Pjotr Klimuk

Pjotr Iljič Klimuk
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost	Sovětský svaz Rusko Rusko
Datum narození	10. července 1942 (82 let)
Místo narození	Komarovka, Brestská oblast Běloruská SSR
Předchozí zaměstnání	Pilot
Čas ve vesmíru	78 dní, 18 hodin a 17 minut
Kosmonaut od	28. října 1965
Mise	Sojuz 13, Sojuz 18, Sojuz 30
Znaky misí
Kosmonaut do	3. března 1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pjotr Iljič Klimuk (bělorusky Пётр Ільіч Клімук, rusky Пётр Ильйич Климук) (* 10. července 1942 Komarovka^[1], Brestská oblast Běloruské SSR) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu. Do vesmíru letěl v kosmických lodích Sojuz třikrát vždy jako velitel lodi.

Narodil se ve vesničce poblíž slavné Brestské pevnosti. Otce ztratil v roce 1944, zahynul ve válce. Vychovávala jej tedy i s oběma sestrami matka^[2] a našla si druha. Otčíma Pjotr vnímal jako vlastního otce. Byl domácím kutilem, rád pracoval se dřevem a dokázal během školy dřevem obložit jejich dům. Ze základní školy se přihlásil na letecké učiliště, to absolvoval s výtečným prospěchem. Následovala základní vojenská služba na severu SSSR, v té době byl nižším důstojníkem a o kosmických lodích jen snil. Vstoupil do Komunistické strany. Byl vybrán velitelem jednotky k sérii testů, lékařských prohlídek a nakonec se výběrovým sítem dostal až do Hvězdného městečka. Tehdy se mu ještě říkalo Zelené. Následovalo devět let tvrdého výcviku a čekání. Členem týmu kosmonautů byl od 28. října 1965 až do 3. března 1982.

V roce 1973 startoval z Bajkonuru na lodi Sojuz 13 společně s Lebeděvem. Hlavním programem osmidenního letu byla astronomická fotografování hvězdné oblohy. Přistáli s kabinou na území Kazachstánu.

O další dva roky později letěl podruhé, tentokrát s Sojuzem 18, na palubě s ním byl Vitalij Sevasťjanov, pracovali dva měsíce jako druhá základní posádka na orbitální stanicí Saljut 4.

Potřetí letěl vzhůru z Bajkonuru v roce 1978 na lodi Sojuz 30, spolu s ním letec kosmonaut Mirosław Hermaszewski z Polska. Byli druhou návštěvnickou mezinárodní posádkou na orbitální stanici Saljut 6, kde byla zároveň připojena loď Sojuz 29 a kde pracovala druhá základní posádka ve složení Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Po týdnu se vrátili na Zemi, přistáli s kabinou na padáku na území Kazašské SSR.

• Sojuz 13 (18. prosince 1973 – 26. prosince 1973)
• Sojuz 18 (24. května 1975 – 26. července 1975)
• Sojuz 30 (27. června 1978 – 5. července 1978)^[3].

Napsal o svém druhém letu knížku. Od roku 1978 byl generálem. Od roku 1990 byl politrukem a od roku 1996 velitelem Hvězdného městečka. V roce 2003 kandidoval ve všeobecných volbách za Stranu obnovy Ruska – Ruskou stranu života. Je ženatý a má syna Míšu.

• Hrdina Sovětského svazu – Sovětský svaz, 23. prosince 1973 a 27. července 1975
• Leninův řád – Sovětský svaz, 23. prosince 1973, 27. července 1975 a 5. července 1978

• Řád grunwaldského kříže I. třídy – Polsko, 1978
• Medaile bratrstva ve zbrani – Polsko, 1978
• Řád za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR III. třídy – Sovětský svaz, 17. února 1984
• Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – Rusko, 9. dubna 1996
• Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – Rusko, 2. března 2000 – za velkou službu státu při rozvoji letů do vesmíru
• Řád za službu vlasti II. třídy – Bělorusko, 15. července 2002 – za službu při rozvoji a posílení vědecké, technologické a vojenské spolupráce^[4]
• velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie, 2004
• Řád přátelství mezi národy – Bělorusko, 16. července 2007 – za svůj významný přínos k posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi Běloruskem a Ruskem^[5]
• Medaile Za zásluhy při objevování vesmíru – Rusko, 12. dubna 2011 – za ohromné úspěchy na poli výzkumu, rozvoje a využití vnějšího vesmíru a za mnoho let pilné práce a za veřejnou činnost^[6]
• Pilot-kosmonaut Sovětského svazu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Klimuk na Wikimedia Commons
• Pjotr Klimuk na serveru kosmo.cz
• Biografie na SPACE 40