Pařížský salon (Salon de Paris), obvykle jen Salon, v době království oficiálně nazývaný Salon Královské akademie výtvarných umění (Salon de l'Académie royale des beaux-arts), později Salon malby a sochařství (Salon de peinture et de sculpture) byla umělecká výstava v Paříži, poprvé pořádaná roku 1667 na podnět Ludvíka XIV. Zprvu se uskutečňovala dosti nepravidelně, později obvykle jednou za rok nebo za dva roky. Na Salon byli v 19. století umělci vybíráni podle velmi konvenčních kritérií, a proto od poloviny tohoto století vznikla řada konkurenčních akcí, například Salon nezávislých, které měly umožnit prezentaci a prodej obrazů a soch i avantgardnějším výtvarníkům. Roku 1881 byl Pařížský salon nahrazen Salónem francouzských umělců, který se pořádá dodnes.
Česká účast
Václav Brožík: Vyslanci českého krále Ladislava žádají v jeho zastoupení Karla VII. o ruku jeho dcery (čb. knižní reprodukce)
V roce 1878 referoval Jan Neruda o účasti Václava Brožíka na tomto salonu. Brožík se nezúčastnil domácích výstav, protože v Paříži pracoval na svém obrazu; jeho námětem bylo poselstvo českého krále Ladislava Pohrobka, vyslané roku 1457 ke dvoru francouzského krále Karla VII., aby jménem českého krále požádalo o ruku královy dcery. Neruda při tom zmínil i další Brožíkův obraz, který byl vystaven v předchozím roce. Konstatoval též, že Salon navštěvovalo 45 000 osob denně.[1]
