Břevnovské usedlosti u potoka Brusnice v roce 1945 s tehdejšími čísly popisnými (čp.). Malovanka zde má čp. (zprava – směrem od nejstaršího objektu: 1030, 1031, 1032 a 34). Objekty čp. 115, 114, 125, 947?, 124?, 113, 117 (bývalý hřebčín, později kasárna, později přestavěno na byty) a hlavní objekt usedlosti 123 (se stodolou zcela vpravo) patřily k usedlosti Panenská a až na ruinu s dnešní (2024) adresou Na Malovance 123/20 byly všechny zbořeny. Činžovní dům č. 127 byl také zbořen. Dosud (2024) stojící ruina je Panenská, i na této mapě s čp. 123.
Malovanka, původním označením Peterka, byla zemědělská usedlost, podle níž se nazývá celá přilehlá oblast Střešovic, nedaleko Petynky v Praze 6 – Břevnově. Majitelem usedlosti byl v 18. století Peterka, jehož jméno usedlost dříve nesla. V tom století zde bývala zájezdní formanská hospoda. Název Malovanka získala pravděpodobně od nedaleké Strahovské brány, která prý byla pěkně malovaná.
Historie
Vznik usedlosti se datuje do 2. pol. 17. století, kdy patřily zdejší vinice s viničními domky na jižních svazích kopce k největším usedlostem v jurisdikci Břevnovského kláštera. Byly to Hubálka, Velká a Malá Kajetánka, Panenská, Petynka, Šlajferka, Tejnka a Závěrka. V 19. století proběhla úprava staveb Malovanky v klasicistním stylu. V 18. století zde bývala zájezdní formanskáhospoda. V 50. letech 20. století byly některé budovy areálu Malovanky zbořeny kvůli rozšíření ulice Pionýrů (nynější Patočkovy). Zbylé objekty byly opraveny. V roce 2005 se poblíž této usedlosti začala stavět mimoúrovňová křižovatka Malovanka. Jižně od usedlosti protéká potok Brusnice, který je v tomto úseku z větší části zakryt, mezi usedlostí a mimoúrovňovou křižovatkou se na něm nachází rybníček.
Usedlost Malovanka se střešovickou adresou Patočkova čp. 123/24 (též Na Malovance 123/20) byla od 3. května 1958 do 30. června 2010 chráněna jako kulturní památka České republiky pod rejstříkovým číslem 41200/1-1951.[1] Tento dříve chráněný komplex staveb je dnes zříceninou.
Malovanka na historické mapě Břevnova
Mapa Břevnova z roku 1926 (detail)
Na mapě Břevnova z roku 1926 je Malovanka zakreslena v následujících souvislostech (zleva):
Pražské usedlosti Kajetánka (horní [původně oranžerie, přestavěno na byty] a dolní [zámeček]; někdy se Kajetánka říkalo horní stavbě, zatímco dolní se pak říkalo podle rodiny jejích majitelů Kolátorka[2]), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka. Usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (na místě Malovanky je dnes dopravní tepna Patočkova), z Panenské zůstala stát jedna budova (s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Čerchovaná čára představuje hranici čtvrtí – odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (nahoře a vpravo). Nahoře je zakreslena taktéž zbořená usedlost Andělka (na jejím místě je dnes střešovická sokolovna). Orientačními body jsou dosud stojící břevnovská škola (dnes ZŠ Marjánka), hospoda U Vonásků (dnes U Zelené brány) a střešovická fara.
