Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Marcel Breuer

Marcel Lajos Breuer
Rodné jménoBreuer Marcel Lajos
Narození21. května 1902
Pécs
Úmrtí1. července 1981 (ve věku 79 let)
New York
Národnostmaďarská
Alma materBauhaus (1920–1924)
Povoláníarchitekt a designér
Manžel(ka)Marta Breuer (1926 – Desetiletí od 1930)
Významná dílaOffice buildings in Amstelveen
Saint John's Abbey
945 Madison Avenue
OceněníZlatá medaile AIA (1968)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stůl, Model B19, 1928

Marcel Lajos Breuer (21. května 1902, Pécs1. července 1981, New York), byl německo-americký architekt a designér nábytku maďarského původu[1]. Patřil mezi významné modernisty, tvořil zejména standardní a jednoduché formy. Měl židovské kořeny, narodil se v Maďarsku, delší dobu studoval a pracoval v Německu a později, až do konce svého života, v USA.

Život a dílo

Pro své kolegy byl znám pod přezdívkou Lajkó (/ˈlaɪkoʊ/ LY-koh: zkomolenina jeho prostředního jména)[2]. V 20. letech 20. století studoval na známé německé umělecké škole Staatliches Bauhaus, založenou Walterem Gropiusem po první světové válce, která zároveň představovala jednu z nejvýznamnějších architektonických staveb ve směru Bauhaus. Škola prosazovala studijní plán, který tvořily poznatky z umění, řemesel a technologie. Breuer nastoupil jako jeden z nejmladších studentů školy, Walter Gropius ho označil za talentovaného a tak posléze Marcel Breuer získal pozici vedoucího truhlářské dílny. Na škole vyučoval po boku osob, jako třeba Paul Klee, Josef Albers, či Wassily Kandinsky.

Tvořil v Berlíně, navrhoval domy a komerční prostory. Po nástupu nacistů k moci, se v 30. letech odstěhoval z Německa do Švýcarska a v roce 1936 do Londýna. V roce 1937 Gropius přijal pozici předsedy Harvardovy postgraduální školy designu a Breuer následoval svého mentora a společně vybudovali fakultu architektury. Do značné míry ovlivnily americký styl navrhování moderních domů.

Jedním z nejzachovalejších příkladů Breuerova nábytkového a interiérového designu v tomto období je Frankův dům v Pittsburghu, navržený spolu s Gropiusem jako Gesamtkunstwerk. Dále spolupracovali na designu několika domů v okolí Bostonu. Roku 1941 se jeho pracovní vztah s Gropiusem rozpadl, pravděpodobně se Breuer snažil vymanit z vlivu Gropiuse, jenž byl z dvojice architektů stále známější. Založil si vlastní architektonickou kancelář.

V roce 1946 odešel z Harvardu a založil si kancelář v New Yorku. První jeho dokončené dílo po válce byl Geller House na Long Islandu. Pro prostornou dřevěnou konstrukci byl novináři dům označen jako „dům budoucnosti“.[3] V roce 1953 vyhrál se soutěžním návrhem pro budovu UNESCO v Paříži.

Byl průkopníkem trubkového ocelového nábytku, později začal experimentovat i s dřevem, překližkou a hliníkem. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem se stala tzv. Wassilyho židle (1925-26).

Dílo

Lattenstuhl, 1924
křeslo Wassily, Model B3, 1925
Long Chair, ca 1935–1936
Cleveland Museum of Art – vstup


Veřejné budovy / Obchodní domy

  • Potřeby pro bydlení (Obchod s nábytkem), Curych
  • Australské velvyslanectví v Paříži (1931), (jako poradenský architekt)
  • Vícerodinné domy Doldertal (1935–36), apartmánové bydlení, Curych
  • Pavilon Gane (1936), Bristol, Velká Británie
  • Pensylvánský pavilon, Světová výstava 1939 v New Yorku (1939), New York
  • Aluminum City Terrace housing project (1942–1944), New Kensington (Pensylvánie)
  • Ústředna UNESCA (1953), Paříž, Francie (s Piere Luigim Nervim a Bernardem Zehrfussem)

