Jelikož však očividně docházelo k prodlení při získání papežského stvrzení vysvěcení, papež Honorius III. volbu neuznal a v roce 1224 požadoval volbu novou, jíž se měli kromě pražské kapituly účastnit také cisterciáčtíopati z nepomuckého a oseckého kláštera, stejně jako olomoucký biskupRobert Angličan. Nadto se měl elekt Pelhřim co nejdříve dostavit do Říma k přezkoumání papežskou kurií. Odpovídající breve bylo doručeno mohučskému arcibiskupovi a českému králi. Jelikož ti však na zprávu nereagovali, pokáral papež 20. března 1225 metropolitu za neoprávněné biskupské vysvěcení a trval na potrestání. Současně znovu požadoval, aby se Pelhřim do 29. září téhož roku dostavil do Říma. Ten se skutečně na přelomu let 1225 a 1226, doprovázen členy kapituly, vydal na cestu do Říma, kde byl nucen vzdát své diecéze. Pelhřimovi byl ponechán biskupský titul, nadále zůstal správcem pražské kapituly a také mělnickým proboštem a nadále se podílel na liturgických záležitostech. 10. května 1237 asistoval v Erfurtu mohučskému arcibiskupovi Siegfriedovi III. při svěcení nového budoucího pražského biskupa Bernharda. Podporoval dominikány a pražské kapitule daroval ves Koryčany.
V roku 1227 přiznal papež Řehoř IX. Pelhřimovi peněžní náhradu, kterou mu měl jednou ročně vyplácet jeho nástupce Jan II. z Dražic.
Zdeňka Hledíková: Art: Pilgrim († 1240). 1223/24–1225 Bischof von Prag, in: Erwin Gatz (vyd.), Clemens Brodkorb (Mitarb.): Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198 bis 1448. Ein biographisches Lexikon. Band I, Berlin 2001, ISBN3-428-08422-5, str. 580–581.
1 zemřel před vysvěcením na biskupa, 2 odstoupil před biskupským vysvěcením, 3 zemřel před zvolením, 4 vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy
