Linie následnictví nizozemského trůnu

Nizozemská královská rodina
	Amsbergové
	Král ; Královna Kněžna oranžská ; Princezna Alexia ; Princezna Ariane ; ; Princezna Beatrix Princezna Mabel Hraběnka Luana; Hraběnka Zaria; ; Princ Constantijn ; Princezna Laurentien Hraběnka Eloise; Hrabě Claus-Casimir; Hraběnka Leonore; ; Širší královská rodina; Princezna Irene Princ Karel Bourbonsko-Parmský; Princezna Annemarie Bourbonsko-Parmská Princ Hugo Bourbonsko-Parmský; Princezna Luisa Irene Bourbonsko-Parmská; Princezna Cecílie Marie Bourbonsko-Parmská; Princ Karel Jindřich Bourbonsko-Parmský; ; Princezna Margarita Bourbonsko-Parmská; Pan Tjalling ten Cate Julia Carolina Catharina ten Cate; Paola Cecilia Laurentien ten Cate; ; Princ Jaime Bourbonsko-Parmský ; Princezna Viktória Bourbonsko-Parmská Princezna Zita Klára Bourbonsko-Parmská; Princezna Gloria Irene Bourbonsko-Parmská; ; Princezna Carolina Bourbonsko-Parmská ; Pan Albert Brenninkmeijer; Princezna Margriet ; Profesor Pieter van Vollenhoven Princ Mořic; Princezna Marilène; Princ Bernhard; Princezna Annette; Princ Petr-Kristián; Princezna Anita; Princ Floris; Princezna Aimée; Pan Bernardo Guillermo ; Paní Eva Guillermová; Pan Nicolás Guillermo; Slečna Juliana Guillermová; * člen/ka nizozemského královského rodu
	z • d • e

Následnictví nizozemského trůnu probíhá nově od roku 1983 podle rovné primogenitury, tj. následníkem trůnu je prvorozený potomek krále bez ohledu na pohlaví. V letech 1814 až 1887, nemohla na trůn nastoupit žena, pokud žili způsobilí mužští příbuzní. Mužská kognatická primogenitura, tj. trůn dědí nejstarší syn krále popř. vnuk, poté mladší synové či vnuci a pokud nemá syny tak nejstarší dcera a poté mladší dcery, byla přijata v roce 1887, ale byla zrušena, když byla v roce 1983 zavedena absolutní primogenitura. Pokrevní příbuznost byla brána v úvahu od roku 1922, kdy byla změněna ústava, která omezila linii nástupnictví na tři stupně příbuzenství od současného panovníka.^[1] V situaci, kdy panovníka vystřídá jeho způsobilá teta nebo strýc, by mohly být osoby dříve z linie následnictví vyloučeny znovu zařazeny do nástupnické linie.

V říjnu 2021 premiér Mark Rutte v dopise parlamentu uvedl, že panovník a následník trůnu si mohou vzít osobu stejného pohlaví, aniž by byli nuceni abdikovat nebo se vzdát svého místa v nástupnické linii.^[2]

Současná linie následnictví

Linie následnictví nizozemského trůnu je následující:

Vilém I. → Vilém II. → Vilém III. → Vilemína I. → Juliána I. → Beatrix → král Vilém Alexandr

Níže uvedený seznam obsahuje všechny osoby aktuálně způsobilé nastoupit na trůn (číslované 1 až 8) a potomky princezny Margriet, kteří by byli způsobilí, pokud by se stala královnou.

Král Vilém III. (1817–1890)
- Královna Vilemína (1880–1962)
  - Královna Juliána (1909–2004)
    - Královna Beatrix (* 1938)
      - Král Vilém Alexandr (* 1967)
        (1) Catharina-Amalia, kněžna oranžská (* 2003)
        
        (2) Princezna Alexia (* 2005)
        
        (3) Princezna Ariane (* 2007)
      - (4) Princ Constantijn (* 1969)
        (5) Hraběnka Eloise (* 2002)
        
        (6) Hrabě Claus-Casimir (* 2004)
        
        (7) Hraběnka Leonore (* 2006)
    - (8) Princezna Margriet (* 1943)
      - Princ Maurits (* 1968)
        Anastasia van Lippe-Biesterfeld van Vollenhoven (* 2001)
        
        Lucas van Lippe-Biesterfeld van Vollenhoven (* 2002)
        
        Felicia van Lippe-Biesterfeld van Vollenhoven (* 2005)
      - Princ Bernhard (* 1969)
        Isabella van Vollenhoven (* 2002)
        
        Samuel van Vollenhoven (* 2004)
        
        Benjamin van Vollenhoven (* 2008)

Poznámky

Beatrixin druhý syn, princ Friso Oranžsko-Nasavský, byl odstraněn z linie následnictví v roce 2004, když se oženil, aniž by požádal o souhlas parlamentu. Jeho dvě dcery, hraběnka Luana Oranžsko-Nasavská van Amsberg a hraběnka Zaria Oranžsko-Nasavská van Amsberg, nejsou v linii následnictví.
Princezna Irene (Beatrixina mladší sestra) byla odstraněna z linie následnictví, když se provdala za Karla Huga, vévodu z Parmy, bez souhlasu parlamentu.
Princ Pieter-Christiaan a princ Floris Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (mladší synové princezny Margriet), byli z linie následnictví odstranění, protože se oba rozhodli v roce 2005 nežádat o souhlas parlamentu s jejich sňatkem. Důvodem byla malá šance na usednutí na trůn.
Princ Maurits a princ Bernhard Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (starší synové princezny Margriet) a jejich potomci nejsou v linii následnictví, protože už nejsou s panovníkem dostatečně příbuzní. Když se Vilém-Alexandr stal králem dne 30. dubna 2013, synové jeho tety ztratili svá nástupnická práva a získají je zpět, pouze pokud ona nastoupí na trůn – v takovém případě by její děti zaujaly příslušná místa v linii následnictví.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Succession to the Dutch throne na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Abdication and investiture - Het Koninklijk Huis. web.archive.org [online]. 2015-06-22 [cit. 2022-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-22.
↑ REUTERS. Love is love: Gay marriage possible for Dutch monarch. Reuters. 2021-10-12. Dostupné online [cit. 2022-02-11]. (anglicky)

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] Abdication and investiture - Het Koninklijk Huis. web.archive.org [online]. 2015-06-22 [cit. 2022-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-22.

[2] REUTERS. Love is love: Gay marriage possible for Dutch monarch. Reuters. 2021-10-12. Dostupné online [cit. 2022-02-11]. (anglicky)

[1]

[2]