Norman Thagard

Norman Earl Thagard
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy
Datum narození	3. července 1943 (81 let)
Místo narození	Florida, USA
Předchozí zaměstnání	Kapitán
Čas ve vesmíru	140d 13h 24m
Kosmonaut od	1978
Mise	STS-7, STS-51-B, STS-30, STS-42, Sojuz TM-21, STS-71
Znaky misí
Kosmonaut do	1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norman Earl Thagard (* 3. července 1943 v Marianně na Floridě, USA)^[1] je americký lékař a astronaut.

Po základní a střední škole vystudoval v roce 1966 Floridskou státní univerzitu (Florida State University). Pak nastoupil do armády jako letec k válečnému námořnictvu. V roce 1977 obhájil na texaské univerzitě (University of Texas Southwestern Medical School) doktorát medicíny. Do týmu kosmonautů NASA byl vybrán roku 1978 jako astronaut – specialista. V té době již byl ženatý a měl dvě děti.^[2].

Při svém prvním letu na palubě Challengeru (mise STS-7) byl v posádce ve složení Robert Crippen, Frederick Hauck, John Fabian, lékař Norman Thagard a jedna žena Sally Rideová. Odstartovali z kosmodromu na mysu Canaveral. Během letu vypustili dvě družice a jednu zas později několikrát cvičně zachytili a nakonec se s ní vrátili k Zemi, na základnu Edwards.

O dva roky později byl v posádce sedmého letu raketoplánu Challenger, mise STS-51-B. Hlavním a splněným úkolem byla aktivace evropské laboratoře Spacelab. Posádku Challengeru tvořili velitel plk. Robert Overmyer, dále pak plk. Frederick Gregory, dr. William Thornton , dr. Norman Thagard, dr. Don Lind, dr. Lodewijk van den Berg a dr. Taylor Wang. Na palubě měli sebou také několik zvířat. Start i cíl byly shodné s předchozím letem.

Po čtyřech letech absolvoval misi STS-30 na palubě raketoplánu Atlantis. Pětičlenná osádka ve složeni David Walker, Ronald Grabe, Mark Lee, Norman Thagard a Mary Cleaveová. Hlavním úkolem (splněným) bylo vyslat sondu Magellan, určenou k radiolokačnímu mapování povrchu Venuše. I v tomto případě odstartoval raketoplán z Floridy a přistál v Kalifornii na Edwards.

V roce 1992 letěl počtvrté na palubě Discovery k osmidenní misi STS-42-D. Osádku raketoplánu tvořili Ronald Grabe, Stephen Oswald, lékař Norman Thagard - ten byl současně jmenován „velitelem pro užitečné zatížení“, William Readdy, David Hilmers, Kanaďanka dr. Roberta Bondarová a Němec dr. Ulf Merbold. Během letu pracovali na evropské laboratoři Spacelab. Start i přistání byly na obvyklých místech.

Ve svých 51 letech se dostal do vesmíru popáté, tentokrát na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TM-21. Na jeho palubě byla trojice kosmonautů Vladimir Děžurov, Gennadij Strekalov (oba budoucí členové 18. základní posádky orbitální stanice Mir) a dr. Thagard. Odstartovali z kosmodromu Bajkonur a Thagard byl prvním Američanem, který odtud startoval. A na palubě Miru překonal další rekord, byl to americký rekord v délce letu z roku 1974. Na Miru přistálo několik lodí, pět dní zde pracovalo naráz rekordních 10 osob. Na palubě raketoplánu Atlantis STS-71 se dr. Thagard po 115denním pobytu ve vesmíru vrátil na základnu Edwards.

Během svých pěti letů strávil na oběžné dráze 140 dní. Je zapsán jako 122. kosmonaut Země.

• STS-7 Challenger (18. června 1983 – 24. června 1983)
• STS-51-B Challenger (29. dubna 1985 – 6. května 1985)
• STS-30 Atlantis (4. května 1989 – 8. května 1989)
• STS-42 Discovery (22. ledna 1992 – 30. ledna 1992)
• Sojuz TM-21 – Mir 18 – Atlantis STS-71 (14. března 1995– 7. července 1995)

Půl roku po svém návratu z pátého letu z NASA odešel.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Norman Thagard na Wikimedia Commons
• Na webu Kosmo
• Na webu Space