Mary Martinová (nepřechýleně Mary Martin, rodným jménem Mary Virginia Martin; 1. prosince1913Weatherford – 3. listopadu1990Rancho Mirage)[1][2] byla americká divadelní, filmová i televizní herečka a zpěvačka. Nejvíce se proslavila v divadlech na Broadwayi, kde se objevila v úspěšných muzikálech jako South Pacific, The Sound of Music nebo Petr Pan.[3] Za své herecké výkony obdržela čtyři divadelní ceny Tony a filmové adaptace jejího nejslavnějšího muzikálu Petr Pan jí vynesla i televizní cenu Emmy.
Život
Mládí a začátek kariéry
Narodila se v texaském Weatherfordu jako dcera právníka Prestona Martina a lektorky houslí Juanity Presleyové.[1][4] Její matka si však přála mít za potomka chlapce, a jelikož jí doktoři sdělili, že s narozením dalšího dítěte by riskovala svůj život, vychovávala Mary přísněji a disciplinárněji, v chlapeckém duchu. Mary měla také starší sestru Geraldine, se kterou trávila dětství na rodinném statku.[1]
Mary Martinová začala vystupovat jako zpěvačka v triu se svou sestrou a Marion Swoffordovou, brzy se však představila i jako sólová zpěvačka, a kromě zpěvu začala bavit publikum i napodobováním různých osobností.[5] Po dokončení střední školy nastoupila na soukromou dívčí školu Ward-Belmont College v Tennessee.[4] Kvůli sňatku s Benjaminem Hagmanem, za kterého se provdala 3. listopadu 1930 a následném otěhotnění však byla donucena po prvním ročníku školu opustit.[4] V sedmnácti letech se však pouze jako žena v domácnosti cítila nevyužita a její setra jí proto navrhla, aby začala vyučovat tanec. Brzy nato odcestovala do Kalifornie, kde navštěvovala taneční školu Franchon and Marco School of the Theatre slavné sourozenecké dvojice Fanchon a Marca Wolfových. Se svou kamarádkou Mildred Woodsovou si následně ve městě Mineral Wells v Texasu otevřely své vlastní taneční studio,[5] avšak budovu nedlouho poté zničil požár.[4]
Mary Martinová údajně považovala požár za osudové znamení a s Mildred Woodsovou se vydala zkusit štěstí do Hollywoodu. V roce 1936 se rozvedla se svým manželem a Woodsová začala působit jako její osobní agentka. Martinová však na žádném z mnoha konkurzů neuspěla. Vrátila se tudíž k pěvectví a jako amatérská zpěvačka se přihlásila na přehlídku talentů v jednom z nočních klubů. Zde upoutala pozornost producenta Lawrence Schwaba, který jí nabídl divadelní angažmá na Broadwayi.[4] Mary Martinová tak debutovala na divadelních prknech v listopadu 1938 ve hře Leave It to Me!,[2] a nejvíce pozornosti získala převážně díky satirickému striptýzovému pěveckému číslu „My Heart Belongs to Daddy“, díky kterému si od kritiků vysloužila přezdívku „malé roztomilé balení dynamitu“.[6][4][5] Ačkoli se z Broadwaye nehodlala brzy vrátit do Hollywoodu, Mildred Woodsová ji přesvědčila k uzavření smlouvy s filmovým studiem Paramount Pictures, u kterého v roce 1939 debutovala ve filmovém muzikálu The Great Victor Herbert.[4]
Vrchol kariéry
U studia Paramount začala její kariéra rychle stoupat a na přelomu 30. a 40. let se objevila například v muzikálech Rhythm on the River (1940), Birth of the Blues (1941), Kiss the Boys Goodbye (1941), Star Spangled Rhythm (1942) nebo Happy Go Lucky (1943).[4] Ve stejné době začala vystupovat i jako zpěvačka v rádiu, kde vystupovala například v pořadech The Tuesday Night Party, Good News of 1940, ale i v populárním pořadu Kraft Music Hall na rozhlasové stanici NBC, kde nahradila zpěvačku Connie Boswellovou.[7] Během válečných let Martinová účinkovala také v pořadu Stage Door Canteen na stanici CBS.[7] V roce 1940 se podruhé provdala, za Richarda Hallidaye, který pracoval jako divadelní kritik pro deník New York World-Telegram a filmový kritik pro deník New York Daily News.
