Martin z Kochemu (německyMartin von Cochem,[1] rodným jménem Linius, 13. prosince1634 – 10. září1712) byl německýřímskokatolický kněz, kapucín a spisovatel lidové duchovní četby. V 18. století patřil v katolické střední Evropě včetně českých zemí k nejpopulárnějším a nejvydávanějším autorům vůbec. BohemistaMiloš Sládek uvádí, že jen v 18. století vyšla Kochemova díla ve více než 130 českých vydáních a celkem byly jeho práce až do počátku 20. století na českém území vydány nejspíše víc než dvěstěkrát.[2]
Biografie
Martin z Kochemu se narodil ve městě Cochem nad Moselou na západě Německa v rodině kloboučníka. (Na rodném domě je dnes pamětní deska, ulice po něm nese jméno Liniusstraße.) Vstoupil do kapucínského řádu, roku 1657 byl vysvěcen na kněze, roku 1663 dokončil studia teologie. Působil v duchovní správě a různých kapucínských klášterech, mezi jiným v letech 1693–1695 v klášteře v Praze na Hradčanech. Kapucín Martin chtěl údajně přestoupit do české řádové provincie, avšak nepodařilo se mu to.[3] Od roku 1695 byl vizitátoremtrevírskédiecéze. Zemřel ve Waghäuselu.
Dílo
Kochem je autorem řady náboženských knih, které byly pro svou lidovost a častou apokryfnost kritizovány církevními teology již za autorova života, ale staly se oblíbenou četbou širokých vrstev. Kapucín Martin, působící od roku 1666 též jako lidový misionář, se totiž ve svém bohatém díle soustředil především na obecnou lidovou zbožnost. První skupinu jeho děl tvoří modlitební knihy vydávané v řadě různých variant a názvů s klíčovým slovem Nebe-klíč (v orginále Himmel-Schlüssel) nebo (Velká, Malá) Štěpná zahrada či zahrádka (Baum-Garten). Dále se Kochem soustředil na legendy svatých nebo zpracování biblické tematiky, zejména v knize Veliký život Pána a Spasitele Ježíše Krista a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny... (dostupné online[4] (1779, psáno frakturou)). Apokryfní charakter díla, jehož obsah z velké části nemá žádnou oporu v Bibli, zřejmě sklidil ve své době kritiku a kniha přes svá četná opakovaná vydání nezískala v českých zemích předpisy vyžadovaná církevní schválení řádových teologů, představených, ani arcibiskupství. Jezuita a misionář Antonín Koniáš zase roku 1732 napadl a k opravě doporučil dílo Velká štěpná zahrada, až spor museli zahladit kapucínští a jezuitští provinciálové.[5]
Dalšími opakovaně vydávanými díly Martina z Kochemu byly mj. Výklad nejsvětější oběti mše svaté nebo Knížka odpustkův vykládající teologii i praxi církevních odpustků. K českému prostředí a pražskému Kochemově pobytu se váže jeho poutnická příručka Prager Laureten-Büchlein, později zřejmě neznámým kapucínem přeloženou do češtiny jako Knížka loretánská pro návštěvníky pražské Lorety popisující celý areál spolu s nezbytnými modlitbami.[6]
Martin von Kochem OFMCap. Prager Laureten-Büchlein. 1694
Původním lidovým jazykem, v němž Martin psal, byla němčina, jeho dílo do češtiny překládal kapucín Edelbert z Nymburka (Nymburský).[7]
↑Miloš Sládek: Zrcadlo zrcadlu nastavené aneb Několik vět na okraj životů Kristových, in Martin z Kochemu, Velký život, Argo, Praha 2007, str. 8
↑Annales cappucinorum provinciae Bohemiae. Svazek X, s. 478. Provinční kapucínská knihovna Praha-Hradčany.
↑GROH, Jan. Welký Žiwot Pána a Spasytele nasseho Krysta Gežjsse, a geho negswětěgssý Matky Marye Panny, gakož y wssech giných krewnjch Přátel Syna Božjho: totiž sw. Jozeffa, Sw. Joáchyma, Sw. Anny, Sw. Jana Křtitele, ec. : Kdežto postjžena gsau mnohá Wjry Katolické Tagemstwj, mrawná Navčenj, poswátnjch Cýrkewnjch Obyčegů Wegkladowé, tež negpředněgssý Wěcy, které se při Začátku Swěta zběhly, a při Skončenj Swěta zběhnauti magj : Nacházý se take w této Knjze mnoho rozličných, a welmi pěkných Modliteb o Žiwotu, o přehořkém Vmučenj, a Oslawenj Pána Gežjsse, gakož y k Maryi Panně, a giným některým swatým. [s.l.]: Wytisstěn Nákladem Žoffye Johanny Klauserowé, Králowské Dworské Ympressorky, skrze Matěge Glatz faktora 1088 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 0chhAAAAcAAJ.
↑BAJGER, Matyáš Franciszek. Jak františkánské řády nakládaly s církevně zakázanými knihami. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 17. odborné konference Olomouc, 5. - 6. listopadu 2008. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28. ISBN978-80-7053-283-6. S. 227–241, zde s. 238–239. Archivováno 28. 3. 2014 na Wayback Machine.
↑Německou knihu kapesního dvanácterkového formátu vytiskla jezuitská tiskárna v pražském Klementinu roku 1694. Viz Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501–1800: BCBT32630 (online). České vydání pak vytisk v Praze Jan Mikuláš Hampel o dva roky později (1696). Viz Knihopis, č. K05233.
↑SLÁDEK, Miloš. Zapomenutý kapucín Edelbert Nymburský. A2 : kulturní týdeník. 2007, roč. 5, čís. 19, s. 7. ISSN1801-4542.MATĚJKA, Pacifik M. Střípek z pobělohorské rekatolizace : P. František z Rozdraževa. In: Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci. Praha: [s.n.], 2003. ISBN80-86197-49-2. S. 111–151, zde s. 112.
Roth, Konradin: Pater Martin von Cochem 1634–1712. Versuch einer Bibliographie, Koblenz-Ehrenbreitstein 1980
Martin Persch: Martin von Cochem. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Bd. 5, Herzberg 1993, ISBN3-88309-043-3, Sp. 947–948. (online)
Miloš Sládek: Zrcadlo zrcadlu nastavené aneb Několik vět na okraj životů Kristových, in Martin z Kochemu, Velký život, Argo, Praha 2007, str. 5–27
Kvapil, J. Ze zahrádky do zahrady aneb Od Hortulu animae k Štěpné zahradě Martina z Kochemu : utváření modlitební knihy barokního typu. Acta Universitatis Purkynianae 69. Ústí n.L., 2001.
