava a dceru Janu), Františka (* 17. 11. 1930, v Chebu provd. Volková, zemřelá 14.3.2024, měla dva syny oba zemřeli, žije vnučka), Anežka (* 25. 2. 1933, provd. Holubová, v Doudleby nad. Orlicí, má dceru Janu), Karel (* 25. 11. 1934, žijí jeho 3 dcery – Olga se synem Ondřejem Baranem, Iva, Barbora, zemřel v Praze 3. 8. 2008), Marie (* 22. 2. 1937, provd. Králíčková, měla dvě dcery – Danu provd. Vrchlavskou a Marii, obě zemřely, má vnuky Petra a Tomáše), Jaroslava (* 5. 5. 1939, provd. Končírová, žijí její tři dcery – Petra, Eva a Martina, zemřela v Liberci), Josef (* 1940, zemřel 1943 v Noskov č. 2), Stanislav (* 20.8.1942, zemřel 11. 2. 2017 v Lipová u Chebu čp. 109, měl syna Stanislava, který zemřel), Jana (* 21. 9. 1944, provd. Zajíčková , žijí její 3 děti – Karel, Eva a Jana, vnučky a pravnoučata).

• Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti – Ladislav Pachta – 50. léta 20. stol.
• Řešení rovnic matematické teorie pružnosti – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová – fakultní výzkumný úkol č. 219/A/59/60/61 ČVUT
• Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti – Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová (Autoři seřazeni abecedně)
• Konstrukce čtyřbokého jehlanu do dalšího čtyřbokého jehlanu – práce Stavební fakulty ČVUT – Karel Drábek, Ladislav Pachta 1980 (odkaz v seznamu šedé literatury z roku 1988 http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/118350/CasPestMat_113-1988-4_13.pdf E. [34])
• Skripta Ke Cvičení z Deskriptivní geometrie, I. díl, II. díl – Karel Drábek, Ladislav Pachta

• ČVUT v Praze, Stavební fakulta, Katedra matematiky