Po mnoha muzikálech její zájem o filmy opadnul a Martinová se rozhodla vrátit se zpět na Broadway, kde začala vystupovat ve hře One Touch of Venus.[8] Z jejího návratu na broadwayská jeviště se stala senzace a i přední kritici ji přivítali jako „jednu z nejzářivějších hvězd, která po mnoha letech sestoupila na komediální muzikálovou scénu“.[4] Ve své velmi úspěšné divadelní kariéře pokračovala dalšími trháky jako Annie Get Your Gun, South Pacific a The Sound of Music, přičemž South Pacific a The Sound of Music staly nejdéle uváděnými broadwayskými muzikály v historii.[4] Muzikálu South Pacific (Jižní Pacifik), jehož premiéra se uskutečnila v dubnu 1949, bylo uvedeno celkem 1925 představení a muzikál The Sound of Music, který měl premiéru v roce 1959, byl uveden celkem 1443krát.[4] Její další velmi slavnou rolí se stala role Petra Pana ve stejnojmenné hře, poprvé uvedené v roce 1954. Z muzikálu se též stal obrovský trhák a tehdy čtyřicetiletá Mary Martinová ztvárnila roli celkem 152krát.[5] O rok později účinkovala také v televizní verzi,[9] za kterou dokonce získala cenu Emmy.[4]
Zdravotní komplikace a pozdější kariéra
Během zkoušky při natáčení televizní verze Petra Pana Martinová spadla z výšky zhruba devíti metrů a zlomila si ruku.[4] Od roku 1954 začala také trpět bolestmi páteře a její stále nabité harmonogramy vedly na konci 60. let téměř ke kolapsu.[4] V roce 1969 po tříletém angažmá v muzikálu I Do! I Do! se svým manželem nakonec odcestovala na jejich farmu do Brazílie.[10][4] O čtyři roky později její manžel Richard Halliday zemřel a Mary Martinová se následně vrátila zpět do Spojených států, kde se usídlila v kalifornském městě Rancho Mirage. Brzy se začala opět ohlížet po dalších hereckých nabídkách a v roce 1979 svou kariéru obnovila televizním filmem Valentine.[4] Díky Valentine také získala šanci spolumoderovat televizní pořad Over Easy, u kterého následné zůstala po několik let.
V září 1982 postihla Mary Martinovou vážná autonehoda v San Franciscu, kdy do jejich taxíku narazila dodávka a taxi narazilo do stromu.[11][12] Martinová si zlomila dvě žebra a pánev, její manažer Ben Washer byl zabit a její přátelé, manželský pár Paul Gregory a bývalá herečka Janet Gaynorová vyvázli s vážnými zraněními.[11][12][13][14] Řidič dodávky, odpovědný za nehodu byl odsouzen na tři roky nepodmíněně a Janet Gaynorová zemřela na následky nehody o dva roky později. Mary Martinové se však podařilo se zotavit a v závěru své kariéry se mnohokrát zúčastnila spousty společenských večírků na poctu bývalých hvězd showbyznysu, jako například v roce 1985 u první dámy Nancy Reaganové, bývalé herečky, která s Martinovou dříve účinkovala ve hře Lute Song.[4] V roce 1986 se Mary Martinová vrátila zpět na divadelní scénu a se hrou Legends se v lednu toho roku vydala na roční národní turné, po kterém ukončila svou hereckou kariéru.
