Obec Mnichov (německy Einsiedl) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde 395[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273.[4] Původní osada existovala již dříve v údolí potoka západně od obce, kde se nachází Siardův pramen a kde stávala poustevna. Přes Mnichov vedla důležitá cesta z Prahy do Chebu, byly zde cínové a později stříbrné doly. Jako městečko je Mnichov uváděn od roku 1437, od roku 1549 je nazýván městem. V roce 1493 udělil král Vladislav Jagellonský městu, známému svými četnými mlýny, právo várečné.[5] V roce 1637 měl Mnichov svého městského soudce a s ním i právo soudní, sirotčí i hrdelní. Po skončení třicetileté války následovala rekatolizace obyvatelstva, a proto všichni obyvatelé Mnichova, protestantští havíři, odešli a zasloužili se o zakládání a rozvoj horních měst v Sasku – v okolí Johanngeorgenstadtu. Po odchodu exulantů byl Mnichov údajně dva roky zcela pustý.[6]
K oživení města posloužil nález „zázračného“ obrazu svatého Siarda v troskách někdejší kaple a místo začalo být propagováno jako poutní.[4] V letech 1719–1725 byl postaven barokní kostel sv. Petra a Pavla, pod jehož lodí je krypta s mumifikovanými těly místních celebrit téže doby. V roce 1730 byla postavena barokní jednopatrová radnice se zvoničkou a pranýřem. Roku 1727 vydal Karel VI. nařízení o povinné trase z Prahy do Chebu přes Mnichov a o deset let později povolil Mnichovským čtvrteční obilní trhy. V polovině 19. století se město, kromě silnice Mariánské Lázně–Bečov nad Teplou, znovu ocitlo stranou od hlavních komunikací. V letech 1853–1856 byl v Mnichově vybudován dům a kaple Kongregace školských sester de Notre Dame. V letech 1863–1914 došlo ve městě k sedmi větším požárům, po roce 1945 bylo odsunuto německé obyvatelstvo a Slavkovský les byl dočasně uzavřen jako vojenský prostor. Mnichov se téměř vylidnil, velká část domů byla zbourána, aby byla v 80. letech nahrazena „moderními okály“.[6]
V okolí obce se vyskytují dnes již opuštěné lomy na hadec, z něhož byly v Mnichově vyráběny dekorační předměty.[7]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 135 domech 888 obyvatel. 39 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 838 k německé. Žilo zde 877 římských katolíků, 8 evangelíků a 3 židé.[8]
Vývoj počtu obyvatel a domů Mnichova (bez místních částí)[9]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Počet obyvatel
|
1074 |
1137 |
1166 |
1095 |
1004 |
913 |
888 |
296 |
177 |
288 |
284 |
280 |
206 |
209
|
| Počet domů
|
143 |
143 |
137 |
143 |
132 |
129 |
135 |
71 |
38 |
34 |
30 |
42 |
45 |
46
|
Vývoj počtu obyvatel a domů Mnichova (včetně místních částí Rájov a Sítiny)[9]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Počet obyvatel
|
2 263 |
2 390 |
2 407 |
2 233 |
2 166 |
1 947 |
1 874 |
551 |
409 |
531 |
463 |
430 |
339 |
357
|
| Počet domů
|
318 |
326 |
323 |
328 |
318 |
319 |
330 |
186 |
92 |
88 |
80 |
98 |
109 |
115
|
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Pamětihodnosti
Zajímavosti
Před vchodem do kostela stojí kříž s Kristem přenesený ve 2. polovině 20. století ze zrušeného hřbitova v Pramenech.
Části obce
V letech 1950–1959 k obci patřily i Číhaná a Louka a v roce 1950 a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Prameny.[10]
Další fotografie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
