Max Mauthner, též Max von Mauthner (22. července 1838 Praha-Staré Město[1] – 28. prosince 1904 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (rakouský) průmyslník a politik, poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel z rozvětvené židovské rodiny, jejíž četní členové dosáhli všeobecného věhlasu. Bratr Ludwig Mauthner byl oftalmologem, další bratr Josef Mauthner spisovatelem a jiný bratr Philipp von Mauthner působil jako advokát.[2]
Max Mauthner byl vlastníkem průmyslového podniku Wienersdorfer Malzfabrik Mauthner.[2] Roku 1868 se stal členem a později i prezidentem Dolnorakouské obchodní komory.[3] V čele komory zasedal od roku 1892 a do své smrti roku 1904. Podílel se na ovlivňování legislativy a přípravě četných světových výstav. Roku 1893 také vstoupil do vedení První rakouské spořitelny (předchůdce nynější Erste Bank) a v letech 1899–1904 byl i jejím ředitelem.[2]
V roce 1879 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Vídeň. Slib složil 18. března 1879. Mandát následně obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891 a volbách roku 1897. V dolní komoře parlamentu setrval do 17. září 1899, kdy byl povolán do Panské sněmovny. Ve sněmovně ho pak nahradil poslanec Rudolf Kitschelt.[4]
Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[6] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[10] Ve volbách roku 1897 uspěl za Německou pokrokovou stranu.[11] Bezprostředně po volbách se ale uvádí jako předseda poslaneckého klubu Freie Deutsche Vereinigung, který existoval na Říšské radě samostatně vedle klubu Německé pokrokové strany.[12]
V roce 1899 se stal členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[3]
Jako zástupce podnikatelského svazu a dlouholetý zákonodárce měl významný podíl na legislativě spojené s podnikáním a ekonomikou. Roku 1876 šlo o reformu domovní daně, roku 1886 se podílel na přípravě zákona o úrazovém pojištění, téhož roku na reformě cukerné daně, roku 1887 ovlivnil zákon o nemocenském pojištění, roku 1890 zákon o daňovém zvýhodění dělnických bytů. Roku 1892 v parlamentu dohlížel na přijetí zákona o dani z příjmu. Byl zpravodajem při reformě celních sazeb a měl vliv na dojednávání obchodních smluv s Francií a Švýcarskem.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mauthner, Max Frh. von (1838-1904), Fabrikant, s. 162. (německy)
- ↑ a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 4.
- ↑ Vorarlberger Landes-Zeitung, 29. 5. 1897, s. 1.
Externí odkazy
.jpg)
