Peptidy, které mají v molekule méně než 11 aminokyselin se nazývají oligopeptidy. Peptidy, které mají 100 a více aminokyselin se nazývají bílkoviny (proteiny). V některé literatuře se termíny polypeptid a protein zaměňují.[1][2] Jindy se polypeptid definuje jako polymer aminokyselin o délce menší než 50 aminokyselin.[3] V každém případě patří polypeptidy mezi biopolymery.
Základní složka polypeptidů
Základní složkou polypeptidů jsou aminokyseliny, které obsahují ve své molekule karboxylovou (–COOH) a aminovou (–NH2) funkční skupinu. Obě tyto skupiny mají schopnost se spolu vázat peptidovou vazbou –CO–NH–.
Polypeptid vzniká reakcí aminoskupiny první aminokyseliny s karboxylovou skupinou druhé aminokyseliny s odštěpením vody. Na koncích molekuly vzniklého dipeptidu jsou opět skupiny karboxylová a aminová. Na tyto konce se tak mohou navázat další aminokyseliny a tento proces může dál pokračovat. Pokud se spojí konce řetězce jedné molekuly peptidu, vytvoří se cyklický peptid.
Vznik polypeptidů
Polypeptidy vznikají v buňce metabolickým procesem nazývaným proteosyntéza, při kterém se z aminokyselin tvoří polypeptidy a bílkoviny. Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků:
V prvním kroku dochází k přepisu (transkripci) části genetického kódu z DNA (DeoxyriboNucleic Acid - deoxyribonukleová kyselina) do mRNA (messenger RNA, informační RNA).
V druhém kroku dochází k překladu (translaci) kódu z mRNA do tRNA (transformační nebo přenosová RNA) a k tvorbě primární struktury bílkovin z aminokyselin. V lidských buňkách probíhá transkripce v buněčném jádru a translace na ribozomech.
Příklady skupin polypeptidů
Důležitými skupinami peptidů jsou ribozomální polypeptidy, které se obvykle vyznačují hormonální aktivitou. Všechny tyto polypeptidy jsou syntetizovány buňkami v ribozomech. Odtud se uvolňují se do krevního oběhu, kde vykonávají své signalizační funkce.
Antimikrobiální peptidy
Skupina Magainin
Skupina Cecropin
Skupina Cathelicidin
Skupina Defensin
Tachykininové peptidy
Látka P
Kassinin
Neurokinin A
Eledoisin
Neurokinin B
Vazoaktivní střevní peptidy
VIP (Vasoactive Intestinal Peptide; PHM27)
PACAP Pituitary Adenylát Cyklas Activující Peptid
Peptid PHI 27 (Peptidide Histidin Isoleucin 27)
GHRH 1-24 (Growth Hormon Releasing Hormone 1-24)
Glukagon
Sekretin
Pankreatické peptidy
NPY (NeuroPeptide Y)
PYY (Peptide YY)
APP (Avian Pankreatický Polypeptid)
PPY Pankreatický PolYpeptid
Opioidní peptidy
Proopiomelanokortinové (POMC) peptidy
Prodynorfinové peptidy
Kalcitoninové peptidy
Kalcitonin
Moderátor
AGG01
Literatura
↑Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
↑NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN978-80-7336-457-1.
↑ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Peptide na anglické Wikipedii a Peptid na německé Wikipedii.