Policie (slovinskyPolicija) ve Slovinsku zajišťuje mj. vnitřní bezpečnost, ochranu práv, majetku a bezpečnosti občanů, stíhá pachatele trestné činnosti a přestupků a zajišťuje ochranu slovinských státních hranic. Slovinská policie je složkou Ministerstva vnitra Republiky Slovinsko.[1] Současným generálním ředitelem policie je Janko Goršek.[2]
Historie a současnost
Počátky dějin slovinské policie sahají do roku 1849, kdy vzniklo rakouské četnictvo. Rakouská, resp. rakousko-uherská, organizace v zásadě přežila meziválečnou Jugoslávii, pouze po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců opustili službu Maďaři, Němci a Italové, na jejichž místa nastoupili mladí Slovinci.[3] V říjnu 1941 rozhodla Osvobozenecká fronta o založení Národní bezpečnosti (Narodna zaščita), jež byla postavena na vojenském základě a mnozí její členové působili současně v oficiálních policejních orgánech, což umožnilo získávat cenné informace a předcházet zatýkání. Na konci druhé světové války měla Národní bezpečnost přibližně patnáct tisíc příslušníků.[4] Nedlouho po utvoření první slovinské republikové vlády museli všichni státní zaměstnanci doložit svá jednání v období okupace. Pokud jejich jednání bylo v rozporu s cíli národněosvobozeneckého boje, museli svá místa opustit.[5] Následně na místo Národní bezpečnosti nastupuje Národní milice (Narodna milica).[5][6] Ústavní změny z roku 1953 podřídily milici centrálnímu vedení v Bělehradu, opětovné podřízení republice přišlo ve druhé polovině sedmdesátých let.[7] Na federální úrovni zůstala malá část agendy milicí – například rozhodování o stejnokrojích či hodnostním označení.[8] V roce 1990 působilo ve Slovinsku v oblasti vnitřních záležitostí přibližně sedm tisíc osob, z nichž necelých 4,5 tisíce bylo uniformovaných příslušníků milice a 439 vyšetřovatelů.[9]
Slovinská milice sehrála vedle Teritoriální obrany významnou úlohu v období příprav na osamostatnění i v období Desetidenní války. Milice se podílela nejen na budování barikád proti postupu Jugoslávské lidové armády (JNA), ale také na zajištěních ochrany slovinských hranic a spolu s Teritoriální obranou se účastnila také ozbrojených střetů s JNA.[10] Po přijetí nové slovinské ústavy byly přijaty také nové zákony upravující bezpečnostní sbor, a tak se v roce 1992 změnila milice v policii.[11]
Úkoly současné slovinské policie jsou zakotveny v zákoně o policii a patří mezi ně mj. chránit život, osobní bezpečnost a majetek, zajišťovat prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů a přestupků, udržovat veřejný pořádek, zajišťovat ochranu státních hranic a provádění hraničních kontrol aj.[1] Tyto úkoly plní uniformovaná policie, kriminální policie a zvláštní útvary policie.[1] Na konci roku 2011 měla policie necelých 8 tisíc příslušníků.[12]
V čele policie stojí generální ředitel policie (generalni direktor policije), jenž je podřízen ministru vnitra.[1]
↑ abcdZákon o policii [Zakon o policiji (4583) ] In Uradni list Republike Slovenije [online]. 2006. [cit. 2011–05–05]. Dostupné online. (slovinsky)
↑Vodstvo: Generalni direktor policije [online]. [2009] [cit. 2011-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-26. (slovinsky)
↑KOLENC, Tadeja. Slovenska policija. 1. vyd. Ljubljana: Ministrstvo za notranje zadeve, Policija, Generalna policijska uprava, 2002. 206 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-20. ISBN961-6043-33-1. S. 13. (slovinsky) [dále jen Kolenc (2002)].Archivováno 20. 6. 2017 na Wayback Machine.
