Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Lukáš Perný

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
PhDr.[1] Lukáš Perný, PhD.
Lucas Perny v roku 2014
Lucas Perny v roku 2014
Narození26. října 1991 (33 let)
Nové Zámky, Československo
Alma materUniverzita Konstantina Filozofa v Nitře (2011–2014)
Univerzita Komenského v Bratislavě (2014–2016)
Prešovská univerzita v Prešově (2017–2021)
Prešovská univerzita v Prešově (2018–2019)
Vysoká škola ekonomická v Praze (2021–2022)
University of Presov, Faculty of Arts
Povolánísociální filosof, kulturolog, spisovatel, hudebník
Aktivní roky2007 – současnost
PříbuzníMilan Perný
Významná dílaUtopisti, vizionári sveta budúcnosti; Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského
Webová stránkahttp://www.railman.szm.sk
Citát
Nemyslím, že přinesu ve filozofii něco nového. Podstatné je, že budu mediátorem velkých idejí, které napsali moudří lidé po staletí. Mou morální povinností je připomínat jejich odkaz. Mým úkolem je předat dávno vypovězeny pravdy. Nevěřím velmi v originalitu. Velké ideje už byly vysloveny, pouze je třeba lidstvu opět připomenout. Považuji se spíše za mediátora, který poukazuje na velké osobnosti. Buď vyhraje humanismus nebo vlčí stav a lidstvo se zlikviduje v bitvě o zdroje či v jaderné válce. Být humanistou znamená zůstat věřit v první scénář. [2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lucas Perny, The Rondel, 2014
Z albumu The Rondel
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Lukáš Perný (* 26. října 1991, Nové Zámky, Československo),[3][4][5] vystupující jako Lucas Perný, je slovenský hudebník[6] a spisovatel.[7][2][8]

Je autorem knihy Utopisté, vizionáři světa budoucnosti[9][10][11], která získala Prémii Ceny Alexandra Matušky[12][13], knih o filosofii,[14] umění a kultuře,[15][16] a také autor esejí, studií, analýz, fejetonů, kritik a recenzí. Je vědeckým pracovníkem Matice slovenské a předsedou Společnosti Ladislava Novomeského.[17]

Biografie

Lucas Perny v Nitře, 2013
Kniha Utopisté, vizionáři sveta budoucnosti

Narodil se 26. října 1991 v Nových Zámcích, v tehdejším Československu. Dle vlastních slov je potomek šlechtických rodů (z obou stran linie).[7] V letech 2009–2011 absolvoval studium na Střední průmyslové škole stavební v Nitře. V letech 2011 až 2014 absolvoval bakalářské studium kulturologie na katedře Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře,[5] které ukončil publikováním monografie o kontrakultuře přelomu 60 a 70. let 20. století.[15]

První sólové hudební album vydal v roce 2009, většího ohlasu hudební kritiky se dostalo jeho třetí sólové nahrávce The Rondel.[18][19][20] Od roku 2012 spolupracuje s multinstrumentalistou Miloslavem Kollárem, se kterým také nahrál několik alb.[5] Od roku 2007 působil s Jimim Ružičkou v blues-rockové skupině Dilusion a spolupracoval také s mnoha hudebníky a skupinami (Krumplipapricash, Elegant Emigrant,[21] Fénix, Egon Dust, Martin Štefánik, Matej Mikloš, Peter Turay, Július Fuják, Marek Stupavski, Kofi, Michal Uličný, Andrej Danóczi, Kristina Prekopová, DJ Stanley, Milan Perný[22]). Odehrál přes 200 koncertů a akcí (na Slovensku, v České republice, Maďarsku a Srbsku).[23]

V letech 2014 až 2016 absolvoval magisterské studium kulturologie na katedře filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V roku 2017 vydal druhou monografii Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského,[16][24] o politikovi a básníkovi Ladislavovi Novomeském, kterou uvedl slovenský spisovatel Peter Jaroš[25] a recenzoval Dalimír Hajko.

V roku 2018 vydal třetí knihu Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie,[14][26][27] knihu uvedl v Bratislavě filozof, politolog a poslanec NRSR, Ľuboš Blaha, recenzovali ji také Ladislav Hohoš a Vladimír Manda.

Od roku 2017 se věnuje tématu utopií a utopismu na Prešovské univerzitě v Prešově (v spolupráci s Ľubomíre Belásem, Tomasem Kačerauskasem a Rudolfem Dupkalou).[4] Na toto téma napsal knihu Utopisté, vizionáři světa budoucnosti[9][28] (recenzovali ji Dalimír Hajko, Michael Hauser a Ladislav Hohoš a další). Kniha byla nominována na titul Kniha roku 2020 v deníku Pravda[29] a Cenu Alexandra Matušky (ocenění za esejistiku a literární vědu).[30]

Je autorem doslovů a poznámek ke slovenským vydáním utopických textů Nové Atlantida Francise Bacona[31][32], Sluneční stát Tommase Campanelly, Utopie Thomase Mora a Moderní utopie H. G. Wellse.[33][34][35][36]

Rovněž se dlouhodobě věnuje filosofii kultury (Fredric Jameson, Giles Lipovetsky)[37] a kulturní kritice (Frankfurtská škola, Birminghamská škola, Slavoj Žižek, Noam Chomsky).

Je autorem přes 200[38] studií, esejí, analýz, recenzí (filmových, divadelních, hudebních a literárních) a rozhovorů, které publikoval pro Nové Slovo,[39] Literární týdeník,[40] Dotyky, Slovenské národní noviny,[41] Slovenské pohledy,[42] !Argument,[43] Bojovník, pro časopisy Philosophica Critica, Studia Politica Slovaca, Acta Patristica, Filosofický časopis, Orol tatranský, FILOSOFIJA. SOCIOLOGIJA, Gnosis, Academia Letters, Posterus, INLIBRI, Slovensko – Národné spektrum a další časopisy, periodika a internetová média.

V roce 2019 obhájil titul PhDr. s rigorózní prací "Rousseau a filosofie dějin".

V roce 2021 obhájil titul PhD. s dizertační prací "Idea spravedlnosti společnosti ve vybraných sociálních utopiích"[44] a ve stejném roce spolupracuje s Rudolfem Dupkalou na třetím vydání knihy Štúrovci a Hegel.[45] Od července 2021 působí jako stážista na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze[46] a od března 2022 pracuje jako vědecký pracovník pro Slovenský literární ústav Matice slovenské, kde se zabývá zejména výzkumem slovenské kultury a filosofie 19. a 20. století. Věnuje se výzkumu a popularizaci utopistů, ale také osobností jako Laco Novomeský,Vladimír Mináč, Vladimír Clementis,[47] Miroslav Válek, Ivan Horváth, , osobností bernolákovského[48][49], štúrovského hnutí a davistů).[50][51]

Od roku 2022 je místopředsedou Spolku slovenských spisovatelů[52]; od roku 2023 zástupcem šéfredaktora Slovenských pohledů[53]; předsedou Společnosti Ladislava Novomeského[17], založil Kulturologicko-filosofický odbor Matice slovenské[54] a Galerii Matice slovenské.[55] Inicioval ocenění Štefana Kvietika, Dalimíra Hajka a Josefa Leikerta.[56] V roku 2024 inicioval a odhalil busty Ladislava Novomeského[57][58][59] a Ivana Horvátha.[60]

Politické aktivity a kontroverze

Podporoval slovenské radikálně levicové strany a také organizoval demonstrace a diskuse.[61][62] Byl redaktorem levicové revue DAV DVA,[63] Slova[39] a alternativního média Zem a Vek. Účastnil se demonstrací proti NATO[64][65] za účasti především přívrženců extrémistických seskupení.[61] Je příznivcem duchovního komunizmu.[2]

Bibliografie[38]

Knihy

  • Samuel Jurkovič. Stopäťdesiat rokov života večného. Zakladateľ družstevníctva, prvého slovenského divadla a ľudovýchovy. Martin : Matica slovenská. 1. vyd. 2023, 68 s. ISBN 978-80-8128-310-9.[66]
  • Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 1. vyd. 2020, 390 s. ISBN 978-80-8128-257-7.[9][67][28]
  • Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie. Prešov : Vydavateľstvo Prešovskej univerzity. 1. vyd. 2018, 160 s. ISBN 978-80-5552-045-2.[14][26][68]
  • Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského. Ladislav Novomeský o kultúre, umení a politike. Bratislava : Spoločnosť Ladislava Novomeského. 1. vyd. 2017, 138 s. ISBN 978-80-972558-0-0.[16]
  • Hudobná kontrakultúra na prelome 60. a 70. rokov 20. storočia v kulturologickej perspektíve I. Nitra : Katedra kulturológie, Filozofická Fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre. 1. vyd. 2014, 84 s. ISBN 978-80-558-0677-8.[15]

Ve spoluautorství

  • Bernolákovci: Premožitelia času (s Martinou Matečkovou). Martin : Matica slovenská, 2024, 366 s. ISBN 978-80-8128-330-7
  • Clementis & Mináč: Vlastenci alebo „buržoázni nacionalisti“? (s Mariánem Gešperem). Martin : Matica slovenská, 1. vyd. 2023, 300 s. ISBN 978-80-8128-297-3.[47]
  • Štúrovci a Hegel. K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu (s Rudolfem Dupkalou). Prešov : Prešovská univerzita v Prešove. 3. vyd. 2021, 160 s. ISBN 978-80-555-2717-8.[69]

Studie, články a recenze v časopisech a sbornících

  • Philosophical Attitudes of Vladimír Mináč in the Context of the Philosophy of the History of the Slovak Nation. In: Gnosis. Vol. 6, No. 2, 2023.
  • The Roots of Slovak Utopianism and Utopian Concepts of 1848. In: FILOSOFIJA. SOCIOLOGIJA, vol. 32, no. 1, Lietuvos mokslų akademija, 2021, ISSN 2424-4546, s. 32–41.[70]
  • DAV (The Crowd) – Slovak left-wing avant-garde group of interwar period. In: Academia Letters, March 2021, Article 396, 2021.
  • Christian Values in Social Utopias. In: Acta PATRISTICA, Vol. 11, no. 23, Prešovská univerzita v Prešove. Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 2020, ISSN 1338-3299, s. 194–210.
  • Reflection of Contemporary Mass Culture in Fredric Jameson and Gilles Lipovetsky. In: Philosophica Critica, Vol. 5, no. 1, 2019, ISSN 1339-8970, s. 29–45.[37]
  • Sociálny odkaz Kristovho učenia a biblické citáty vo vybraných sociálnych utópiách. In: BIBLIA A WSPÓŁCZESNOŚĆ, 2018, ISBN 978-83-63055-78-3. s. 214–235.[71]
  • Stále aktuálny vizionár Antonio Gramsci. In: Studia Politica Slovaca. Vol. VIII., No. 1., 2015. Bratislava: Ústav politických vied SAV, 2015, ISSN 1337-8163, s. 93–105.

Rozhovory

Je autorem rozhovorů s významnými českými a slovenskými filozofy a společenskými vědci a umělci (Jan Keller, Michael Hauser, Richard Sťahel, Marek Hrubec, Rudolf Dupkala, Vladimír Manda, Ladislav Hohoš, Michal Macháček, Etela Farkašová, Jozef Leikert, Viktor Timura, Petr Kužel, Jozef Sipko, Cristian De Bravo Delorme, Ján Husár, Martina Lubyová, Jiří Vaněk, Anton Hykisch, Vincent Šabík, Alexander Halvoník, Ján Tazberík, Jozef Mikloško, Dalimír Hajko, Rafael Paulina Pina Bécquer, Jaroslav Rezník st., Miloš Jesenský, Radoslav Rochallyi, Milan Zelinka, Deana Horváthová-Jakubisková, Eduard Chmelár a jiné).[72][73][74]

Diskografie

Sólová alba

Lucas Perný & Miloslav Kollár

Reference

  1. ↑ PERNÝ, Lukáš. Rousseau and philosophy of history [Rigorous thesis]. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. (anglicky) 
  2. ↑ a b c ALBERT, Michal. KOMUNITÁRNY FILOZOF LUKÁŠ PERNÝ: TRHOVO PODMIENENÁ SPOLOČNOSŤ JE ABSURDNÁ [online]. KĽÚČ OD…, 2020-02-19 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ PhDr. Lukáš Perný | UNIPO. www.unipo.sk [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20. 
  4. ↑ a b PhDr. Lukáš Perný, profil, UNIPO. www.unipo.sk [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. 
  5. ↑ a b c srajapet. Lucas Perný [online]. CS MUSIC, 27-08-2014 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Lucas Perny. Discogs [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b ČERNÁKOVÁ, Jana. Nový album inšpirovala atmosféra magického rondelu. našaNitra.sk [online]. 16-07-2013 [cit. 11-03-2016]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  8. ↑ BEKMATOV, Artur. Aj nekomerčná hudba sa má posúvať k masovým poslucháčom. TASR [online]. 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ a b c PERNÝ, Lukáš. UTOPISTI. VIZIONÁRI SVETA BUDÚCNOSTI: Dejiny utópií a utopizmu. První. vyd. Martin: Matica slovenská, 2020. 390 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-257-7. (slovensky) Google-Books-ID: ASrwDwAAQBAJ. 
  10. ↑ Lukáš Perný v rozhovore pre HS o svojej novej knihe: „Chcem inšpirovať ľudí k tvorbe, k zamysleniu sa nad spoločnosťou a zmyslom našich životov". Hlavné správy [online]. 2020-08-15 [cit. 2020-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  11. ↑ Recenze a ohlasy: SIRŮČEK, Pavel. Poučení zdějin utopií jako obrana před liberální dystopií. In: Alternativy Archivováno 28. 1. 2021 na Wayback Machine., časopis CSTS, 8/2020; KLENKO, Marián. Teória a dejiny utópií. In: Literárny týždenník, 31 – 32/2020; MINDÁR, Matej. Kde je hranica ideológie a utópie. In: Slovenské národné noviny, 37/2020; DOBROČ, Ivan. Lukáš Perný: Utopisti vizionári sveta budúcnosti (recenzia). In: Slovenské pohľady, 12/2020; MANDA, Vladimír. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. In: Philosophica Critica, ročník 6/2,2020, ISSN 1339-8970; KUBICA, Peter. Snívam, teda som...utopista. In: Ihodnoty.sk Archivováno 19. 1. 2021 na Wayback Machine.; DOUBEK, Michael. Sepsat dějiny toho, co ještě nebylo. In: LUK – Literatura, umění, kultura, Týdeník Unie českých spisovatelů, 40, ročník 7; BARČ, Matej. Matej Barč o knihe Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. In: DAV DVA 9/2020; DANĚK, Tomáš. Recenzia knihy Lukáša Perného Utopisti; vizionári sveta budúcnosti, In: DAV DVA 8/2020; HAJKO, Dalimír, HOHOŠ, Ladislav, HAUSER, Michael. Utopisti; vizionári sveta budúcnosti. In: DAV DVA 8/2020
  12. ↑ VÍŤAZI SÚŤAŽE O CENY A PRÉMIE SSS, KTORÉ VYŠLI V ROKU 2020 :: Spolok slovenských spisovateľov. www.spolok-slovenskych-spisovatelov.sk [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Perného kniha "Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti: Dejiny utópií a utopizmu" získala Prémiu Ceny Alexandra Matušku. Autor reaguje slovami vďaky. Hlavné správy [online]. 2021-12-17 [cit. 2022-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  14. ↑ a b c PERNÝ, Lukáš. Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: Liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus.. www.pulib.sk [online]. Vydavateľstvo Prešovskej Univerzity, 2018-10-20 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c PERNÝ, Lukáš. Hudobná kontrakultúra na prelome 60. a 70. rokov 20. storočia v kulturologickej perspektíve I.. První. vyd. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Katedra kulturológie, 2014. 84 s. Dostupné online. ISBN 9788055806778. (slovensky) Google-Books-ID: Z8EiBgAAQBAJ. 
