Národní socialismus

Národní socialismus je označení různých ideologií, které vznikly spojením konceptu socialismu s prvky nacionalismu. Již od konce 19. století vznikaly strany označované jako národně-socialistické, s programem podobným sociálně-demokratickému, avšak odmítaly jeho internacionalismus a naopak zdůrazňovaly program národního sebeurčení.^[1] Tak např. vznikla v roce 1897 Česká strana národně sociální, která tehdy nesouhlasně reagovala jak na program Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, tak i na program Mladočeské strany, jejíž program zas pokládala za nedostatečně demokratický a sociálně-reformní.

Od ideologie těchto demokratických stran se liší strany či hnutí, které parlamentní demokracii odmítají. Roku 1919 vznikla v Mnichově Německá dělnická strana (Deutsche Arbeiterpartei), na kterou od roku 1920 navázala Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Její program a politická praxe byly ovlivněny italským fašismem a ze zkratky jejího názvu vznikl pojem nacismus. Protože tyto rozdílné směry mohou být často zaměnitelné a jelikož český národní socialismus vznikl před tímto nejznámějším německým národním socialismem, v češtině pro německý národní socialismus zpravidla používáme pojem nacismus (nacionál-socialismus), případně nacionální socialismus.^[2]

Demokratický národní socialismus

Doloženou první stranou prosazující tento typ národního socialismu je Česká strana národně sociální, vzniklá 4. dubna 1897, která se pohybuje na pozici středolevice. V jejím programu se objevuje důraz na národní sebeurčení, význam národa jako nezbytného základu demokratické politiky, potřeba národní jednoty stojící na základech nemarxistického socialismu a antimilitarismu. Strana jako první definovala svůj program jako národní socialismus, avšak ještě před ní v roce 1896 v německém Lipsku vznikla strana Národně sociální sdružení (Nationalsozialer Verein). Tato strana se definovala na základech nemarxistického socialismu, nacionalismu, sociálního liberalismu a politického protestantismu. Pod vlivem filozofa Maxe Webera se postupně vyvinula v sociálně liberální stranu a v roce 1910 zanikla. Její zakladatel Friedrich Naumann v roce 1918 založil nástupnickou Německou demokratickou stranu, která se pak v roce 1927 na krátkou dobu schází spolu československými národními socialisty coby členská strana Radikální internacionály. V rámci ideologie České strany národně sociální se v prvním období do roku 1918 objevuje odpor vůči vídeňskému centralismu, boj proti kuriovému volebnímu systému. V rámci rakouské politiky prosazuje strana princip zpodobněný heslem strany: „Rovnost národů, rovnost v národě“. Podobně jako v německé straně, díky dobovému důrazu na husitství, které představitelé strany připodobňují k socialistickým ideám, se i v rámci ČSNS projeví určité prvky protestantismu spojené s evangelíky a po roce 1920 především s Církví československou. Českou stranou se pak např. v roce 1919 inspiruje slovinský starosta Lublaně Anton Pesek, který zakládá Národně socialistickou stranu v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.^[3]^[4]

Mezi další národně socialistické směry patří také ideologie Trudové národně socialistické strany vzniklé v roce 1906, působící v rámci trudoviků v Rusku. V souvislosti s tím, že v angličtině či němčině se pro tento demokratický směr národního socialismu používá označení lidový socialismus (anglicky: Popular socialism), můžeme do této skupiny zařadit též volkssozialismus Wenzela Jaksche z 30. let, který v rámci Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR vytvořil určitou syntézu sociální demokracie s německým nacionalismem.^[5]

Nacismus

Nacismus (německý nacionální socialismus) vzniká v roce 1920 spolu s vznikem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Ideologie je myšlenkově založena na nacionalismu, militarismu a antisemitismu. Odmítá demokracii. Tuto ideologii řadíme ke krajní pravici. Jedním z myšlenkových zdrojů, ze kterých čerpá, je hnutí völkisch ze 70. let 19. století a také rakousko-uherská Německá dělnická strana založena v Liberci v roce 1903. Byla ovlivněna ideovým sporem Němců s Čechy v Rakousku-Uhersku, kde prosazovala pangermanismus.^[6]

Seznam národně-socialistických stran

Národně socialistické strany, které existovaly před nacismem

Národně sociální sdružení, Německé císařství, 1896
Česká strana národně sociální, Rakousko-Uhersko, 1897, zakládající Alois Simonides a Josef Klečák.
Národně socialistická strana, Francie, 1903, zakladatel Pierre Biétry.
Sociálně demokratická strana Slováků v Uhersku, 1905
Trudová národně socialistická strana, Ruské impérium, 1906
Národně socialistická strana, Království Jugoslávie, 1919
Národně socialistická strana, Filipíny, 1930, zakladatel Emilio Aguinaldo.

Další národně socialistické strany nesouvisející s nacismem

České politické strany

Národně sociální strana – Československá strana národně sociální, 1992
Československá strana socialistická, 1993
Česká strana národně socialistická, 2005, zakladatel Jiří Stanislav
Národní socialisté – levice 21. století, 2011, zakladatel Jiří Paroubek
VIZE – národní socialisté, 2020, zakladatel Jan Vondrouš

Strany blízké a strany s národně socialistickými frakcemi

Seznam stran blízkých nacismu

Strany, které ovlivnily německý nacismus

Německá dělnická strana (Rakousko-Uhersko), 1903
Rakouský národní socialismus, Rakousko, 1903, zakladatel Franko Stein
Německá dělnická strana, Německo, 1919, zakladatelé Anton Drexler, Karl Harrer, Gottfried Feder; předchůdkyně NSDAP s nevyjasněným programem

Strany, které mají blízko k nacistické ideologii

Bulharská strana národně socialistická, Bulharsko, 1920, zakladatel Hristo Kunčev.
Dánská národněsocialistická dělnická strana, Dánsko, 1930, zakladatel Cay Lembcke.
Dělnická strana, Česko, 2002, zakladatel Tomáš Vandas.^[7]
- Dělnická strana sociální spravedlnosti, nástupnická po DS, Česko^[8]
Íránská strana národně socialistická, 1952, zakladatel Davud Monshizadeh.
Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko, Slovensko, 2010
Liberální národně socialistická strana zelených, Spojené státy, zakládající Craig Smith a Robert Lindstrom.
Maďarská strana národně socialistická, 1920, zakladatel Zoltán Böszörmény.
Modré Mongolsko
Moravská nacionální sociální strana, 1940, zakladatel Josef Miroslav Tichý
Národně socialistická asociace Tchaj-wanu, Tchaj-wan, 2006
Národní shromáždění, Norsko, 1933, zakládající Vidkun Quisling a Johan Bernhard.
Nacionální socialistická strana akce, Velká Británie, 1980, zakladatel Tony Malski.
Nacionálně socialistická česká dělnická a rolnická strana - Strana zeleného hákového kříže, Protektorát Čechy a Morava, po 15. březnu 1939,zakladatel František Mikuláš Mlčoch
Nacionálně socialistická nizozemská dělnická strana, Nizozemsko, 1941, zakladatel Ernst Herman van Rappard.
Nacionálně socialistická německá dělnická strana, 1920, zakladatel Adolf Hitler.
Nacionálně socialistická japonská dělnická a sociální strana, Japonsko, 1982.
Národní socialistická liga, Velká Británie, 1937, zakládající William Joyce, John Beckett a John Angus MacNab.
Národně socialistická liga, Spojené státy, 1974, zakladatel Russell VEH.
Národně socialistická strana Ameriky, Spojené státy, 1970, zakladatel Frank Collin.
Národní socialistická strana Nového Zélandu, Nový Zéland, 1969, zakladatel Colin King-Ansell.
Národně socialistická lidová strana Švédska, Švédsko, 1926, zakladatel Konrad Hallgren.
Národně socialistická bílá lidová strana, Spojené státy, 1966, zakladatel Harold Covington.
Národně socialistické dělnická strana, Španělsko.
Národně socialistické dělnická strana, Švédsko, 1933, zakladatel Sven Olof Lindholm.
Německá národně socialistická strana dělnická, Československo, 1919, zakládající Hans Knirsch, Hans Krebs, Adam Fahrner a Josef Patzel.
Ruská národně socialistická strana, Rusko, 1992, zakladatel Konstantin Kasimovský.
Ruská národní jednota, Rusko, 1990, zakladatel Alexander Barkašov.
Řecká národně socialistická strana, Řecko, 1932, zakladatel George S. Mercouris.
Říšská socialistická strana, Německo, 1949, zakladatel Fritz Dorls.
Strana národní jednoty, Kanada, 1934, zakladatel Adrien Arcand.
Sudetoněmecká strana, Československo, 1933, zakladatel Konrad Henlein .
Švédská národní socialistické strana rolníků a dělníků, Švédsko, 1924, zakladatel Birger Furugård.
Tsagaan Khass (Bílá Svastika), Mongolsko

Ostatní podobné strany

Strany ovlivněné myšlenkami Otto Strassera

Černá fronta-strana revolučních národních socialistů,1930, zakladatel Otto Strasser,významný člen také Helmut Hirsch - strana která měla ekonomicky blíže k současným demokratickým socialistům

Ostatní

Baas, 1940, zakladatel Michel Aflak
Rovnost a usmíření, 2007 , zakladatel Alain Soral
Eusko Alkartasuna, Baskicko - Španělsko, 1986
Národní revoluční socialistická strana, Indie, 1977.
Národní socialistická rada Nagalandu, Indie, 1980, zakládající Isak Chisi Swu a Thuingaleng Muivah.
Národní socialistická strana Tripura, Indie, 2003, zakladatel Hirendra Tripura.
Národní socialistická strana (Jatiyo Samajtantrik Dal), Bangladéš, 1972, zakladatel Abdul Jalil.
Národně socialistická strana Černé Hory, 2001–2009, Momir Bulatović
Sinn Féin, Irsko, 1905
Sociálně demokratická a dělnická strana, Severní Irsko, 1970
Strana národně socialistická, Jordánsko.
Valencijské společenství, Esquerra Valenciana - Španělsko, 1998

Odkazy

Reference

↑ Žaloudek, Encyklopedie politiky. Heslo Národní socialismus.
↑ Žaloudek, Encyklopedie politiky. Hesla Nacionálně socialistická dělnická strana a Nacismus.
↑ New Political Ideas in the Aftermath of the Great War. Redakce Alessandro Salvador. [s.l.]: Springer International, 2017. ISBN 978-3-31-938915-8. Kapitola Preface, s. vii.
↑ PEROVŠEK, Jurij. Liberalizem in vprašanje Slovenstva: nacionalna politika liberalnega tabora v letih 1918-1929. Michiganská univerzita: Modrijan, 1996. 296 s. Dostupné online. ISBN 978-961-6183-24-6. (slovinsky)
↑ BILKE, Jörg Bernhard. Jaksch, Wenzel [online]. Bonn: kulturstiftung.org, 2017 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (německy)
↑ WHITESIDE, Andrew Gladding. Nationalism among the Workers [online]. Haag: Springer Netherlands, 1962 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. ISBN 978-94-015-0468-3. DOI 10.1007/978-94-015-0468-3_5. (anglicky)
↑ Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2010 sp. zn. Pst 1/2009
↑ Shromáždění krajní pravice i anarchistů proběhly v Praze bez incidentů