Polenz

Polenz
Údolí Polenze nad lužickým zlomem
Základní informace
Délka toku	31,3 km
Plocha povodí	104,66[1] km²
Světadíl	Evropa
Pramen
u Langburkersdorfu, Neustadt in Sachsen, Německo 51°0′32,89″ s. š., 14°15′1,65″ v. d. 425 m n. m.
Ústí
Lachsbach 50°56′35,73″ s. š., 14°8′6,27″ v. d. 130 m n. m.
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Lachsbach
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polenz je řeka v Sasku, pravá zdrojnice Lachsbachu. Její délka činí 31,3 km.

Polenz pramení poblíž česko-německé státní hranice z několika pramenů v prostoru mezi Langburkersdorfem, Novou Vískou a Rugiswalde. Hlavní pramen vyvěrá na svahu Knoffenbergu (483 m) v nadmořské výšce 425 m, další pramení u státní hranice a v Langburkersdorfu se spojují do jednoho toku. Horní tok nese název Langburkersdorfer Bach a tvoří hlavní osu zástavby Langburkersdorfu, ze kterého pokračuje do Neustadtu in Sachsen. Severně od náměstí zde přijímá zprava vodu Lohbachu a nadále nese jméno Polenz. Regulovaným korytem teče do vesnice Polenz, která získala podle řeky název.^[2][3]

Střední tok mezi vsí Polenz a Hohnsteinem je velmi málo poznamenaný zásahy člověka. Řeka protéká hlubokým a úzkým údolím, které je z většiny zalesněné. Vodní tok zde vytváří četné meandry doplněné travnatými nivami. Širší území v okolí středního toku je chráněné jako Chráněná krajinná oblast Oberes Polenztal und Hohes Birkigt, na území bezprostředně kolem Polenze byly vyhlášeny evropsky významná lokalita Polenztal a také přírodní rezervace Märzenbecherwiese.^[3]

Západně od Hohnsteinu poblíž vrchu Hockstein (282 m) překračuje Polenz lužický zlom. Dolní tok protéká velmi hlubokým kaňonovitým údolím se svislými stěnami v pískovcové oblasti Saského Švýcarska. U Porschdorfu se stéká se Sebnicí a společně pokračují jako Lachsbach do Labe.^[3]

Uvedeny jsou pojmenované přítoky s označením ústí do Polenze:^[3]

• Laubbach – pravý, severně od hasičské zbrojnice v Langburkersdorfu
• Treibbach – levý, u zámku Langburkersdorf
• Schluckenbach – levý, u železničního mostu v Langburkersdorfu
• Lohbach – pravý, u školy Julius-Mißbach-Grundschulle, Neustadt in Sachsen
• Loßbach – pravý, západní konec vsi Polenz
• Flämmigtbach – levý, poblíž školy v Polenzi
• Cunnersdorfský potok – levý, u mlýna Bockmühle
• Heeselichtský potok – pravý, u mlýna Scheibenmühle
• Goldflüßchen – pravý, u mlýna Heeselichtmühle
• Bärenhohlflüßchen – levý, nad mlýnem Russigmühle
• Kohlichtgraben – pravý, pod Hocksteinem
• Schindergraben – levý, pod Hocksteinem
• Waitzdorfský potok – levý, u mlýna Frinztalmühle

Horní tok Polenze protéká německou částí geomorfologického celku Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland), střední tok pokračuje přes Západolužickou pahorkatinu a vrchovinu (Westlausitzer Hübel- und Bergland) a dolní tok protéká Děčínskou vrchovinou (Elbsandsteingebirge). Podloží Šluknovské a Západolužické pahorkatiny tvoří lužický a dvojslídý granodiorit, který je lužickým zlomem oddělen od pískovce v Děčínské vrchovině.^[4] V říčním sedimentu se nachází zlato a zirkon, méně hojně také pyrop, epidot, olivín a spinel.^[5] Podle soustavy Natura 2000 převládají podél středního toku acidofilní bučiny a extenzivní sečené louky nížin a podhůří, v dolním toku pak suťové lesy. Hojně zastoupenými dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula) a v dolním toku též smrk ztepilý (Picea abies). Ze živočišných druhů jsou na vodní tok a jeho okolí vázáni vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), losos obecný (Salmo salar), z obojživelníků čolek velký (Triturus cristatus) a ze savců bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra) či netopýr velký (Myotis myotis) a černý (Barbastella barbastellus).^[6] Střední tok Polenze leží na území Chráněné krajinné oblasti Oberes Polenztal und Hohes Birkigt, na kterou v dolním toku navazuje Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko a Národní park Saské Švýcarsko. Podél středního toku se rozkládá evropsky významná lokalita Polenztal a v části říční nivy přírodní rezervace Märzenbecherwiese s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).^[7] Polenz je spolu se Sebnicí a Lachsbachem považována za vodní tok 1. řádu.^[1]

V Hornolužické hraniční listině z roku 1241 je řeka několikrát zmiňována jako Poliza. Jméno je slovanského původu a vykládá se jako Feldbach, česky Polní potok.^[2]

Na Polenzi byla od středověku vybudována řada mlýnů, které však postupem času (zvláště v období po druhé světové válce) ztratily svůj původní účel a byly upraveny nejčastěji na hostince.^[8]

• Obermühle – Langburkersdorf
• Mittelmühle – Langburkersdorf
• Hofmühle – Langburkersdorf
• Obermühle (Wachemühle) – Neustadt in Sachsen
• Niedermühle (Stadtmühle) – Neustadt in Sachsen
• Obermühle (Rentschmühle) – Polenz
• Mittelmühle – Polenz
• Niedermühle – Polenz
• Waldmühle – Langenwolmsdorf
• Knochenmühle – Langenwolmsdorf
• Bockmühle – Cunnersdorf
• Scheibenmühle – Heeselicht
• Heeselichtmühle – Heeselicht
• Russigmühle – Hohnstein
• Maimühle – Hohnstein
• Waltersdorfer Mühle – Waltersdorf
• Frinztalmühle – Porschdorf
• Grundmühle – Porschdorf

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polenz na Wikimedia Commons