  16. ↑ a b c PERNÝ, Lukáš. Kultúrna revolúcia Laca Novomeského: Ladislav Novomeský o kultúre, umení a politike.. První. vyd. Bratislava: Spoločnosť Ladislava Novomeského, 2017. 140 s. Dostupné online. ISBN 9788097255800. (slovensky) Google-Books-ID: BNMmDgAAQBAJ. 
  17. ↑ a b Spoločnosť Ladislava Novomeského [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ DANKO, Marek. The Rondel: Najlepší album, pod aký sa Lucas Perny podpísal. hudba.sk [online]. 21-07-2013 [cit. 11-03-2016]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ a b GONŠOR, J.: Recenzia: Lucas Perny – The Rondel. at Nový Populár – dvojmesačník o domácej scéne a hudobných nástrojoch. 60 s. Bratislava: Chrobák. Roč. IV. č. 4. 60 str. ISSN 1337-8015 s.8. Dostupné online. Archivováno 31. 1. 2016 na Wayback Machine.
  20. ↑ a b HAVLÍČEK, J. Lucas Perny – The Rondel. Rockmag.cz Archivováno 1. 2. 2016 na Wayback Machine.
  21. ↑ Elegant Emigrant – Elegant Emigrant. Discogs [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ CD – Ľudová veselica | Milan Perný. www.milanperny.sk [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. ↑ Railman.szm.sk :: Lucas Perny Official Website ::: Odohrané koncerty. railman.szm.sk [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ REDAKCIA. Kniháreň – marec 2017 | noveslovo.sk. www.noveslovo.sk [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ REDAKCIA. Kultúrna revolúcia Laca Novomeského | noveslovo.sk. www.noveslovo.sk [online]. [cit. 2017-09-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b PERNÝ, Lukáš. Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: Liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus.. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity v Prešove, První. 160 s. Dostupné online. ISBN 978-80-555-2045-2. (slovensky) Google-Books-ID: lSp1DwAAQBAJ. 
  27. ↑ Recenze a ohlasy: HAJKO, Dalimír. Sedem viet o siedmich knihách. In: Slovenské pohľady. Roč. 4/2, 2019, s. 120-124; KLUKNAVSKÁ, Andrea. Mýty a Karl Marx. In: Míľniky práva v stredoeurópskom priestore, 2018; MELKUSOVÁ, Helena. Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus. In: Studia Politica Slovaca, 1/XIII/2020; KLENKO, Marián. Kniha 2018: Vaše nominácie 13 – 26. In: Nové Slovo, 2018; GAJDOŠOVÁ-LADŇÁKOVÁ, Veronika. Social disparities and indigence. In: McGREEVY, Michael; RITA, Robert. CER Comparative European Research 2020: proceedings of the 14th Biannual CER Comparative European Research Conference. 1. vyd. Roč. 7. Londýn (Veľká Británia): SCI-EMCEE, 2020. ISBN 978-1-9993071-6-5
  28. ↑ a b Vychádzajú prvé slovenské dejiny utópií a utopizmu. Lukáš Perný vydáva v Matici slovenskej novú knihu. Hlavné správy [online]. 2020-08-05 [cit. 2020-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  29. ↑ Kniha roka 2020: Martina Augustína nadchol Večný Palladio, architekta Bahnu knihy Eleny Ferrante. Pravda.sk [online]. 2020-12-09 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. ↑ Súťaž o ceny Spolku slovenských spisovateľov. NOMINÁCIE KNÍH ZA ROK 2020. Literárny týždenník. Roč. 34, čís. 41–42, s. 9. 
  31. ↑ BACON, Francis; PERNÝ, Lukáš. Nová Atlantída. Redakce SEMAKOVÁ, Silvia; překlad STANKOVÁ, Mária. první. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2018. 74 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8202-043-7. (slovensky) Google-Books-ID: jqrmDwAAQBAJ. 
  32. ↑ Recenze a ohlasy: FARKAŠOVÁ, Etela. Základný spis európskej filozofie. In: Literárny týždenník 13 - 14/2019; ŠMIHULA, Daniel. Utópia Francisa Bacona. In: Právny obzor, č. 2, r. 103, 2020, s. 152, http://www.pravnyobzor.sk/index.php?id=po22020 a DAV DVA, https://davdva.sk/utopia-francisa-bacona/; FORGÁČ, Marcel. Baconov román o Bensaleme. In: Knižná revue 2019/05 https://www.litcentrum.sk/recenzia/baconov-roman-o-bensaleme
  33. ↑ CAMPANELLA, Tommaso; PERNÝ, Lukáš. Slnečný štát: Civitas solis (původním názvem: Civitas Solis). Redakce SEMAKOVÁ, Silvia; překlad KARABOVÁ, Katarína. první. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2020. 114 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8202-124-3. (slovensky) 
  34. ↑ Prvý slovenský preklad Slnečného štátu. Roman Michelko a Lukáš Perný sa podieľali na vydaní známej utopickej knihy od Tommasa Campanellu. Hlavné správy [online]. 2020-08-01 [cit. 2020-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-08. (slovensky) 
  35. ↑ Recenze a ohlasy: KLENKO, Marián. Civitas Solis a jeho odkaz. In: Literárny týždenník 25 – 26, Roč. 32, 2020, ISSN 0862-5999; MINDÁR, Matej. Utópia z ostrova Taprobana v Indickom oceáne. In: Slovenské národné noviny, 35/2020; ŠMIHULA, Daniel. Campanella, T., Slnečný štát. Preklad: Katarína Karabová. Doslov: Lukáš Perný. In: Právny obzor 6/2020; JURÍKOVÁ, Erika. CAMPANELLA, Tommaso: Slnečný štát. Z latinčiny preložila Katarína Karabová. Doslov: Lukáš Perný. In: Viera a život, 5/2020
  36. ↑ PERNÝ, Lukáš. Doslov v slovenskom vydaní Utópie Thomasa Mora (Epilogue in Slovak edition of Thomas More's “Utopia”). Utópia. 2017-01-01. Dostupné online [cit. 2022-01-04]. 
  37. ↑ a b PERNÝ, Lukáš. Reflection of Contemporary Mass Culture in Fredric Jameson and Gilles Lipovetsky. Philosophica Critica [online]. Katedra filozofie, Univerzita Konštantína filozofa v Nitre, 2019 [cit. 2019-6-1]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b Railman.szm.sk :: Lucas Perny's bibliography : Art, poetry, science, culture. railman.szm.com [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b http://www.noveslovo.sk/search/node/Lukáš_Perný
  40. ↑ Literárny týždenník 2021 (1 – 2, 3 – 4); Literárny týždenník 2020 (15 – 16, 17 – 18, 21 – 22, 23 – 24, 25 – 26, 31 – 32, 33 – 34, 35 – 36, 37 – 38, 41 – 42)
  41. ↑ Slovenské národné noviny roč. 36, 2021 (č. 3); Slovenské národné noviny, roč. 35, 2020 (č. 12, 13, 14, 17, 19, 20, 22, 26, 25, 27, 31, 34, 36, 38, 41, 42, 44 – 45, 46, 51 – 52),
  42. ↑ Slovenské pohľady 1/2021
  43. ↑ Lukáš Perný. !Argument [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ https://www.facebook.com/ififfpu/posts/2149278438704797
  45. ↑ DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Štúrovci a Hegel: K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu. [s.l.]: Prešovská univerzita v Prešove 163 s. Dostupné online. ISBN 978-80-555-2717-8. (slovensky) Google-Books-ID: pSRAEAAAQBAJ. 
