Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Palác arcivévody Karla

Palác arcivévody Karla / Palais Erzherzog Carl-Ypsilanti
Palác arcivévody Carla-Ypsilanti, dnešní vídeňský „Dům hudby“
Palác arcivévody Carla-Ypsilanti, dnešní vídeňský „Dům hudby“
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Slohhistorismus
ArchitektFranz Anton Pilgram
Výstavba1805
PřestavbaJosef Krawina 1958-60, 1998-2000
StavebníkKarel Rakousko-Těšínský
Další majiteléHabsbursko-lotrinská dynastie
Poloha
Adresahlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky27740
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác arcivévody Karla, německy Palais Erzherzog Carl (či Palais Erzherzog Carl-Ypsilanti) se nachází v 1. vídeňském městském okrese Vnitřní Město, v ulici Seilerstätte 30.

Dějiny

Na místě dnešního paláce stávaly domy poprvé zmíněné již v 15. století, které byly několikrát přestavěny. V roce 1567 se na tomto místě nacházela císařská slévárna. Roku 1603 věnoval císař Rudolf II. budovu dvornímu válečnému radovi Heinrichu Nickhardtovi. V letech 17071788 byla sídlem zastavárny a do roku 1721 též dražební síně. Roku 1708 byla budova prodána chudobinci, přestavěna a opatřena novou fasádou. V roce 1788 zastavárna přesídlila do zrušeného kláštera svaté Doroty a budova přešla do vlastnictví Daniela svobodného pána von Zephranovich.

Roku 1805 nemovitost nabyl arcivévoda Karel (Carl) a ta roku 1838 přešla do vlastnictví Georga svobodného pána von Sina. V letech 19581960 byl palác upraven podle návrhu Josefa Krawiny pro charitativní spolek vídeňské arcidiecéze na kulturní centrum s divadlem[1] a studentskou kolej. V letech 1998-2000 proběhla nová přestavba na muzeum a vybavení pro účely hudebních zkoušek a koncertním sálem. Dnes v paláci sídlí Haus der Musik a Muzeum Vídeňských filharmoniků.

Popis budovy

Ze tří stran – z ulic Seilerstätte, Annagasse a Walfischgasse – volně stojící stavba na místě někdejší Wasserkunstbastei, působí díky své uzavřené fasádě o pěti patrech monumentálním dojmem. Barokní průčelí směrem do ulice je připisována Franzi Antonu Pilgramovi. Na dvoupatrovém kvádrovitém podstavci s pravoúhlými okny s rovnou střechou se zdvihají tři horní patra s ohraničením z železivce. Okna díky přerušování tvoří osové intervaly. V beletáži mají okna lomený oblouk nad subtilními konzolami a okny v nad nimi ležícím patře jsou rovněž opatřeny rovnou střechou. Dva mřížované balkony, na fasádě Seilerstätte, vzniklé kolem roku 1872, vytvářejí ještě další výrazný prvek. Stupně velkého schodiště jsou vytvořeny z tvrdého bílého kaisersteinu.

Pamětní deska na paláci připomíná Otto Nicolaie, jemuž je také věnována pamětní místnost. Lizénami orámovaný kulatý obloukový portál s kamenným klínem v Seilerstätte je osazen členitým segmentovým obloukem. Portál na Annagasse, pruhovými oblouky, nesenými dvojitými sloupy, je přepažen balkonem posazeným na konzolách.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais Erzherzog Carl na německé Wikipedii.

  1. Ende Dezember 1973 zog (bis 1978) unter Helmut Siderits das Ensemble Kleine Komödie als Boulevardbühne in das Haus und eröffnete mit Trude Marlen als Attraktion.

Literatura

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya