Navigační hvězdy

Navigační hvězdy jsou hvězdy, které jsou za pomocí sextantu používány v astronavigaci. Celkem se používá 57 navigačních hvězd plus Polárka, pro něž jsou v nautických tabulkách publikovány efemeridy, čili je známa jejich zdánlivá poloha na obloze v určitém čase, obvykle jako rektascenze a deklinace.

Přestože se dnes používají počítačové programy, které jsou k dispozici i na internetu, případně i jejich výstupy^[1], stále se vydávají seznamy v podobě tabulek. Ty jsou náplní námořních almanachů, ze kterých je asi nejznámější ten vydávaný Her Majesty's Nautical Almanac Office (HMNAO, součást United Kingdom Hydrographic Office) a to už od roku 1767. Dnešní Nautical Almanac je vydáván ve spolupráci UKHO a USNO (US Naval Observatory), kořeny amerického almanachu sahají k Bowditchovi. U každé z 57 navigačních hvězd se uvádí Side Hour Angle a Declination. Pomocí těchto údajů lze určit polohu substelárního bodu na Zemi a následně vypočítat polohu.

Historické tabulky efemerid jsou známy už z Babylónie a od Ptolemaia, z arabské astronomie vycházely tzv. Toledské tabulky ve 12. století. V roce 1554 publikoval Johann Stadius tabulky založené na Koperníkově heliocentrickém modelu, ale standardem na několik set let se staly až tzv. Rudolfinské tabulky z roku 1627 vypočítané Johanem Keplerem.

Z asi 6000 hvězd viditelných okem buď na severní nebo jižní polokouli bylo vybráno v blízkosti rovníku (do 30° šířky) 16 hvězd pro východní polokouli a 13 hvězd pro západní polokouli. Pro jižní polokouli se počítá 18 hvězd s deklinací od 30° do 90°S, obdobně 10 hvězd a Polárka pro severní polokouli od 30° do 90°N.

V tabulkách je kromě polárních souřadnic i běžný název hvězdy, název v Bayerově systematice, orientační poloha v souhvězdí, hvězdná velikost a reference (mezi prameny patří i databáze SIMBAD). Přehledně uvádí navigační hvězdy mapa USNO^[2].

Následují moderní mapy navigačních hvězd podle Bowditche, rovníkové a polární.^[3] Názvy souhvězdí jsou v kapitálkách. Navigační hvězdy jsou označeny tradičními jmény a velkou,střední a malou hvězdičkou (pro velikosti 1,5 a jasnější, 1,6 a slabší a 2,5 a slabší). Navigační hvězdy velikosti 2,6 a slabší jsou označeny větším kruhovým bodem a řeckým písmenem, kdežto malé body nejsou hvězdy navigační.

Rovníkové hvězdy východní polokoule

Rovníková oblast východní polokoule oblohy zahrnuje 16 navigačních hvězd od Alferatze v souhvězdí Andromedy až po Denebola ve Lvu. Zahrnuje také hvězdy ze souhvězdí Cetus, Aries, Taurus, Orion, Canis Major a Minor, Gemini, a Hydra. Zvláštní význam má "psí hvězda" Sirius, nejjasnější hvězda na obloze, a čtyři hvězdy snadno rozpoznatelného souhvězdí Orion.

Rovníkové hvězdy západní polokoule

Rovníková oblast západní polokoule oblohy zahrnuje 13 navigačních hvězd od Gienah v souhvězdí Corvus (havran) až po Markab v Pegasu. Zahrnuje také hvězdy ze souhvězdí Virgo, Bootes, Libra, Corona Borealis, Scorpio, Ophiuchus, Sagittarius a Aquila. Proměnná hvězda Arcturus je nejjasnější z této skupiny.

11 severních hvězd na obrázku vpravo má severní deklinaci mezi 90° (uprostřed) a 30° (na okraji). Začínají hvězdou Schedar v Cassiopeji a zahrnují hvězdy ze souhvězdí Auriga, Velká a Malá medvědice, Draco, Lyra a Cygnus. Nejjasnější hvězdy jsou Vega a Capella.

18 jižních hvězd leží mezi jižní deklinací 30° a 90°. Začínají hvězdou Ankaa v souhvězdí Fénixe a zahrnují hvězdy ze souhvězdí Eridanus, Carina, Crux, Centaurus, Libra, Triangulum Australe, Scorpio, Sagittarius, Pavo a Grus. Canopus, Rigil Kentaurus, Achernar a Hadar jsou nejjasnější hvězdy jižní oblohy.

.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of selected stars for navigation na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.