Weidenbaumovu uměleckou tvorbu ovlivnila především 80. léta 20. století, kterou sám vnímá jako éru rozvoje globálního kapitalismu, politických převratů, vzrůstajícího vlivu globálních masmédií a též vzrůstajících majetkových rozdílů. Důležitou roli pro jeho tvůrčí práci byla i dobová hudba a móda, zejména hip-hop a elektronickápopová hudba. Tyto popkulturní a socio-ekonomické jevy měly silný vliv na generaci umělců vyrůstajících v období pádu Berlínské zdi a Železné opony na konci 80. let, který znamenal konec studené války.
Jeho díla vedla ke spojení karikatury a sochařské práce. V roce 1999 mu nabídl setkání Stijn Huijts, tehdejší ředitel Městského muzea v Amsterdamu. Výsledkem tohoto setkání byla jeho první muzejní výstava s názvem Někdo mi něco vkládá do snů. V tomto období také natočil několik krátkých filmů. Od roku 2000 pracoval tři roky na sérii Out of the Forest, sérii kryptických soch, kreseb a maleb. Tehdy začal přemýšlet o funkci umělce a dospěl k závěru, že osoba umělce jako producenta děl nemá velký smysl, pokud s jeho činností není spojen sociální rozměr. V tomto kontextu vznikla stálá instalace Passing-By na Montgomeryho náměstí v centru Bruselu. V tomto období se dostal do úzkého kontaktu s belgickým filozofem kultury Willemem Eliasem, který ve své knize Aspects of Belgian Art after '45 zařadil Weidenbauma do kategorie „neosymbolismu“, specifického stylu v Belgii označovaného jako „antverpská škola“, jehož nejvýznamnějšími představiteli jsou Luc Tuymans a Michael Borremans.
Již v roce 2004 Weidenbaum pracoval na sérii obrazů, které vznikaly v českých lesích. Od té doby se jeho díla věnují především romantismu a českým krajinářůmFrantiškovi Kavánovi a Ferdinandu Engelmüllerovi a čerpá z návštěv přírodní rezervace Prachovské skály. Vznikl tak cyklus obrazů nazvaný Holzwege.[1] Peter Weidenbaum jím odkazuje na německého filozofa Martina Heideggera. Heidegger ve své knize Holzwege uvažuje o původu uměleckého díla a jakési specifické pravdě kolem uměleckého díla nebo v něm, což Weidenbaum považuje za relevantní, přestože filozof se k těmto otázkám vztahuje jinými prostředky než vizuální umělec.
Odkazy
Reference
↑STEJSKAL, Tomáš. Kam za uměním. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-10-12 [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
FLOR, Bex. Kunst in België na 1975. Antwerpen: Mercatorfonds ISBN90-6153-505-0. (nizozemsky)
Aspecten van de Belgische kunst na '45. Deel 2.. Gent: Snoeck Ducaju & Zoon ISBN978-90-5349-716-6. (nizozemsky)
ELIAS, Willem. Aspecten van de Belgische kunst na '45. Deel 2.. Gent: Snoeck Ducaju & Zoon ISBN978-90-5349-716-6. S. 150–151, 154. (nizozemsky)
SMET, Pascale. In transit : 5 jaar visuele kunst in Brussel = 5 Années d ́art visuel à Bruxelles = 5 Years visual arts in Brussels. [s.l.]: Vlaamse Gemeenschapscommissie [9789075915006 Dostupné online]. ISBN978-90-75915-00-6. S. 157–159. (nizozemsky)
Vers Brussel : poëzie in de stad. Antwerpen: Vrijdag ISBN978-94-6001-026-2. (nizozemsky)
Fading. Brussel: Gemeentelijk Museum van Elsene ISBN978-90-5349-742-5. S. 138–139. (nizozemsky)