Podbořany

Podbořany
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Podbořany
Obec s rozšířenou působností	Podbořany (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′46″ s. š., 13°24′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 317 (2024)[1]
Rozloha	60,16 km²[2]
Nadmořská výška	331 m n. m.
PSČ	438 01, 441 01
Počet domů	1 454 (2021)[3]
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	11
Počet ZSJ	22
Kontakt
Adresa městského úřadu	Mírová 615 441 01 Podbořany [email protected]
Starosta	Mgr.Bc.Radek Reindl
Oficiální web: www.podborany.net
Podbořany
Další údaje
Kód obce	566616
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Podbořany (německy Podersam) se nachází v severozápadních Čechách, 14 kilometrů jihozápadně od Žatce v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 6 300^[1] obyvatel.

Název původní vesnice znamenal ves podbořanů (lidí, kteří žijí pod borovým lesem). V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Podwarzen (1369), Podworzan (1405), Podbořany (1436), Na Podbořanech (1615), Podersam nebo Podboržany, Podworžan, Podhoržany (1787) a Podersam, Podhořan nebo Podhořany (1846).^[4]

Nejstarší prokazatelné osídlení Podbořanska je datováno do neolitu. Na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg, u nějž se roku 631 nebo 632 odehrála bitva mezi Sámovou říší a králem Dagobertem.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362.^[5] Dne 11. listopadu 1575 obdržely Podbořany městská práva.

V zahradě komunistického spolkového domu byl v roce 1928 odhalen první pomník Vladimira Iljiče Lenina mimo Sovětský svaz a jediný v tehdejším Československu. Jeho autorem byl Václav Fürst. Na základě úředního rozhodnutí z roku 1931 byl odstraněn.^[6][7] Jako připomínka tohoto pomníku byl v Podbořanech vybudován památník, který byl památkově chráněn od roku 1958 do roku 1993^[8] a následně přeměněn v památník Města Podbořany. Při rekonstrukci přilehlé křižovatky v roce 2007 byl památník kompletně demontován a dnes se na jeho místě nachází malý parčík.^[9][10]

Do roku 1960 byly sídlem okresu v Karlovarském kraji. V té době to byl rozlohou největší okres ČSR. V roce 1960 byl okres Podbořany zrušen, převážná část obcí se stala součástí okresu Louny, další obce byly začleněny do okresů Chomutov, Karlovy Vary, Rakovník a Plzeň-sever.

Podbořany stojí na jižním okraji Mostecké pánve na soutoku Doláneckého a Kyselého potoka, které patří k povodí povodí Ohře. Do katastrálního území města na západě zasahují východní výběžky Doupovských hor, konkrétně jejich geomorfologický okrsek Rohozecká vrchovina. Samotné město se nachází v geomorfologickém podcelku Žatecká pánev a vede jím hranice mezi okrsky Pětipeská kotlina a Čeradická plošina. Do nejjižnější části území jižně od Valova zasahuje také Rakovnická pahorkatina.^[11]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 342 obyvatel (z toho 1 594 mužů), z nichž bylo 457 Čechoslováků, 2 798 Němců, 35 Židů, jeden příslušník jiné národnosti a 51 cizinců. Kromě 76 evangelíků, 121 židů a sta lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 730 obyvatel: 690 Čechoslováků, 2 974 Němců, patnáct Židů, dva příslušníci jiné národnosti a 49 cizinců. Stále převládali římští katolíci, ale žilo zde také devadesát evangelíků, třicet členů církve československé, 108 židů a 146 lidí bez vyznání.^[13]

Počátky židovského osídlení Podbořan se datují k druhé polovině 18. století. Početnější komunita však byla ve městě až v druhé polovině následujícího století, kdy i dosáhla svého vrcholu (v roce 1880 zde žilo 232 židů). V letech 1873 až 1874 byla v Podbořanech postavena novorománská synagoga v dnešní ulici Antonína Dvořáka. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a v roce 1948 byly dvě třetiny budovy zbourány a na jejich místě vyrostly garáže. Zbytek byl zakomponován do sousedního obytného domu čp. 201, dříve obecního domu s židovskou školou a bytem rabína. Do dnešní doby se naopak dochoval židovský hřbitov z roku 1889, který se nachází asi dva kilometry jihovýchodně od Podbořan. Hřbitov byl těžce poničen nacisty, kteří odvezli většinu náhrobků – dochovalo se jich pouze šest.^[16]

• Podbořany
• Buškovice
• Dolánky
• Hlubany
• Kaštice
• Kněžice
• Letov
• Mory
• Neprobylice
• Oploty
• Pšov
• Sýrovice
• Valov

Ve městě se kříží tři silnice II. třídy: silnice II/221, silnice II/224 a silnice II/226. Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, u které zde stojí stanice Podbořany.

Ve městě se nachází dvě mateřské školy, dvě základní školy a jedna základní umělecká škola. Střední školy jsou zastoupeny gymnáziem a střední odbornou školou.

• Pseudorománský kostel Božího Spasitele z let 1901–1902 v Husově ulici
• Barokní kostel svatého Petra a Pavla z roku 1781 v ulici Na Kopci
• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice u kostela svatého Petra a Pavla
• Boží muka
• Radnice čp. 1 v Dukelské ulici
• Městský dům čp. 45 (knihovna)
• Dům čp. 46 mezi ulicemi Dukelská a Revoluční (bývalý soud
• Dům čp. 108 v ulici Na Kopci (fara)^[17]
• Dělnický dům
• Hřbitov – mj. památník padlým vojákům, volyňským Čechům z Novokrajeva (1938–1945)^[18]
• Židovský hřbitov
• Muzeum Podbořany

• Pomník V. I. Lenina (na jeho místě je nyní malý parčík)
• Pomník se sochou T. G. Masaryka (před stejnojmennou ZŠ, zničen roku 1953. Dne 28. září 2018 byla socha nahrazena bustou T. G. Masaryka.)
• Pomník se sochou Hanse Kudlicha (Masarykovo náměstí, zrušen roku 1945)

Pod centrem města Podbořany se nachází stovky metrů podzemních chodeb z let 1820–1880. Chodby jsou pozůstatkem těžby arkózového kaolinového pískovce v 19. století. Chodeb je pod Podbořany celkem třináct. V roce 2001 byl proveden jejich průzkum a na podzim téhož roku bylo zastupitelstvem města Podbořany rozhodnuto, že podzemí bude kompletně zasypáno.

• 1. Základní škola Podbořany
• Základní škola T. G. Masaryka
• Gymnázium Podbořany
• SOŠ a SOU Podbořany
• Základní umělecká škola Podbořany

• Joachim Anton Cron (1751–1826), teolog, hudební skladatel
• Theodor Hassmann (1825–1894), politik
• Václav Fürst (1873–1940), český keramik a kamnář
• Max Glaser (1875–1954), spisovatel
• Eugen Leo Lederer (1884–1947), německý chemik
• Josef Ignác Langenauer (1886–1944), německý varhanář^[19]
• Jiří Rébl-Volyňský (1900–1990), spisovatel, básník a publicista
• Gerhard Schindler (1910–1975), meteorolog
• Radomil Eliška (1931–2019), dirigent
• Stanislav Štech (* 1954), profesor psychologie, ministr školství
• Jan Pelc (* 1957), spisovatel
• Marcela Březinová (* 1960), zpěvačka, textařka, učitelka
• Kamil Ausbuher (* 1975), bývalý reprezentant ČR v cyklokrosu
• Filip Štojdl (* 1975), duchovní a biskup Církve československé husitské

• Ehrenfriedersdorf, Německo
• Russi, Itálie

• 
  Schillerův památník v parku
• 
  Bývalá radnice
• 
  Kostel Československé církve husitské
• 
  Nádraží

• SMETANA, Jan. Podbořany – Dějiny města a okolních obcí, Podbořany, Město Podbořany, 2001
• PATROVSKÁ, Zdena/Roedl Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, Louny, Státní okresní archiv, Louny, 2001
• PEKSA, Vojtěch a kol. Podbořany. 660 let od první písemné zmínky. Podbořany: Město Podbořany, 2022. 552 s. ISBN 978-8085036-81-7. <

• Encyklopedické heslo Podbořany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podbořany na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Podbořany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Článek o zasypání Podbořanského podzemí v Žateckém a lounském deníku
• Článek o Podbořanském podzemí v Žateckém a lounském deníku