Michail Leonťjevič Mil (rusky Михаил Леонтьевич Миль; 22. listopadu1909 v Irkutsku – 31. ledna1970 v Moskvě)[1] byl zakladatel a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře Mil (tovární prefix Mi), celosvětově proslulé zejména výrobou vrtulníků.
Životopis
Pomník M. L. Mila
Michail Leonťjevič Mil se narodil v Irkutsku v židovské rodině střední třídy. Jeho otec byl zaměstnancem Transsibiřské magistrály, matka byla zubařkou. Mladý Mil ve věku 12 let získal svou první cenu za model kluzáku. V roce 1926 byl přijat na Sibiřský technologický institut v Tomsku (rusky Сибирский технологический институт). Zde ale nemohl studovat obor letectví a tak přestoupil v roce 1928 na Donský polytechnický institut v Novočerkassku, kde se mohl věnovat studiu aviatiky. Oženil se se spolužačkou P. G. Ruděnkovou a měl s ní 4 dcery a 1 syna.
V roce 1929 začal pracovat Nikolaj Iljič Kamov společně s Nikolajem Kirillovičem Skržinským na projektu autogyry s kloubovým rotorem KASKR-1 (zkratka KAmov-SKRžinskij). Mezi členy týmu KASKR patřil tou dobou i student Michail Leonťjevič Mil.[2] V roce 1940 byl založen na letišti Podosinki poblíž železniční stanice Uchtomskaja Závod č. 290, první konstrukční kancelář v SSSR specializovaná na produkci autogyr. Autor myšlenky N. I. Kamov se stal hlavním konstruktérem a vedoucím mužem, M. L. Mil byl ustanoven jeho zástupcem.[3]
Po vypuknutí druhé světové války bojoval Mil roku 1941 v Rudé armádě na východní frontě blízko Jelnyje. V roce 1943 byl z bojů stažen a povolán k leteckému výzkumu. Úkolem bylo zlepšit stabilitu a ovládání vojenských letadel. Dokončil disertační práci a v roce 1947 převzal vedení vrtulníkového oddělení v CAGI (Centrální aerohydrodynamický institut),[1] které se záhy transformovalo v Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila.
Stroje vyrobené pod Milovým vedením ustanovily mnoho domácích i světových rekordů. Podílel se např. na konstrukci vrtulníků Mi-1, Mi-2, Mi-4, Mi-6, Mi-8, Mi-10, V-12. Poruchovost posledně jmenovaného stroje (V-12) měla nepříznivý dopad na konstruktérovo zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti.[zdroj?] Michail Leonťjevič Mil zemřel v lednu 1970 v Moskvě a byl pochován na hřbitově Judinskoje poblíž Moskvy.
Odkazy
Mil Mi-1, první sériově vyráběný vrtulník v Sovětském svazu[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Mil na anglické Wikipedii.
↑G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)
↑G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 14. (rusky, anglicky)
↑FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2008-2. 191 s. ISBN978-80-86808-61-1. strana 8 (česky, anglicky)
Literatura
G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky)
Pederson, Jay. International Directory of Company Histories, Vol.24, St James Press (1998), ISBN1-55862-365-5(anglicky)
Bull, Stephan. Encyclopedia of Military Technology and Innovation, Greenwood (2004), ISBN1-57356-557-1(anglicky)
Gordon, Yefim. Soviet Air Power in World War II. Midland Publishing (2008), ISBN1-85780-304-3(anglicky)
Dawid Gaj. Mil i jego śmigłowce. Wydawnictwo MON, 1979 (polsky)
.svg){kind=small}
.jpg)
