Pěstní klín (západní Francie, před asi 0,5 mil. let)
Nejstarší paleolit je nejstarší fáze paleolitu, kdy Homo habilis ("člověk zručný") začal poprvé používat nástroje (do současnosti se dochovala kamenná industrie). V té době ještě žili příslušníci rodu Australopithecus, kteří pravděpodobně nástroje neužívali. Člověk zručný se možná vyvinul z jedné jejich větve.
Nálezy a data
Nejstarší a nejslavnější nálezy člověka zručného pocházejí z dnešní Tanzanie z oblasti Velkého pevninského driftu. Olduvaiská rokle – jedno z míst velmi významných nálezů zde dalo název kultuře, která bývá s industrií člověka zručného spojována – oldovan. Oldovan se váže pouze na oblast okolo zlomové propadliny a jeho stáří se udává od 3,4 mil. do cca 1 mil. let B. P. (angl. before present, před dneškem). Dochovala se kamenná industrie obvykle vyrobená z lávy nebo ze silicitů a křemenů. Typické tvary jsou sekáče, protobifasy, otloukače, drasadla, škrabadla atd. Stejně jako nástroje se člověk zručný snad naučil užívat i oheň.
Z Afriky se nejstarší paleolit rozšířil asi před 1,8 mil. lety do západní Asie, před 1,2 mil. let do jižní Evropy (jižní Francie, Itálie, Španělsko). Nejstarší středoevropské nálezy poházejí z Porýní asi před 900 tisíci lety. Technicky dokonalé pěstní klíny z doby před půl milionem let pocházejí z jižního pobřeží Anglie (Boxgrove).
Před zhruba 1,8 mil. let nahradil člověka zručného Homo erectus ("člověk vzpřímený") a někdy před 300 až 400 tisíci lety se objevuje nová kultura acheuléen. Spolu s člověkem vzpřímeným se rozšiřuje z Afriky do západní a jižní Asie a po jisté mezeře i do západní poloviny Evropy. V Česku jsou také lokality s nálezy z nejstaršího paleolitu, například Beroun nebo Čákovice.
Pokud se nerozeznává ještě starý paleolit jako samostatné období, navazuje na nejstarší paleolit přímo střední paleolit, zhruba v době před 250 000 lety.
Odkazy
Reference
Literatura
M. Buchvaldek a kol., Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN 1985
Ottův slovník naučný nové doby, heslo Paleolit. Sv. 8, str. 845