Mary Martinová zemřela na rakovinu tlustého střeva a konečníku 3. března 1990 v Rancho Mirage v Kalifornii ve věku 76 let.[1][3] Je pohřbena na hřbitově City Greenwood Cemetery ve svém rodném Weatherfordu v Texasu.[15]
„
Mary Martinová byla, je a vždycky bude Petr Pan. Kdybychom neměli muzikály, museli bychom je pro ni vymyslet.
1978 Do You Turn Somersaults? (role: Lidya Vasilyevna)
Odkazy
Reference
↑ abcdPYLANT, James. Larry Hagman's Southern Roots. GenealogyMagazine.com [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-03. (anglicky)
↑ ab Mary Martin Milestones: Theatrical and Natal. Variety. 1963-09-18, čís. 4, s. 1, 77. Dostupné online. (anglicky)
↑ abGUSSOW, Mel. Mary Martin, 76, First Lady of Musicals, Dies. The New York Times. 1990-11-05. Dostupné online [cit. 2024-08-05]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ abcdefghijklmnopqOLIVER, Myrna. From the Archives: Broadway Musical Legend Mary Martin Dies at 76. Los Angeles Times [online]. 1990-11-05 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdefghij Mary Martin. The Official Masterworks Broadway Site [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑DAVIS, Ronald L. Mary Martin, Broadway legend. Norman: University of Oklahoma Press, 2008. 338 s. Dostupné online. ISBN978-0-8061-3905-0. S. 11. (anglicky)
↑ abDUNNING, John. On the Air: The Encyclopedia of old-time radio. New York: Oxford University Press, 1998. 882 s. Dostupné online. ISBN978-0-19-507678-3. S. 287, 633, 684. (anglicky)
↑BLOCK, Geoffrey. Enchanted Evenings: The Broadway Musical from Show Boat to Sondheim. New York: Oxford University Press, 1997. 410 s. Dostupné online. ISBN0-19-510791-8. S. 180. (anglicky)
↑ Richard Halliday, Producer, 67; Was Husband of Mary Martin. The New York Times. 1973-03-04. Dostupné online [cit. 2024-08-05]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Mary Martin's Life Off Broadway In Brazil. The New York Times. 1971-04-04. Dostupné online [cit. 2024-08-07]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ ab Janet Gaynor, Mary Martin recovering after auto accident. Eugene Register-Guard. 1982-09-07, roč. 115, čís. 319, s. 6. Dostupné online [cit. 2024-08-07]. (anglicky)
↑ ab Mary Martin, Janet Gaynor in stable condition after car crash. Lodi News-Sentinel. 1982-09-07, čís. 13542, s. 5. Dostupné online. (anglicky)
↑ Hospitalized. Time [online]. 1982-09-20 [cit. 2024-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-24. (anglicky)
↑CARTER, E. Graydon. Time [online]. 1982-10-18 [cit. 2024-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-08. (anglicky)
↑ Mary Martin - City Greenwood Cemetery - Weatherford, TX. Waymarking.com [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abc Mary Martin. Television Academy [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Mary Martin. Grammy Awards [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abc Mary Martin - Awards. IMDb [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Mary Martin. Hollywood Walk of Fame [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Mary Martin. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online.
↑ Mary Martin. IMDb [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Mary Martin. IBDB [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Mary Martin. Playbill [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
BLOCK, Geoffrey. Enchanted Evenings: The Broadway Musical from Show Boat to Sondheim. New York: Oxford University Press, 1997. 410 s. Dostupné online. ISBN0-19-510791-8. (anglicky)
DAVIS, Ronald L. Mary Martin, Broadway legend. Norman: University of Oklahoma Press, 2008. 338 s. Dostupné online. ISBN978-0-8061-3905-0. (anglicky)
DUNNING, John. On the Air: The Encyclopedia of old-time radio. New York: Oxford University Press, 1998. 882 s. Dostupné online. ISBN978-0-19-507678-3. (anglicky)
MARTIN, Mary. My Heart Belongs. Londýn: A Howard & Wyndham Company, 1977. 320 s. (First British Edition). Dostupné online. ISBN0-491-01668-9. (anglicky)