Základem letounu byla předchozí generace FJ-3, rozdílem bylo tenčí křídlo a větší rozchod podvozku, díky kterému byla na příďové podvozkové noze menší váha. FJ-4 byl navrhnut jako záchytný stíhač do každého počasí s dlouhým doletem. Měl o 50% větší nádrž než FJ-3 a díky absenci pancéřování a nižšímu počtu munice byl odlehčen. Trup byl prohlouben, aby se zvětšila kapacita nádrží. Také měl zadní část paluby udělanou ve stylu "razorback". Nový kokpit byl pohodlnější pro pilota během delších misí. Ocasní plochy byly také značně upraveny a měly tenčí profil.
Varianty
XFJ-4 – Dva prototypy s motory J64-W-4 a upravenými nádržemi.
YFJ-4 – Letoun určený pro vývojové testování.
FJ-4 Fury – Jednomístná verze stíhacího bombardéru, poháněná proudovým motorem Wright J65-W-16A (34 kN), vyrobeno 150 kusů.
FJ-4B Fury – Jednomístná verze letounu pro přímou podporu pozemních vojsk s šesti podvěsnými pylony pod křídlem, vyrobeno 222 kusů.
GINTER, Steve, 1994. North American FJ-4/4B Fury. Simi Valley, California: Ginter Books. 105 s. (Naval Fighters; sv. 025). ISBN0-942612-25-6. (anglicky)