Ludvík Daněk neměl příliš šťastné dětství. Vážně nemocný otec zemřel šestnáct dní po jeho narození, dva roky na to vypukla druhá světová válka. O co méně přál Ludvíkovi Daňkovi osud, o to více miloval pohyb. Malý Ludvík rád běhal po lesích v okolí svého domova, když trochu povyrostl, začal se věnovat severské kombinaci, v osmnácti letech pak u něj zvítězila atletika, konkrétně hod diskem.[1] Jako první trenér se mu začal věnovat Jan Vyškovský. Přibližoval mu techniku hodu diskem a informoval o potřebné celoroční přípravě. V roce 1956 vytvořil Daněk výkonem 42,67 m krajský rekord staršího dorostu.[2] Vojnu absolvoval jako psovod pohraniční stráže u rakouských hranic. I na vojně se věnoval disku a jezdil na závody. A právě návrat z jednoho z nich málem znamenal konec kariéry v podstatě ještě dříve, než pořádně začala. 27. dubna1957 se vracel z úspěšných závodů v Brně. Kamarád, který ho ze závodů vezl, nezvládl řízení motocyklu a narazil přímo do stromu. Daněk měl ošklivě zraněnou páteř a roztrženou ledvinu.[3] Z nemocnice odešel po pěti měsících jako neschopný dalšího výkonu vojenské služby a s nulovými vyhlídkami na pokračování sportovní kariéry.
Sportovní kariéra
I přes nepříznivé lékařské prognózy a silné bolesti zad, které ho provázely do konce života, pokračoval ve sportovní kariéře pod vedením trenérů Jana Vyškovského a od roku 1961 především Jana Vrabela. Začal startovat za atletický oddíl Zbrojovky Brno (Spartaku ZJŠ Brno). V roce 1962 poprvé reprezentoval Československo na mezinárodních závodech – na evropském šampionátu. V Bělehradě skončil devátý. V následující sezóně překonal poprvé šedesátimetrovou hranici (60,04 m v Košicích). Za tento výkon mu byl udělen titul mistra sportu.[4] O dva roky později se zařadil mezi světovou diskařskou elitu. Nejprve 10. května 1964 na závodech ve Vyškově hodem 62,45 m dosáhl na evropský rekord, 2. srpna pak v Turnově vylepšil hodem 64,55 m rekord světový. Na olympijských hrách v Tokiu korunoval svůj vstup mezi diskařskou elitu ziskem stříbrné medaile, když ho až posledním pokusem připravil o prvenství v té době dvojnásobný olympijský vítěz, Američan Al Oerter.
Na následujících hrách v Mexiku získal bronzovou medaili, vrchol jeho sportovní kariéry přišel na olympiádě v Mnichově, kde v soutěži diskařů zvítězil posledním pokusem. Zde už (stejně jako o rok dříve na mistrovství Evropy v Helsinkách) startoval jako člen atletického oddílu Sparta Praha.
Kde se Daňkovi nedařilo, to byla mistrovství Evropy. V Bělehradě (1962) skončil devátý, v Budapešti (1966) za vytrvalého deště pátý a v Aténách (1969) čtvrtý. Až v Helsinkách (1971) se dočkal a získal svůj jediný titul mistra Evropy.
Konec kariéry
V srpnu 1977 získal na II. Mistrovství světa veteránů v Göteborgu ve Švédsku stříbrnou medaili za svým dlouholetým soupeřem, čtyřnásobným olympijským vítězem Al Oerterem. Zde vycestoval mj. společně s reprezentačními kolegy koulařem Skoblou (zlato), výškařem Brzobohatým (4. místo) a trenérem Otakarem Vodičkou.
Po mistrovství Evropy v Praze (1978) skončil s aktivní kariérou a věnoval se trenérské činnosti. V 90. letech se stal významným sportovním funkcionářem. Byl místopředsedou Českého atletického svazu a předsedou Českého klubu olympioniků.
V roce 2019 založen v Blansku Atletický klub Ludvíka Daňka
Odkazy
Reference
↑POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 9–14.
↑POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 17.
↑POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 15–22.
↑POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 44.
↑KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v Československu. 1. vyd. Praha: ČTK, 1969. 344 s. S. 125.
Literatura
HANOUSEK, Ivan; LACINA, Jiří. Naši slavní sportovci. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987. 414 s. 13-749-87. S. 26–27.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 221.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 114.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN978-80-7277-415-9. S. 119–120.
100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN978-80-7376-521-7. S. 209.
POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s.