Povrch ostrova pokrývají tropické deštné lesy. Mezi roky 1972 a 2002 byla téměř čtvrtina deštných lesů na ostrově vykácena nebo jinak zničena.[1]
Demografie
Obyvatelé jsou Papuánci, kteří mluví řadou papuánských jazyků. Na severním pobřeží žijí kmeny mluvící austronéskými jazyky. Na ostrově se mluví asi 1000 jazyky, tedy sedminou všech jazyků světa.[1]
Na začátku 21. století žilo na ostrově kolem 40 kmenů, které byly v izolaci a neměly kontakt s moderním světem.[2]
Historie
Nová Guinea byla osídlena moderními lidmi již před asi 50 000 lety. Papuánci na ostrově Nová Guinea mají až 6 % genomu vyhynulého druhu člověka zvaného denisované.[3]
Nová Guinea byla téměř neprobádaná až do poloviny 20. století. Horská údolí Novoguinejské vysočiny byla poprvé prozkoumána ve 30. letech 20. století a bylo zjištěno, že je obývá více než milion lidí.[4]
Mezi Papuánci byly časté mezikmenové války, které přetrvávaly až do druhé poloviny 20. století. Například 4. června 1966 bylo v bojích mezi nepřátelskými danijskými klany zabito 125 lidí.[5] Příslušníci kmene Marind-Anim věřili, že musí zabít člověka, kdykoli se jim narodí dítě, a lebku zabitého odevzdat novorozenci i s jeho jménem. Zbytek těla byl domorodci sněden.[6]Korowajové, kteří obývají nížinné deštné pralesy na jihu ostrova, budovali v obavě před malárií a nepřátelským kmenem Kombajů stromové domy.[7]
Ostrov prozkoumávali čeští cestovatelé Enrique Stanko Vráz a Miloslav Stingl. Stingl ostrov Nová Guinea procestoval v době, kdy mezi zdejšími kmeny ještě přetrvával kanibalismus a rituální lov lebek.[8] O Nové Guineji Stingl prohlásil: „Nachází se tam 839 kmenů, některé ještě žijí v době kamenné, každá z vesnic je úplně jiná a mluví jiným jazykem.“[9] V 19. století mezi papuánskými domorodci pobýval ruský etnograf Miklucho-Maklaj. Michael Rockefeller, pravnuk amerického průmyslníka Johna D. Rockefellera, zmizel beze stopy v roce 1961 na území kanibalského kmene Asmatů.[10]
Východní část ostrova pod názvem Papua Nová Guinea získala nezávislost na Austrálii dne 16. září 1975. Západní Novou Guineuanektovala Indonésie po sporném a zmanipulovaném referendu v roce 1969. Od té doby tam udržuje silné vojenské a policejní síly, které se snaží potlačit papuánské separatisty.[11]
Reference
↑ ab Neprostupná Nová Guinea: Ostrov plný tajemství. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 19. října 2019. Dostupné online.
↑Question and answers: Uncontacted tribes of Papua [online]. Survival International. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑YIRKA, Bob. Evidence found of Denisovans interbreeding with humans in Southeast Asia more recently than thought. phys.org [online]. 2019-04-02 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑The colonial period [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Jared Diamond, Svět, který skončil včera: Co se můžeme naučit od tradičních společností?, 2014.
↑ Výprava do nitra Nové Guiney: Za lidojedy do korun stromů. Lid=e a Země [online]. 17. října 2017. Dostupné online.
↑ Soudruhu, chcete být náčelníkem? Jak se Miloslav Stingl stal šéfem indiánů. iDNES.cz [online]. 30. prosince 2016. Dostupné online.
↑ Jubilant Miloslav Stingl by chtěl vrátit mezi Papuánce na Nové Guineji. Deník.cz [online]. 18. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Rockefeller a kanibalové: Padl slavný miliardář za oběť pomsty kmenu lidojedů?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 30. září 2023. Dostupné online.
↑ Separatisté z Papuy zabili šest indonéských vojáků. Novozélenský pilot zůstává stále v zajetí. Česká televize [online]. 16. dubna 2023. Dostupné online.