PWS-3 byl polský dvoumístný sportovní letoun z roku 1927, vyvíjený v roce 1926 společností PWS (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Podlaská továrna na letadla). PWS-3 bylo první sportovní letadlo postavené polským leteckým průmyslem.[1]
Vznik a vývoj
Prototyp označený PWS-3B byl zalétán 20. května1927 na letišti v Białe Podlasce.[2]Letoun navrhl Ing. Stanisław Cywiński, který po zalétání navrhl úpravy křídel a řídících ploch. V létě 1927 bylo letadlo představeno na letecké výstavě v Krakově. V roce 1927 byl první prototyp podroben zkouškám v Technickém ústavu letectví (Instytut Badaň Technicznych Lotnictwa). Letoun byl charakteristický zúženým trupem stejně jako krátkým spodním nosníkem, který tvořil součást vzpěrového systému podvozku a křídla.[3] V roce 1928 byl postaven druhý prototyp PWS-3B, upravený ve vztahu k původnímu zaoblením konců křídel, mírným zvětšením jejich rozpětí, zmenšením velikosti křidélek a zaoblením horní části SOP.[1] PWS-3 byl nabízen vojenskému letectví v kurýrní (PWS-3 bis) a sanitní verzi (PWS-3 Sa). Navržené vojenské verze navzdory své univerzálnosti nevzbudily zájem polského ministerstva letectví, takže stroj nevstoupil do sériové výroby. Byly vyrobeny pouze dva prototypy.
Popis
Zvláštností konstrukce bylo použití speciálního nosníku, který tvořil spodní část trupu. Tento nosník s průřezem 300 x 400 mm byl připojen k trupu. Toto řešení (polskýpatent č. 13315) by umožnilo stavět různé verze draku v závislosti na potřebách a objednávkách: sportovní (jedno- a dvoumístný), kurýrní, sanitní atp. Druhou inovativní myšlenkou použitou v projektu byla možnost nastavení těžištěletadla (aretací nosníku) podélným posunutím podvozku a křídla[4] namísto běžně používaného stabilizátoru. Konstrukční řešení tohoto nosníku bylo o 2 roky později okopírováno a použito (pravděpodobně v rozporu s patentovými právy) na francouzskémletounuBreguet 27.[5]
PWS-3 byl dvousedadlový hornoplošník převážně dřevěné konstrukce. Od nosníku pod trupem byly vedeny dvě šikmé vzpěry podepírající křídlo a dvě vzpěry k trupu. Na horní části trupu bylo křídlo podepřeno pyramidou tvořenou dvěma páry vzpěr z ocelových trubek a jednou tyčovou vedoucí k motorovému loži. Trup byl vyroben ze dřeva a pokryt překližkou vpředu a vzadu plátnem. Motorový prostor byl pokryt duralovým plechem. Obdélníkové křídlo bylo dřevěné, s pevnými povrchy potaženými překližkou a na pohyblivých částech plátnem. Trup měl dva nekryté kokpity v tandemovém uspořádání, s čelními skly a se zdvojeným řízením. Podvozek se skládal z konvenčního podvozku s pevnou dělenou nápravou a zadní ostruhou. Jak hlavní vzpěry podvozku, tak vzpěry křídel byly připevněny k nosníku na spodní straně trupu.[5]
Prototyp PWS 3B získal v srpnu 1927imatrikulaci P-PWSS, v roce 1929 změněnou na SP-ACJ. Druhý prototyp byl imatrikulován v roce 1929 jako SP-AEA.[6]
Letoun s imatrikulací P-PWSS se zúčastnil 1. polské soutěže turistických letadel ve dnech 6.–9. listopadu 1927 a pilotován Wacławem Makowskim obsadil druhé místo (za letadlem Drzewiecki JD-2). Později byl koupen polovojenskou organizací LOPP (Liga Obrony Powietrznej i Przeciwgazowej, Liga obrany protiletadlové a protiplynové)[7] v Lublinu a využíván k předváděcím letům v leteckém klubu PWS.
V listopadu 1929 byl během přistání vážně poškozen první prototyp SP-ACJ pilotovaný Adamem Karpinským. V roce 1933 bylo poškozené letadlo instalováno ve varšavském muzeu techniky a průmyslu (Muzeum Techniki i Przemysłu).
jmenovitý, nominální: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
Spotřeba paliva: 22 l/h
Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením
Výkony
Maximální rychlost: 133 km/h
Cestovní rychlost: 123 km/h
Minimální rychlost: 65 km/h
Dolet: 500 km
Dostup: 2 500 m
Stoupavost: 1,7 m/s
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků PWS 3 na anglické Wikipedii a PWS-3 na polské Wikipedii.
↑ abcGLASS, Andrzej (2004). Polskie konstrukcje lotnicze 1893-1939 [Polské letecké konstrukce 1893-1939] (v polštině). Sandomierz: Stratus. str. 259-262. ISBN83-916327-8-4.
↑CHWALCZYK, Tadeusz. GLASS, Andrzej. (1990). Samoloty PWS . Varšava: Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, série: Biblioteczka Skrzydlatej Polski. ISBN83-206-0899-6.
↑ Z historie polského letectví. Křídla vlasti. 13.4.1954, roč. 1954, čís. 8, s. 192a. Dostupné online.
↑ARND, Zbigniew ing. Účast průmyslu, vědy a techniky v polském leteckém sportu. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 83–85. Dostupné online.
↑ abMORGALA, Andrzej: Samoloty wojskowe w Polsce 1924-1939. Warszawa: Bellona, 2003. s. 294-295. ISBN83-11-09319-9.
↑MARTYNOVIČ, Zenon dr. Letecká činnost Ligy obrany protiletadlové a protiplynové. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 85–86. Dostupné online.
↑GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd. s. 179c.
↑PWS-3 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2018 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
Literatura
CYNK Jerzy B.: Polish aircraft 1893-1939. London: Putman & Company Limited, 1971. ISBN0-370-00085-4(anglicky)
KORBEL W. Pierwszy krajowy konkurs awjonetek. „Młody Lotnik”. Nr 11/1927 (37). IV, 1927. Wydawnictwo Komitetu Stołecznego Ligi Obrony Powietrznej Państwa. (polsky)
MAJEWSKI Mariusz Wojciech: Samoloty i zakłady lotnicze II Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo ZP, 2008. ISBN978-83-922944-5-0. (polsky)