Soukromé domy v USA

  • Hagerty House (1937–38), Cohasset (Massachusetts)
  • Breuer House I (1938–39), Lincoln (Massachusetts)
  • J. Ford House (1939), Lincoln (Massachusetts)
  • Chamberlain Cottage (1940), Wayland (Massachusetts)
  • Geller House, Lawrence (1945), Long Island (New York)
  • Robinson House (1946–1948), Williamstown (Massachusetts)
  • Breuer House II (1947–1948), New Canaan (Connecticut)
  • Cape-Cod-Cottages, Wellfleet (Massachusetts): Breuer Cottage (1945-49-61), Kepes Cottage (1948–49), Edgar Stillman Cottage (1953–54), Wise Cottage (1963)
  • Flaine, Francie (Návrh celého lyžařského střediska, 6000 obyvatel, od roku 1960)
  • Městská část Hauts de Bayonne, Bayonne, Francie (od roku 1963 do 1974)

Soukromé domy v Evropě

Bytové zařízení

  • Afrikanischer Stuhl
  • Sun Lounge Chair, Model No. 301
  • Frisierkommode und Kommode (1922, 1925)
  • Lattenstühle, aus Holz (1922–24)
  • Wassily-Stuhl Nr. B 3 (1925)
  • Kantinenhocker B 9
  • Laccio-Tische klein und groß (1927)
  • Wassily-Stuhl, Klappstuhlversion (1927)
  • Cesca-Stuhl und -Armsessel (1928)
  • Thonet-Stenotypistentisch (typist’s desk) (1928)
  • Couchtisch (1928)
  • Röhrenförmige Stahlmöbel (1928–29)
  • F 41 Klubsessel auf Rollen (1928–30)
  • Besenschrank (1930)
  • Bücherregal (1931)
  • Armsessel, Modell Nr. 301 (1932–34)
  • Aluminiumstuhl (1933)
  • Isokon-Stuhl (1935)
  • Aluminium-Chaiselongue (1935–36)
  • Sperrholzmöbel, in fünf Teilen (1936–37)
  • Drehstuhl „B7“



Ocenění

Zlatá medaile AIA (anglicky AIA Gold Medal) je ocenění, které uděluje American Institute of Architects a řídí se sborem ředitelů AIA, který tuto cenu uděluje významné práci s trvalým dopadem na teorii a praxi v architektuře. Je to nejvyšší cena, kterou tento institut uděluje. V posledních letech toto ocenění zastiňuje populárnější Pritzkerova cena.


Vybrané publikace Marcela Breuera

  • „Form Funktion“ (lekce ze školy Bauhaus in 1923).
  • „Furnishing and the Contemporary House.“ [ručně psaná práce]
  • „Horizont“ (the blue horizon), n.d.
  • „Das innere des Hauses“ [lekce z Delft, Nizozemí, 1931]
  • Introduction to The Work of Architects Olgyay & Olgyay. New York: Reinhold, Pub. Corp., [1952].
  • „Modern Architecture.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „Must Architecture be Sterile?“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „On Architecture and Material.“ [článek publikovaný v Circle, 1936].
  • „On a Design of a Binuclear House.“ [článek publikovaný v California Arts and Architecture (prosinec. 1943)]
  • „On Paul Klee.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „On Reorganization of the Bauhaus in 1923.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • Preface to Living Architecture: Egyptian, ed. By Kenenth Martin LEake. New York: Grosset & Dunlap, 1964.
  • „Stuyvesant Six: A Redevelopment Study.“ Pencil Points (červen 1944).
  • „Tell Me, What is Modern Architecture?“ House and Garden, duben 1940.
  • „Wo stehen wir?“ [lekce v Curychu, 27, dubna 1934]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marcel Breuer na německé Wikipedii a Marcel Breuer na slovenské Wikipedii.

  1. SENNOTT, Stephen. Encyclopedia of Twentieth Century Architecture. [s.l.]: Taylor & Francis 544 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-433-7. (anglicky) Google-Books-ID: opvy1zGI2EcC. 
  2. Biographical Note | A Finding Aid to the Marcel Breuer papers, 1920-1986 | Digitized Collection. www.aaa.si.edu [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Marcel Breuer Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine. Design Museum prístup: 24.6.2009
  4. http://www.aaa.si.edu/collections/images/detail/koerfer-house-moscia-tessin-switzerland-marcel-breuer-and-herbert-beckhard-architects-1011

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya