Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Litschau (česky Ličov nebo Líčov[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.
Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.[2] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.
Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).
Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.
Členění obce
Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2022):
- Gopprechts (157)
- Hörmanns bei Litschau (95)
- Josefsthal (0)
- Litschau (1311)
- Loimanns (131)
- Reichenbach (37)
- Reitzenschlag (135)
- Saaß (48)
- Schandachen (84)
- Schlag (67)
- Schönau bei Litschau (73)
Historie
Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.
Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).
V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.
Politika
Starostové
- 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)[3]
- od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)
Významní rodáci
Galerie
-
Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
-
Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera
Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[4]
-
Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
-
Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
-
Více než stoletá réva na nádraží
-
Přechod Schlag – Staňkov
-
Litschau zámek pohled zespodu - rok 2022
-
Litschau zámek - rok 2022
-
Litschau rybník Hereensee - rok 2022
Odkazy
Reference
- ↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
- ↑ BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
- ↑ Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
- ↑ VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.
Literatura
- BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
- VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.
Související články
Waldviertelská železnice
Externí odkazy