  46. ↑ Lukáš Perný | University of Economics Prague - Academia.edu. vse.academia.edu [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b PERNÝ, Lukáš; GEŠPER, Marián; MINÁČ, Vladimír. CLEMENTIS & MINÁČ: Vlastenci alebo „buržoázni nacionalisti“?. [s.l.]: Matica slovenská 300 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-297-3. (slovensky) Google-Books-ID: 5Yy_EAAAQBAJ. 
  48. ↑ PERNÝ, Lukáš; MATEČKOVÁ, Martina; SEDLÁKOVÁ, Marianna. BERNOLÁKOVCI: PREMOŽITELIA ČASU. [s.l.]: Matica slovenská 366 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-330-7. (slovensky) Google-Books-ID: seoYEQAAQBAJ. 
  49. ↑ KULTÚRA SK. rtvs.sk [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  50. ↑ Publikačná činnosť, SLÚ MS [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  51. ↑ Slovenský literárny ústav [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  52. ↑ Volené orgány SSS :: Spolok slovenských spisovateľov. www.spolok-slovenskych-spisovatelov.sk [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  53. ↑ ADMIN. Slovenské pohľady [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  54. ↑ Založenie Kulturologicko-filozofického odboru Matice slovenskej [online]. 2023-10-12 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  55. ↑ Aj druhé multižánrové podujatie v matičnej galérii v Bratislave opäť dosiahlo úspech [online]. 2023-07-03 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  56. ↑ https://www.facebook.com/lucasperny/posts/pfbid033jGHmmKdd58zavbZQPSqDNmu3M3GVsT8jDeXyaZowvvxRibyCEYKisT4wEpXfCZZl
  57. ↑ Regina. rtvs.sk [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  58. ↑ TELEVÍZIA TURIEC. V Aleji národných dejateľov odhalili bustu Ladislava Novomeského. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  59. ↑ Správy. rtvs.sk [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  60. ↑ Správy. rtvs.sk [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  61. ↑ a b pk. O hrdých robotníkoch, kotlebovských fašistoch, s*ačkách v obchodoch a znárodňovaní. Chlapci zo Vzdoru to vidia jasne. Komunizmus je cesta a pravica sú otroci oligarchov. Parlamentní listy [online]. 18-02-2016 [cit. 12-03-2016]. Dostupné online. 
  62. ↑ SITA. Skupina ľudí v Bratislave protestovala proti búraniu PKO. Pravda.sk [online]. 16-01-2016 [cit. 12-03-2016]. Dostupné online. 
  63. ↑ http://davdva.sk/tag/lukas-perny/
  64. ↑ WWW.YASHICA.CZ, Reklamní agentura YASHICA s.r.o. |. Hviezdoslavovo námestie 24. 9.: „Kolaboranti a okupanti nebudú našimi priateľmi!“. www.srspol.sk [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-29. 
  65. ↑ Shromáždění proti NATO nejsou zbytečná – Haló noviny. www.halonoviny.cz [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-28. 
  66. ↑ PERNÝ, Lukáš. SAMUEL JURKOVIČ: STOPÄŤDESIAT ROKOV ŽIVOTA VEČNÉHO: Zakladateľ družstevníctva, prvého slovenského divadla a ľudovýchovy. [s.l.]: Matica slovenská 68 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-310-9. (slovensky) Google-Books-ID: akffEAAAQBAJ. 
