Praha-Bubny
Nádražní budova
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Holešovice)
Souřadnice	50°6′6″ s. š., 14°26′23″ v. d.
Praha-Bubny Praha-Bubny, Praha
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	570366[1]
Tratě	Praha–Děčín, Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
Nadmořská výška	195 m n. m.
V provozu od	1868
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 44[1] (DOZ z CDP Praha)[2]
Dopravní koleje	13[1]
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (3)[1]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	terminál MHD Vltavská (300 metrů)
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Bubny je železniční stanice v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny na adrese Bubenská 177/8b na železniční trati Praha–Kladno v úseku jejího souběhu s železniční tratí Praha–Děčín v její větvi vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská. Součástí stanice je železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka^[1] na kralupské trati a bývalé dílny pro opravy vozidel, bývalá výtopna aj. Od července 2017 až do května 2020 během rekonstrukce Negrelliho viaduktu ve stanici nezastavovaly vlaky osobní dopravy.

V lednu 2023 byla zahájena přestavba stanice v souvislosti s modernizací úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště trati na Kladno. Od 12. března je v příslušném úseku zastavena doprava a vlaky na Kladno jsou výchozí ze stanice Praha-Dejvice,^[3] zatímco provoz kralupské trati byl převeden na jednokolejnou přeložku procházející po východním okraji areálu.

Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v areálu Radiotrhu (naproti Veletržním paláci), do ghett v Lodži a Terezíně.

Od ledna 2023 probíhá rekonstrukce úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště včetně stanice Praha-Bubny. Stavba je součástí modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně. V rámci modernizace budou zřízena dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště s vestibulem pod kolejištěm. Nástupiště budou umístěna blíže ke stanici metra Vltavská a stanice bude sloužit pro osobní vlaky tratě na Kladno a letiště i tratě do Kralup nad Vltavou. Zastávka Praha-Holešovice zastávka bude zrušena.^[3] Tratě vycházející ze stanice mají být vedeny po estakádě a na trati do Kladna má přibýt stanice Praha-Výstaviště.^[4]

Od 11. května 2023 je stanice zapojena do dálkového ovládání z CDP Praha.^[2]

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 1869–1873 společnost Severní státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky.^[5] Opravny prošly v letech 1956–1958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.^[zdroj?]

Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.^[6]

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.^{[7][nedostupný zdroj]}

Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.^[8]

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.

Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum.^[6] Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.

Nově nastoupivší vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. Představitelé developera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil, že nyní městská část bude vůči investorovi méně vstřícná, protože celé území je ve stavební uzávěře.^[9] Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický:. „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby“.^[10] Starosta Jan Čižinský řekl, že firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví, a demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.^[10] Starosta Jan Čižinský i primátorka Prahy Adriana Krnáčová se spolu s ministrem financí a stranickým šéfem primátorky Andrejem Babišem i po zahájení demolice ještě pokoušeli vyjednat zachování alespoň části budov.^[8]

Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majetkově ovládl podnikatel Radovan Vítek.^[10]

Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce.^[8] Mluvčí investora Jan Burian uvedl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Samotné budovy byly podle něj v natolik katastrofálním stavu, že by nebylo reálné je zachránit. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera však v době zahájení demolice tvrdil, že duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu.^[8]

Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu. ^[11][12]

Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého.

Železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka leží přibližně 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet.

Zastávka byla zřízena na kusé koleji roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna zde končily, ze směru od Ústí nad Labem jezdily odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. Ze zastávky bylo možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská. Po ukončení rekonstrukce viaduktu přestala být od 1. června 2020 používána a vlaky opět začaly zastavovat ve stanici Praha-Bubny.^[13]

Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes kolejiště. Mělo jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.^[14]

V únoru 2024 započala výstavba 400 metrů dlouhé spojky pro pěší a cyklisty spojující Veletržní a Dělnickou ulici. Stezka má vést pod kolejištěm a v budoucnu ji mají nahradit nové ulice^[15]

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

• Železniční trať Praha–Děčín
• Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
• Severní státní dráha
• Buštěhradská dráha
• Bubny
• Seznam železničních stanic v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Bubny na Wikimedia Commons
• České dráhy: Praha-Bubny
• České dráhy: Praha-Bubny Vltavská
• Informace o nádraží Praha-BubnyArchivováno 4. 3. 2019 na Wayback Machine.
• Informace o Praha-Holešovice zastávkaArchivováno 17. 6. 2017 na Wayback Machine.
• Pražský deník: Nádraží Bubny – zašlá sláva zmizí pod modernou
• Vyhláška č. 2339/1948 Ú.l.I, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy
• Praha-Bubny na Atlas Drah
• Praha-Bubny nákladní nádraží na Atlas Drah
• Praha-Bubny St. 1 na Atlas Drah
• Praha-Bubny Vltavská na Atlas Drah
• Praha-Holešovice zastávka na Atlas Drah