Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínskyv českém přepisuČung-kuo žen-min ťie-fang-ťün chaj-ťün, pchin-jinemZhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军), zkráceně NČLOA, je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády a tedy námořnictvem Čínské lidové republiky. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 během Čínské občanské války.[2] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž nyní představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu než v minulosti.[3] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[4] V současnosti v Námořnictvu ČLOA slouží přibližně 250 000 vojáků.[5]
V roce 2012 byla uvedena do služby v Námořnictvu ČLOA první letadlová loď Liao-ning, původně starší sovětská letadlová loď Varjag. V prosinci 2019 byla uvedena do provozu druhá letadlová loď Šan-tung, která je zároveň první čínskou letadlovou lodí domácí výroby.[6] Třetí letadlová loď typu 003 se údajně blíží dokončení a její spuštění na vodu se očekává v roce 2021; pravděpodobně se také již zahájila výstavba čtvrté letadlové lodi.[7] Námořnictvo ČLOA v současné době disponuje 66 ponorkami.[8]
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády vzniklo 23. dubna 1949 během Čínské občanské války[2], přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomintangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[14]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.
Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[15]
První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střelyYJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[16]
Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[17]
Organizace
Operační velení nově spadá pod velitelství jednotlivých válčišť (战区), zatímco samotné Velitelství Námořnictva ČLOA je zodpovědné za organizaci, výcvik a vyzbrojování jednotlivých složek NČLOA.[18]
Organizační struktura
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády se dělí na tři floty:[19]
↑PLA Navy marks founding anniversary [online]. 22. dubna 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-13.
↑O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online.
↑US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑LENDON, Brad. China has built the world's largest navy. Now what's Beijing going to do with it?. CNN [online]. 6. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑ China's first domestically built aircraft carrier enters service. The Straits Times [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑STASHWICK, Steven. Third Chinese Aircraft Carrier Nears Completion Amid Shipyard Expansion. The Diplomat [online]. 6. 1. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 9. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. S. 8–9. Dostupné online.
↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
↑Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China 2020 [online]. Office of the Secretary of Defense, 2020 [cit. 2021-04-14]. S. 44. Dostupné online.
↑SHELDON-DUPLAIX, Alexandre. China’s Auxiliary Fleet: Supporting a Blue-Water Navy in the Far Seas?. In: DUTTON, Peter; MARTINSON, Ryan D. China’s evolving surface fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press, 7. 2017. ISBN978-1-935352-45-7. ISSN1943-0817. S. 95.
↑SUTTON, H. I. China Launches First Aircraft Carrier Which Rivals U.S. Navy’s [online]. 2022-06-17 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
BECKER, Jeffrey; LIEBENBERG, David; MACKENZIE, Peter. Behind the Periscope: Leadership in China's Navy [online]. Fort Belvoir, VA: Defense Technical Information Center, 2013-12 [cit. 2015-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-05. ADA591531. (anglicky)