  67. ↑ Recenze a ohlasy: SIRŮČEK, Pavel: Poučení zdějin utopií jako obrana před liberální dystopií. In: Alternativy Archivováno 28. 1. 2021 na Wayback Machine., časopis CSTS, 8/2020; KLENKO, Marián: Teória a dejiny utópií. In: Literárny týždenník, 31 – 32/2020; MINDÁR, Matej: Kde je hranica ideológie a utópie. In: Slovenské národné noviny, 37/2020; DOBROČ, Ivan: Lukáš Perný: Utopisti vizionári sveta budúcnosti (recenzia). In: Slovenské pohľady, 12/2020; MANDA, Vladimír: Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. In: Philosophica Critica, ročník 6/2,2020, ISSN 1339-8970; KUBICA, Peter: Snívam, teda som...utopista. In: Ihodnoty.sk Archivováno 19. 1. 2021 na Wayback Machine.; DOUBEK, Michael: Sepsat dějiny toho, co ještě nebylo. In: LUK – Literatura, umění, kultura, Týdeník Unie českých spisovatelů, 40, ročník 7; BARČ, Matej: Matej Barč o knihe Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. In: DAV DVA 9/2020; DANĚK, Tomáš: Recenzia knihy Lukáša Perného Utopisti; vizionári sveta budúcnosti, In: DAV DVA 8/2020; HAJKO, Dalimír, HOHOŠ, Ladislav, HAUSER, Michael: Utopisti; vizionári sveta budúcnosti. In: DAV DVA 8/2020
  68. ↑ Recenze a ohlasy: HAJKO, Dalimír: Sedem viet o siedmich knihách. In: Slovenské pohľady. Roč. 4/2, 2019, s. 120-124; KLUKNAVSKÁ, Andrea: Mýty a Karl Marx. In: Míľniky práva v stredoeurópskom priestore, 2018; MELKUSOVÁ, Helena: Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus. In: Studia Politica Slovaca, 1/XIII/2020; KLENKO, Marián: Kniha 2018: Vaše nominácie 13 – 26. In: Nové Slovo, 2018; GAJDOŠOVÁ-LADŇÁKOVÁ, Veronika: Social disparities and indigence. In: McGREEVY, Michael; RITA, Robert: CER Comparative European Research 2020: proceedings of the 14th Biannual CER Comparative European Research Conference. 1. vyd. Roč. 7. Londýn (Veľká Británia): SCI-EMCEE, 2020. ISBN 978-1-9993071-6-5
  69. ↑ DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Štúrovci a Hegel: K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu. [s.l.]: Prešovská univerzita v Prešove 163 s. Dostupné online. ISBN 978-80-555-2717-8. (slovensky) Google-Books-ID: pSRAEAAAQBAJ. 
  70. ↑ PERNÝ, Lukáš. The Roots of Slovak Utopianism and Utopian Concepts of 1848. Filosofija. Sociologija. 2021-01-24, roč. 32, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-24]. ISSN 2424-4546. DOI 10.6001/fil-soc.v32i1.4377. (anglicky) 
  71. ↑ PERNÝ, Lukáš. Sociálny odkaz Kristovho učenia a biblické citáty vo vybraných sociálnych utópiách. BIBLIA A WSPÓŁCZESNOŚĆ” – TEOLOGICZNE, KANONICZNE, SOCJALNE I SPOŁECZNE PRZESŁANIE BIBLII DLA WSPÓŁCZESNOŚCI. Roč. III. rocznik. Dostupné online [cit. 2019-01-27]. (anglicky) 
  72. ↑ DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Nedokončené je horšie ako nezačaté. In: Slovenské národné noviny, 34/2020 [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné online. 
  73. ↑ Railman.szm.sk :: Lucas Perny's bibliography : Art, poetry, science, culture. railman.szm.com [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  74. ↑ PhDr. Lukáš Perný | UNIPO. www.unipo.sk [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  75. ↑ DANKO, Marek. Psychedelická jar paličkami Lucasa Perného [online]. Musicone [cit. 2016-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  76. ↑ Perný & Kollár pripravujú album Theatrum Mundi: Zaznie na ňom indická sitar a drum and bass aj stredovek!. music-zone.eu [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-03. (slovensky) 
  77. ↑ DANKO, Marek. Pištec znovu klope na astrálnu bránu (recenzia na CD Astral gate). Hudba.sk [online]. 8/2012. Dostupné online.

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya