Pavel Váně |
---|
Pavel Váně v roce 2008 |
Základní informace |
---|
Narození | 23. února 1949 (75 let) Velké Losiny, Československo |
---|
Žánry | progresivní rock, art rock, hard rock, folkrock, folk |
---|
Povolání | skladatel, hudebník, producent |
---|
Nástroje | zpěv, kytara |
---|
Aktivní roky | od 1963 |
---|
Vydavatelé | Supraphon Panton FT Records |
---|
Příbuzná témata | Synkopy 61, Collegium Musicum, Atlantis, Progres 2, Bronz, Bowle, VKV, Bob Frídl, Martha a Tena |
---|
Web | http://www.progres2.org/pavel_vane |
---|
Významný nástroj |
---|
Fender Stratocaster |
multimediální obsah na Commons |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Váně (* 23. února 1949 Velké Losiny) je český zpěvák, kytarista, skladatel, aranžér a hudební producent. Hrál ve skupinách Synkopy 61, Collegium Musicum, Atlantis, Progres 2, Bronz, Bowle a VKV a několika dalších doprovodných kapelách, jež doprovázely popové zpěváky.
Biografie
Mládí (do roku 1971)
Pavel Váně se narodil v roce 1949 ve Velkých Losinách.[1] Dětství prožil v Karlových Varech, roku 1958 se jeho rodina přestěhovala do Brna, kde se již definitivně usídlila a s nímž je Pavel Váně ve své hudební kariéře pevně spjat.[2]
Jeho první rockovou kapelou se stala amatérská formace Beatmongers (v letech 1963 a 1964), v roce 1965 hrál ve skupině Fellows (zde původně na baskytaru). V repertoáru kapela měla převzaté písničky (od The Rolling Stones nebo The Kinks), postupně zkoušela ale i vlastní tvorbu.[2] Váněho první profesionální skupinou se staly Synkopy 61, kam přišel v roce 1966 jako náhrada za Pavla Pokorného, který musel jít na vojnu.[1]
Synkopy byly celorepublikově úspěšné, vyhrály několik soutěží (Brněnská beatová liga, 1. Beatfestival v Praze, Jazzuniverziáda v Českých Budějovicích) a velmi populární se stala píseň „Válka je vůl“, ve které Váně působil jako hlavní zpěvák. V roce 1968 se ale z vojny vrátil Pavel Pokorný a Váně tak ze Synkop odešel.[3]
Ještě tentýž rok se spojil s bubeníkem Zdeňkem Klukou, který hrál ve skupině Atlantis, a společně s různými dalšími hudebníky zkoušeli hrát. Přibrali k sobě především klávesistu Jana Sochora, Váněho kamaráda z dětství, a na podzim i Emanuela Sideridise, baskytaristu řeckého původu, čímž v říjnu 1968 vznikla skupina The Progress Organization (později Progres 2).[1][2] Koncertní premiéra této kapely se uskutečnila 3. dubna 1969 v divadle Reduta, a již na čtvrtém vystoupení hráli The Progress Organization na zimním stadionu Za Lužánkami společně s kapelami The Blue Effect a Synkopy 61 s americkou skupinou The Beach Boys (19. června 1969).[2] Při demonstraci 21. srpna 1969 byl zadržen Veřejnou bezpečností a po několika týdnech strávených ve vazební věznici v Bohunicích byl propuštěn.[4]
The Progress Organization odehráli celkem 44 koncertů, vyhráli např. beatový festival v Táboře, ale v roce 1970 kapela kvůli počínající normalizaci ukončila činnost; první album Barnodaj nahrané v lednu 1971 je tak jakýsi „pohrobek“.[1]
Po rozpadu The Progress Organization přijal Váně nabídku Fedora Freša na post kytaristy ve slovenské kapele Collegium Musicum. Již v roce 1971 z této skupiny odešel a vrátil se z Bratislavy zpět do Brna.[1]
Doprovodné skupiny, obnova Progres a Dialog s vesmírem
V roce 1971 byla skupina The Progress Organization na několik koncertů obnovena.[5]
Po návratu ze Slovenska hrál Váně krátký čas na baskytaru ve skupině Atlantis, která v té době vystupovala v pražském divadle Rokoko.[1] Následně se stal členem Skupiny Aleše Sigmunda, která doprovázela pěvecké duo Martha a Tena a kde se setkal s bývalým spoluhráčem Emanuelem Sideridisem. Ten se ale ještě v první polovině 70. let 20. století odstěhoval s rodinou zpět do Řecka. Od března 1974 byl Váně členem Skupiny Jana Sochora, která doprovázela zpěváka Boba Frídla. Zde se setkal s ostatními bývalými členy The Progress Organization – Klukou a Sochorem, novou postavou zde byl Pavel Pelc, pozdější dlouholetý člen Progres 2.[5]
Díky producentovi Hynku Žalčíkovi začalo v roce 1976 vznikat druhé album tehdy neexistujících Progres. Čtveřice Váně – Pelc – Sochor – Kluka se sešla v roce 1977 ve studiu a pod hlavičkou skupiny Barnodaj nahrála album Mauglí.[1] To již ale byla kapela nesoucí název Progres 2 obnovena, doplněna o nové hráče a společně s dalšími brněnskými umělci chystala rozsáhlý audiovizuální projekt, rockovou operu Dialog s vesmírem (premiéra v únoru 1978), se kterou skupina následně koncertovala do roku 1980.[3]
80. léta: Bronz, VKV, Bowle
Po ukončení koncertních vystoupení s Dialogem s vesmírem nastaly ve skupině diskuse o dalším projektu, ve kterých se Váně nepohodl s bubeníkem a kapelníkem Zdeňkem Klukou a z Progres 2 odešel.[5] V roce 1981 založil vlastní skupinu Bronz,[6] která byla v brněnském prostředí poměrně úspěšná. V březnu 1983 ale v časopisu Tribuna vyšel článek „Nová vlna se starým obsahem“, po kterém bylo několik v článku vyjmenovaných kapel včetně Bronzu zakázáno.[7] Skupině nepomohla ani výměna některých hudebníků či změna názvu na Pavel Váně se skupinou, Bronz koncertoval ještě v roce 1984, poté ale definitivně zanikl.[8] Teprve až dodatečně natočil Váně ve svém domácím studiu s pomocí bývalých členů Bronzu a dalších hostů desku Zimní království, která vyšla v roce 1986, kdy již skupina několik let neexistovala.[9] Kromě Bronzu hrál Váně v první polovině 80. let nepravidelně i s akustickou folkovou/folk rockovou skupinou VKV (Váně – Kopřiva – Vondrák). Po dvou letech, v roce 1983 se ale VKV rozpadlo a každý z členů se začal plně věnovat svým aktivitám.[10]
V roce 1985 se Váně dal opět dohromady s Jiřím Vondrákem (VKV) a Richardem Laškem (Bronz) a vytvořili folkrockové hudební trio Vondrák a spol., později nazývané Vondrák–Váně–Lašek a v roce 1987 přejmenované na Bowle.[7][11] Bowle fungovala do roku 1995,[12] v roce 1992 vydala jediné album Live nahrané na koncertech po celé Evropě.[7]
Ve druhé polovině 80. let hrál Váně na dvou výročních turné: v roce 1986 se Synkopami a o dva roky později s Progres (se všemi dosavadními sestavami).[7]
Obnova Progres 2 a přelom tisíciletí
Na začátku 90. let hrál Váně s ostatními členy skupiny Progres 2, jež mezitím zanikla, na koncertech série Comeback (Praha, Brno, Bratislava), a v roce 1992 ji definitivně obnovil.[1] Skupina od té doby stále živě vystupuje, Pavel Váně v ní působí jako kapelník.
V roce 2005 uspořádal Pavel Váně společně s Oldřichem Veselým menší turné po USA,[13] předtím sám měsíc hrál po klubech v jižní Africe.[14]
V prvním desetiletí 21. století byla obnovena skupina VKV, se kterou Váně příležitostně koncertuje (vydali i album),[10] a rovněž i kapela Bronz (v roce 2008).[15]
Sám Váně se výraznou měrou podílel i na dvojkoncertu ke 40. výročí založení The Progress Organization v říjnu 2008, kde vystoupili téměř všichni hudebníci, kteří touto kapelou pod několika různými názvy prošli.[1] V roce 2018 vydali Progres 2 album Tulák po hvězdách.[16]
Diskografie
Se Synkopami 61
S The Progress Organization/Barnodajem/Progres 2
S Collegium Musicum
S Atlantisem
- 1971 – „Sedm let jsem světem bloudil“ (singl)
S Marthou a Tenou
(není kompletní)
- 1971 – „Talisman“ (singl)
- 1971 – Hrej dál (album)
S Bronzem
S Vondrákem a spol./Vondrák–Váně–Lašek/Bowle
- 1986 – Neruš (EP)
- 1988 – Podobizna (EP)
- 1992 – Live (živé album nahrané v letech 1990 až 1992)
S VKV
- 2008 – Fialový víkend (živé album z roku 2008)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i GRATIAS, Petr. Pavel Váně: rocker s bigbítovou identitou [online]. Brnensky.denik.cz, 2009-02-24 [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VÁNĚ, Pavel. 60. léta [online]. Progres2.org [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.
- ↑ a b MAREČEK, Luboš. Legenda brněnského bigbítu Pavel Váně slaví šedesátku [online]. Idnes.cz, 2009-02-23 [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.
- ↑ GRATIAS, Petr. Po stopách brněnského bigbítu IV. - PROGRESS ORGANIZATION [online]. Ibrno.cz, 2013-03-13 [cit. 2013-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c VÁNĚ, Pavel. 70. léta [online]. Progres2.org [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.
- ↑ MATZNER, Antonín, a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část jmenné – československá scéna. Praha: Supraphon, 1990. S. 580–581.
- ↑ a b c d VÁNĚ, Pavel. 80. léta [online]. Progres2.org [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.
- ↑ FORRÓ, Daniel. Pokus o úplný soupis koncertů z dostupných materiálů [online]. Forrotronics.cz [cit. 2009-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-14.
- ↑ BALÁK, Miroslav; KYTNAR, Josef. Československý rock na gramofonových deskách: rocková diskografie 1960–1997. Brno: Indies Records, 1998. ISBN 80-902475-0-4. S. 53. [Dále jen Balák–Kytnar.]
- ↑ a b VKV [online]. Ftrecords.cz [cit. 2009-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Balák–Kytnar, s. 371.
- ↑ TŮMA, Jaromír. Váně, Pavel [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, 2003-11-12 [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-09.
- ↑ KONVALINA, Miroslav. Legendy rocku v USA [online]. Rozhlas.cz, 2005-05-14 [cit. 2009-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Váně šokoval Afričany a přivezl si malárii - Brněnský muzikant vyrazil jen s kytarou do Afriky, aby se stal senzací tamních klubů [online]. Brno-city.cz [cit. 2009-10-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ VÁNĚ, Pavel. Progres2.org [cit. 2009-10-03]. Dostupné online.
- ↑ HNÁTEK, Václav. Progres 2 má novou desku po třiceti letech, Mydy Rabycad živák z Colours [online]. Idnes.cz, 2018-10-29 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy