Program Vostok (rusky Восто́к; „východ“) byl sovětský vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí Vostok po oběžné dráze Země. Byl zaměřen na ověřování letových zařízení, prověřování spojení, na lékařský výzkum při postupném prodlužovaní kosmického letu v stavu beztíže. Všech 6 lodí typu Vostok startovalo z kosmodromu Bajkonur. Program byl vytvořen pro lety jednoho kosmonauta na maximálně 10 letových dní.[1] Byl proveden i skupinový let lodí Vostok 3 a Vostok 4, a poté Vostok 5 s lodí Vostok 6. Základní konstrukce lodi Vostok byla prakticky shodná se sovětskými špionážními satelity Zenit 2, jejichž vývoj probíhal souběžně.
Popis lodi
Popis kosmické lodi Vostok v samostatném článku...
Kosmické lodě Vostok se skládaly z hermeticky uzavřené sférické kabiny pro kosmonauty, z přístrojové části a brzdícího zařízení. Pro bezpečný průchod atmosférou byla kabina zvenku obložena tepelnou izolací a štítem o celkové hmotnosti 837 kg. Všechny tři průzory byly zabezpečeny ohnivzdorným sklem a zvenku je ochraňoval ještě odklopný kryt. Orientaci lodě mohl kosmonaut měnit sám. Stabilizaci lodě Vostok zabezpečoval systém orientovaný podle slunečních čidel, takže orientace lodě v prostoru se po odchylce vždy upravovala vzhledem k Slunci. Součástí řídícího zařízení byl i malý glóbus, který se otáčel a vždy ukazoval tu část povrchu Země, nad kterou kosmická loď právě procházela. Obousměrný rádiový přenos zabezpečoval nepřetržité spojení se Zemí.
Kosmickou loď sledovaly pozorovací stanice rozmístěné na území Sovětského svazu a na lodích. Kosmonauta snímaly dvě televizní kamery, zepředu a zboku. Čistotu vzduchu v kabině udržovalo automatické regenerační zařízení, které udržovalo v kabině atmosféru se stejným složením a tlakem jako u pozemské atmosféry. Vydýchaný kyslík byl doplňován z externích zásobníků ve kterých byl uložen pod vysokým tlakem. Vyprodukovaný oxid uhličitý byl pohlcován pomocí chemických pohlcovačů. Regenerační systém pracoval automaticky, ale přívod kyslíku si mohl kosmonaut částečně regulovat i sám.
Elektrickou energii nezbytnou pro napájení palubních systému a zabezpečení spojení dodávaly baterie o celkové kapacitě 24 kWh. Průměrná spotřeba palubních systémů činila jen 200 wattů.
Kosmonauti
Každý kosmonaut měl během letu kosmickou lodí Vostok oblečený skafandr, který byl ale úplně uzavřen jen v průběhu startu a přistání. Protože se nepředpokládalo, že by kosmonaut přistával uvnitř návratové kabiny, byl po celou dobu letu usazen v katapultovacím křesle o hmotnosti 336 kg, pomocí kterého se při návratu na Zemi ve výši 7 km katapultoval a přistával na vlastním padáku. Prázdná kabina pak ve výšce 2,5 km otvírala svůj hlavní padák.
Lety kosmických lodí Vostok
| Název lodi
|
Typ
|
Datum startu
|
Délka letu (počet oběhů)
|
Posádka
|
Poznámka
|
| Korabl-sputnik 1
|
1KP
|
15. května 1960
|
2 roky a 113 dní
|
|
Test zjednodušeného prototypu
|
| –
|
1K
|
28. července 1960
|
|
|
Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Zničen při havárii nosné rakety.
|
| Korabl-sputnik 2
|
1K
|
19. srpna 1960
|
1 den, 2 hodiny a 18 minut
|
|
Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.
|
| Korabl-sputnik 3
|
1K
|
1. prosince 1960
|
1 den, 1 hodina a 42 minut
|
|
Nesl psy i jiná zvířata a rostliny.
Kvůli nebezpečí přistání mimo Sovětský svaz byl zničen během přistávacího manévru.
|
|
|
1K
|
22. prosince 1960
|
|
|
Selhání 3. stupně nosné rakety, suborbitální let.
|
| Korabl-sputnik 4
|
3KA
|
9. března 1961
|
1 hodina, 41 minut
|
|
|
| Korabl-sputnik 5
|
3KA
|
25. března 1961
|
1 hodina, 46 minut
|
|
|
| Vostok 1
|
3KA
|
12. dubna 1961
|
1 hodina, 48 minut (1 oběh)
|
Jurij Alexejevič Gagarin
|
První pilotovaný kosmický let.
|
| Vostok 2
|
3KA
|
6. srpna 1961
|
25 hodin, 11 minut (17 oběhů)
|
German Stepanovič Titov
|
|
| Vostok 3
|
3KA
|
11. srpna 1962
|
94 hodin, 10 minut (64 oběhů)
|
Adrian Grigorievič Nikolajev
|
Současný let společně s lodí Vostok 4.
|
| Vostok 4
|
3KA
|
12. srpna 1962
|
70 hodin, 44 minut (48 oběhů)
|
Pavel Romanovič Popovič
|
Současný let společně s lodí Vostok 3.
|
| Vostok 5
|
3KA
|
14. června 1963
|
118 hodin, 57 minut (81 oběhů)
|
Valerij Fiodorovič Bykovskij
|
Nejdelší, 5denní let programu
|
| Vostok 6
|
3KA
|
16. června 1963
|
70 hodin, 41 minut (48 oběhů)
|
Valentina Vladimirovna Těreškovová
|
První žena ve vesmíru
|
Původně měly být do srpna 1966 uskutečněny další 4 lety, ale byly zrušeny na přímý rozkaz Nikity Chruščova z 4. února 1964 hlavnímu konstruktérovi Koroljovovi. Chruščov v obavách z možného úspěchu amerického programu Gemini nařídil lodě použít pro let tříčlenné posádky v roce 1964 a lety jednomístné zrušit. V továrně v Podlipkách tak zůstaly 4 připravené Vostoky určené k předělání na trojmístnou verzi.[2]
Pod samotným názvem Vostok se skrývala sovětská nosná raketa Vostok.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319.
- ↑ TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161.
Externí odkazy
| Sovětské a ruské vládní pilotované vesmírné programy |
|
| Současné | |
|
| Ukončené | |
|
| Zrušené | |
