Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Nevřeň

Nevřeň
Znak obce NevřeňVlajka obce Nevřeň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVšeruby
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel305 (2024)[1]
Rozloha6,33 km²[2]
Katastrální územíNevřeň
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ330 11
Počet domů106 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNevřeň 73
330 11 Třemošná
[email protected]
StarostkaIng. Štěpánka Bejčková
Oficiální web: www.nevren.cz
Nevřeň
Nevřeň
Další údaje
Kód obce559288
Kód části obce104353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nevřeň je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 305[1] obyvatel. Nevřeň leží zhruba třináct kilometrů směrem na severozápad od centra Plzně a čtrnáct kilometrů severně od Nýřan.[4] Poblíž obce se nacházejí pozůstatky povrchových lomů i podzemních dolů, dříve sloužících k těžbě kaolinu a černého uhlí.

Historie

Přesné datum založení obce není známo, existuje pouze dohad, že Nevřeň pravděpodobně založil v první polovině 14. století některý z příslušníků západočeského rodu Hroznatovců. První písemná zmínka o vesnici jménem Newrzien pochází z roku 1364, kdy ji koupili majitelé hradu Bělá.[5][6] Ve vlastnictví obce, respektive její části, je od roku 1484 vystřídal Markvart z Úlic a po něm plzeňský soukeník Vít. Podle jeho závěti se od roku 1487 stala Nevřeň na 150 let majetkem města Plzně.

Památky na těžbu kaolinu v hlubinném Dole Nevřeň

V roce 1651 koupil panství Nekmíř od Jana Vikarta Vřesovce z Vřesovic polní maršálek Jan Zikmund Bedřich hrabě Gőtz. Po jeho smrti v roce 1662 Gőtzova manželka Marie Isabella Trčková z Lípy panství rozšířila a zahrnula do něj i Nevřeň.[6]

V roce 1895 Nevřeň (tehdy zvanou Nebřem) s nekmířským panstvím koupil od Lobkowitzů plzeňský právník JUDr. Stanislav Wopršálek. Podle Slovníku Království českého bylo v uvedeném roce v Nevřeni 56 domů s 381 obyvateli. Součástí obce byly též dvě osady – Nová Hospoda a Kokořov.[6]

Od poloviny 19. století se u vesnice těžilo černé uhlí uložené v jediné sloji s mocností 0,6 až jeden metr v hloubce čtrnáct až 93 metrů. Nejstaršími provozy byly doly Adam a Chrisogon. Roku 1910 byl jihovýchodně od vesnice otevřen důl Irena hluboký 43 metrů. Těžba začala až v roce 1917 a už po dvou letech skončila. Obnovena byla roku 1920 a Mezi roky 1870 a 1897 se na území obce těžil kaolin.

Osada Nová Hospoda se sedmi popisnými čísly zůstala součástí Nevřeně až do 21. století, zatímco Kokořov byl v roce 1960 převeden pod správu obce Všeruby.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 392 318 321 322 368 512 469 353 316 290 243 185 210 268 296
Počet domů 49 52 56 68 71 75 85 95 83 80 78 75 85 89 106

Obecní správa

Mezi lety 1869–1985 Nevřeň byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930), poté v okrese Plzeň-okolí (1950) a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřil jako část městaVšerubům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2024.[10]

Pamětihodnosti

Centrum Caolinum Nevřeň
Centrum Caolinum
V roce 2014 bylo v obci otevřeno Centrum Caolinum – multifunkční společenské centrum spojené s hasičskou zbrojnicí (která vyhořela o dva roky dříve). V centru je stálá expozice těžby kaolinu. Novostavba Centra Caolina získala druhé místo v Ceně Klubu Za starou Prahu za rok 2016.[11]
Hlubinný důl
Dne 15. června 2019 se pro veřejnost otevřel i bývalý kaolinový důl, jehož nový vstupní portál se nachází asi 750 metrů severovýchodně od Centra Caolinum. Těžba v tomto dole byla zahájena roku 1870, avšak již v roce 1897 byla pro nízkou kvalitu dobývané suroviny a logistické problémy spojené s kvalitou cest nezbytných pro přepravu vytěženého materiálu ukončena. Tento důl patří spolu s dolem Orty u Hosína na předměstí Českých Budějovic k nejhodnotnějším příkladům dobývání kaolinu podzemním způsobem v České republice.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. O obci [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-11. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  6. a b c Historie obce [online]. Nevřeň: Obecní úřad Nevřeň [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-11. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 366.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. Udělené symboly – Nevřeň [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  11. http://www.zastarouprahu.cz/cena-kzsp

Literatura

  • TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 25. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, Česká televize, 2017. 237 s. ISBN 978-80-7445-185-0, ISBN 978-80-7404-240-9. Kapitola Centrum Caolinum Nevřeň, s. 158–160. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya